Udržitelný život a ochrana přírody jsou důležitými tématy dnešní doby. Nizozemský start-up jde ještě dál a nabízí možnost být prospěšný přírodě i po smrti.
Nechte své tělo, aby se stalo zdrojem nového života, stojí na stránkách nizozemské společnosti Loop, která vyvinula biologicky odbouratelnou rakev vyrobenou z houby namísto ze dřeva.
Rakev se jmenuje „living coffin“, tedy živá rakev, a dokáže přeměnit rozkládající se lidské tělo na klíčové živiny pro rostliny. Je to díky podhoubí, neboli mycelia, ze kterého je vyrobena a ze kterého běžně vyrůstají houby. Uvnitř rakve nenajdete žádné látkové výplně či polštáře, ale výstelku z mechu, která má stimulovat rozklad.
Rakev urychlí rozložení ostatků
„Mycelium je největší recyklátor v přírodě,“ řekl agentuře Reuters tvůrce živé rakve Bob Hendrikx. Podle něj neustále hledá potravu v podobě půdy znečištěné mikroplasty, oleji či kovy a přeměňuje ji na výživu pro rostliny. Podhoubí také neutralizuje toxiny.
Loop dokáže rakev vypěstovat během jednoho týdne. Děje se tak ve firemní laboratoři na Technické univerzitě v Delftu, a to smícháním mycelia s dřevní štěpkou do formy rakve. Poté, co podhoubí proroste dřevní štěpkou, je rakev dostatečně pevná na to, aby unesla váhu až 200 kilo. Jedna rakev stojí 1500 eur, v přepočtu přes čtyřicet tisíc korun, firma jich dosud prodala deset, uvedla agentura Reuters.
Jakmile se rakev dostane pod zem, interakcí s podzemní vodou se rozpustí během třiceti až 45 dnů. To by mělo urychlit také rozložení lidských ostatků – podle firmy tento proces zabere dva až tři roky namísto deseti až dvaceti let v tradiční rakvi.
Paragraf stanovuje, jak dlouho musí tělo tlít
Klasická celodřevěná rakev nebo rakev z překližky vhodná pro uložení do hrobu stojí v Česku od několika tisíc po desítky tisíc korun. Platí, že čím tvrdší dřevo, například z dubu, tím je tlení lidských ostatků delší. Tvrdé dřevo totiž vydrží v zemi déle, aniž by se rozpadlo, čímž je znemožněn přístup bakterií ze země a doba rozkladu se prodlužuje.
Pohřební zákon stanovuje tak zvanou „tlecí dobu“, což je období, po kterou hrob nesmí být otevřen. Její délka musí s ohledem ke složení půdy trvat minimálně deset let (dříve to jde jen se souhlasem hygieny nebo kvůli trestnímu řízení). „Konkrétní délku tlecí doby pro veřejné pohřebiště stanovuje jeho provozovatel na základě výsledků hydrogeologického průzkumu, vyžádaného stanoviska krajské hygienické stanice a místních zvyklostí,“ píše se v zákoně.
Uložení rakve do země je však dnes spíše ojedinělé, převažují kremace, které jsou také levnější. Při pohřbu do země je nutné k ceně rakve zaplatit také výkop hrobu, otevření hrobky, manipulace s rakvemi, opětovné uzavření hrobu, případně jeho čištění. Cena pohřbu do země se tak pohybuje přibližně od třiceti tisíc korun a více, jak před časem spočítal server novinky.cz.
Veronika Němcová
Veronika se novinařině vyučila v redakci MF Dnes, kde se s Martinou seznámily. Později psala pro Forbes či Měšec.cz. V Ekonews má na starosti hlavně finance. Ráda řídí elektrická auta, miluje běhání brzy ráno a plavání pozdě večer.
