Nová britská aplikace Fibr nabízí pohled na módní značky prostřednictvím materiálového složení. Zatím shromáždila data z bezmála 139 tisíc kusů oděvů od 73 značek, z nichž mimo jiné vyplývá, že průměrný oděv je z poloviny plastový.
Zboží známých módních značek obsahuje značný podíl polyesteru. Ten se vyrábí z polyethylentereftalátu jako PET lahve a pochází stejně jako ostatní plasty z ropy. Nadpoloviční podíl v sobě má 29 procent kusů oblečení zkoumaných britskou službou Fibr, přičemž průměrný oděv obsahuje 51 procent polyesteru.
V aplikaci Fibr lze vyhledat skóre jednotlivých značek i počet zkoumaných oděvů. Software každý měsíc stahuje informace z veřejně dostupné nabídky 73 módních prodejců a prostřednictvím umělé inteligence analyzuje štítky a informace, které prodejce o složení oděvu sám uvádí. Nejde o žádné laboratorní rozbory. Data se pak scházejí v projektu s názvem Fibr Thread Report.
Mezi otestovanými značkami jsou třeba Boohoo (48,3 % oděvů v nabídce je výrazně polysesterových), Asos (46,2 %), H&M (28,6 %), Zara (25,4 %) či Mango (22,1 %). Platforma Fibr Research zároveň u každé značky uvádí počet analyzovaných produktů nebo to, jak velký podíl je z přírodních látek. V případě značky Boohoo jsou například pouze čtyři procenta svetrů bez polyesteru.
Z pohledu jednotlivých kousků oblečení dopadají nejhůře dámské šaty s průměrným zastoupením polyesteru ve výši 65 procent. Na opačném konci jsou džíny, které byly v 92,1 procenta z přírodních materiálů.
Problémem jsou směsi
„Studie potvrzuje, jak moc je toto vlákno v celém odvětví rozšířené. Jedním z problémů přitom není používání samotného polyesteru jako spíše směsí materiálů. Polyester se často míchá s přírodními vlákny, aby se ušetřily náklady. To pak výrazně ztěžuje recyklaci,“ sdělil Ekonews Brett Mathews, editor B2B časopisu Apparel Insider pro majitele oděvních značek, nákupčí či manažery udržitelnosti. Podle něj se recyklace textilu nikdy pořádně nerozjede, dokud značky nepřestanou složité směsi vláken používat.
Fibr Research nerozlišuje mezi podílem panenského polyesteru a recyklovaného polyesteru. Zároveň nepokrývá čínské značky Shein či Temu. Mathews se domnívá, že AI nástroj, který složení oblečení analyzoval, narazil u asijských výrobců na softwarové překážky.
Editor oborového media upozorňuje na to, že v obecné rovině neexistuje žádný zákon, který by značky od používání polyesteru odrazoval. „Je navíc daleko levnější než přírodní vlákna, proto tak populární,“ vysvětluje.
Značky se v současnosti víc zabývají rozšířenou zodpovědností výrobce (EPR) kvůli tomu, že na trh uvádějí výrobky, které se následně stávají odpadem. Za to už třeba v Nizozemsku odvádějí poplatky, Česko se systému dočká pravděpodobně v roce 2028. Další legislativa, která se podle Mathewse odvětví dotkne, je evropská směrnice týkající se zelených tvrzení nebo digitální produktové pasy nesoucí informace o materiálovém složení oděvu či jeho environmentální stopě.
Recyklace vázne
„Výroba syntetických materiálů je levná, na kilogram stojí zhruba polovinu ceny bavlny. Jejich využití je klíčové právě pro rychlou módu. Na umělých vláknech model rychlé módy stojí. Například u firmy Shein tvoří nová umělá vlákna až 95 procent oblečení,“ píše na svém webu česká nevládní organizace NaZemi.
Mezi další syntetické materiály, které se v oblečení vyskytují, patří nylon, akrylové materiály či elastan vyráběný z polyuretanu. Jejich výhodou oproti bavlně je to, že se nepěstují, takže nezatěžují půdu, a dají se recyklovat.
Jejich výroba je na druhou stranu energeticky náročná a plasty obecně se z životního prostředí neodbourávají snadno. Při praní se navíc z plastového oblečení uvolňují miniaturní částečky, takzvané mikroplasty. Nejhorší jsou v tomto ohledu umělé fleecové materiály.
Skutečná míra recyklace textilu je nicméně nízká. Odhaduje se, že méně než jedno procento textilního odpadu se recykluje na nová vlákna pro výrobu oděvů. Jak uvádí nezisková organizace Textile Exchange, ze 78 milionů tun vyprodukovaných polyesterových vláken se v roce 2024 jen 12 procent recyklovalo, přičemž tento podíl od roku 2020 spíše klesá.
Polyesterového oblečení se naopak vyrábí čím dál tím víc. Podle výzkumné společnosti Future Market Insights trh s polyesterovým vláknem loni dosáhl hodnoty 136 miliard dolarů a do roku 2035 by měla tato cifra vyšplhat na zhruba 211 miliard dolarů.
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
