Výroba elektřiny a tepla v současnosti produkuje necelých třicet procent celosvětových emisí skleníkových plynů. Globální spotřeba elektřiny trvale roste kvůli průmyslu, datacentrům i dopravě. Aby nerostly také emise, poptávku mají pokrýt obnovitelné a jaderné zdroje.
I těm nejefektivnějším tuzemským uhelným elektrárnám se za pár let přestane ekonomicky vyplácet fungování. Jenže pokud za ně nevznikne náhrada, stát je bude dotovat a udržovat v chodu.
Dva bloky uhelné elektrárny Chvaletice zatím musí zůstat v provozu. Důvodem přitom není, že by se Česko neobešlo bez elektřiny z nich. Mnohem důležitější je schopnost Chvaletic regulovat napětí a jalový výkon. A to bude s největší pravděpodobností zapotřebí zejména v letních měsících.
Mechanismus CBAM komplikuje obchod, zvyšuje cenové rozdíly a vysílá rozporuplné signály směrem k investicím do čisté energie v regionu, který usiluje o vstup do Unie. Náprava přitom nepřijde rychle.
Tuzemským uhelným elektrárnám zvoní hrana, což pro zdejší elektrizační soustavu znamená problém k řešení. Bez konvenčních elektráren vznikají potíže s řízením napětí nebo s obnovováním soustavy po blackoutu, vysvětluje Zdeněk Müller z ČVUT v Praze.
Magistrát chce nakonec veřejné osvětlení modernizovat jinak. V lednu totiž deset tisíc lidí podepsalo petici proti výměně sodíkových lamp za nové LED. Bojí se dopadů na přírodu i zdraví lidí. Stará svítidla přitom obsahují jedovatou rtuť a čeká je zákaz.
Evropa po odstřižení od ruského plynu rychle vsadila na americké LNG. Jenže geopolitika se mění. Nejbezpečnější cesta je vyrábět co nejvíc plynu doma. V Česku dnes startujeme z malé základny, ale s obrovským prostorem k růstu.
Evropě se zatím nedaří plnit cíle v oblasti větrné energie na moři. Čínští výrobci větrných turbín, kteří představují více než půlku celosvětové kapacity, se zároveň snaží expandovat. Zda je o co stát se ptají v nové studii vědci z Oxfordského institutu pro energetická studia.
Respektujeme požadavky státu, který musí pracovat s dostupnými finančními prostředky a realistickým výhledem příjmů z emisních povolenek. Důležité však je, aby plánované změny v programu Nová zelená úsporám byly kvalifikovaně připraveny a srozumitelně komunikovány.
Odchod od uhlí připraví v Evropské unii o místo desetitisíce lidí. Pomoci s tím najít jim nové živobytí by měly dotace z Fondu pro spravedlivou transformaci, které jsou určené postiženým regionům. Fond ale zatím nefunguje podle představ.
Ministerstvo životního prostředí řízené Motoristy dosud nevydalo žádnou informaci, kdy se znovu rozjedou dotace na zateplení známé jako Nová zelená úsporám a další podobná podpora. Lidem s podanými projekty přitom situace přináší problémy s bydlením a s bankami. Stavbaři jsou nervózní.
