Solární elektrárny loni nově obsadily střechy 80 tisíc rodinných domů, o rok dříve šlo o 33 tisíc. Jedním z nich byl i dům Otakara Schöna, který nyní funguje už 14 měsíců. Jak je s fotovoltaikou spokojený a kolik roční spotřeby rodiny elektrárna pokryje?
„Je těžké najít člověka, který si pořídí solární elektrárnu a stěžuje si na ni. Já ho ještě nepotkal,“ říká Schön. Jediné, co by změnil, je to, že by začal stavět ještě o rok či dva dříve. Co vše pořízení elektrárny obnášelo, popsal Schön v knize Příběh začínajícího solárníka, vydané v edici Hospodářských novin – od výběru dodavatele přes nutnost pokrýt střechu novou krytinou až po změnu vyhlášky v průběhu procesu, kvůli níž se nakonec na střechu vešlo méně panelů.
Nebyl to krátký proces. Do zařizování fotovoltaické elektrárny se Otakar Schön pustil na začátku roku 2022, ale teprve před Vánocemi téhož roku začaly panely na střeše jejich domu vyrábět elektřinu. Samotná montáž panelů a elektroinstalace přitom zabrala jen den a půl.
Základem je všechno zmapovat
Elektrárnu začal Schön kvůli souhře okolností zařizovat v nejhorším možném momentu. Ceny energií šly nahoru a každý chtěl mít na střeše vlastní fotovoltaiku. Poptávka výrazně převyšující nabídku vytvářela prostor pro řadu nespolehlivých dodavatelů, které navíc nebylo snadné odhalit.
„Dodavatelské termíny byly většinou půl roku až rok a my jsme nakonec ještě měnili dodavatele,“ popisuje. Při výběru dodavatele je podle něj důležité řídit se hlavně referencemi, kterých je naštěstí dnes už mnohem více než předloni. Leccos napoví i velikost firmy nebo doba jejího fungování na trhu.
„Zpočátku to byla velká divočina. Pak vznikl portál Refsite, kde jsou relativně důvěryhodné recenze. I když to taky není úplně stoprocentní, protože spousta firem motivuje zákazníky k tomu, aby psali pozitivní recenze,“ poodhaluje. Jde však alespoň o nějaké vodítko.
Ještě před výběrem dodavatele by měl každý zájemce o sluneční energii podle Schöna především zmapovat svoji spotřebu elektřiny, jak se během dne a roku vyvíjí, nakolik je jeho dům energeticky náročný a to, jak často na střechu domu svítí slunce, tedy kolik tam lze vůbec vyrobit elektřiny. Většinou to lze zjistit s pomocích jednoduchých programů nebo aplikací, které jsou volně přístupné.
Na základě takto získaných dat se pak budoucí „solárník“ musí rozhodnout o tom, jaký výkon budou mít fotovoltaické panely na střeše a zda investovat také do baterie, případně s jak velkou kapacitou. Otakar Schön doporučuje spočítat optimální velikost elektrárny a baterie přes dostupné „kalkulačky“ a výsledek porovnat s financemi, které má člověk k dispozici. Simulace podle jeho zkušeností odpovídají realitě.
Elektrárna za půl milionu
Schön se rozhodl pro pořízení baterie, aby omezil vliv výkyvů ceny elektřiny na trhu na rodinné finance. K tomu má navíc virtuální baterii, protože má rád jistotu. Virtuální baterie znamená, že přebytečná vyrobená elektřina se „ukládají“ tím, že putují do rozvodné sítě. Schön za ně nedostane zaplaceno, ale může si je kdykoli „vybrat“. Platí pouze poplatky za distribuci a povinné poplatky, které dělají zhruba polovinu celkové ceny elektřiny. Typicky to vypadá tak, že v létě rodina přebytky ukládá a v zimě využívá.
„Zcela bez baterie bychom z naší elektrárny získali jen zhruba 32procentní přímé zásobování elektřinou,“ píše ve své knize. Původně plánoval vybudovat elektrárnu o výkonu 10 kWp (to byla tehdy maximální hranice, kdy nebyla potřeba licence obnášející více papírování, pozn. aut.) a k ní přidat baterii o kapacitě 10kWh. Nakonec se však musel spokojit s panely s výkonem 7 kWp.
Výsledná cena za celý systém dosáhla 550 tisíc korun a zahrnuje méně obvyklou záruku na patnáct let na celou elektrárnu. Z toho zhruba 205 tisíc pokryla dotace.
Díky baterii je rodina od května do září soběstačná v tom smyslu, že elektřina, kterou elektrárna vyrobí přes den, vystačí i na noční provoz domu. Nejhorší měsíce jsou naopak prosinec a leden. V prosinci vyrobila elektrárna energii na pokrytí devíti procent spotřeby, v lednu to bylo 25 procent.
Konkrétně za uplynulý rok fotovoltaika vyrobila přes sedm megawatthodin, spotřeba dvoupatrového rodinného domu je zhruba pět megawatthodin. Na první pohled to sice vypadá, že je rodina plně soběstačná, ale tak to nelze počítat. „Elektřinu spotřebováváme i v době, kdy nesvítí sluníčko. Většinu roku sice baterka pokryje i noční spotřebu, ale zimu nepokryje. Proto máme virtuální baterii,“ dodává.
Virtuální baterie pomáhá ke stabilitě cen
„Mám rád predikovatelnost, proto jsme o virtuální baterii uvažovali hned od počátku. Vím přesně, kolik budu platit na poplatcích,“ vysvětluje. Do prodeje přebytků a nákupu elektřiny za spotovou cenu se Schön nechtěl pouštět kvůli riziku, že by ceny zase stouply jako na začátku invaze Ruska na Ukrajinu.
Jako většina rodin, které si pořídí fotovoltaiku na rodinný dům, i ta Otakara Schöna došla k tomu, že se vyplatí v rámci možností upravit chování podle slunečního svitu. „Já pracuju z domova, takže pereme, když svítí, sušíme, když svítí, zapínáme myčku, když svítí. Ale není to tak, že bychom dětem zakázali večer nebo za deště koukat na televizi,“ popisuje.
U zmíněných spotřebičů je výhodou, že jde čas jejich zapnutí naplánovat, navíc spotřebují poměrně hodně energie. I když je dnes situace jiná než v roce 2022, kdy byly ceny na vrcholu, roční úspora za energie je díky fotovoltaické elektrárně znát. Schönova rodina uspoří za rok zhruba 30 tisíc korun, pokud počítá s cenou kilowatthodiny ve výši čtyř korun.
„Spíše je to ještě víc, protože ušetříme i za topení díky přitápění klimatizací. Špatně se to vyjadřuje kompletně v penězích, emocionální návratnost a pohodlí jsou hodnoty ještě navíc,“ dodává. Návratnost investice ale v podstatě neřeší.
„Šli jsme do toho s tím, že se to dlouhodobě vyplatí, protože si budeme sami vyrábět elektřinu. Neřešili jsme, jestli se to vrátí za pět let, nebo za deset. Důležité je, aby se to vrátilo po dobu životnosti elektrárny, na kterou máme záruku 15 let. Musíme jenom doufat, že náš dodavatel těch 15 let vydrží na trhu,“ říká.
Ke konci loňského roku bylo v Česku podle dat Solární asociace 152 tisíc domácích elektráren. Letos se očekává další výrazný nárůst.
Článek byl publikován v časopise Reportér.
Martina Patočková
Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.
