Šetřit energie, hospodařit s vodou, efektivně nakládat s odpady a vytvářet kvalitní místo pro život patří dnes mezi hlavní cíle českých obcí. Čtvrtý ročník soutěže Zelená obec roku vyzdvihl inspirativní projekty v menších obcích i městech po celém Česku.
Kategorii obcí do tisíce obyvatel ovládl Prosetín z Pardubického kraje, mezi obcemi nad tisícovkou obyvatel dominoval Bělotín z Olomouckého kraje. V kategorii Velké a statutární město zvítězil Rožnov pod Radhoštěm ze Zlínského kraje. Ocenění Sociální počin roku získaly Šlapanice ležící v Jihomoravském kraji. Ocenění byla slavnostně předána v rámci konference Udržitelná budoucnost obcí, kterou každoročně pořádá ČSOB.
Do soutěže se každým rokem podle člena představenstva ČSOB Jána Lučana hlásí kvalitnější projekty. „Zelená obec roku ukazuje, že po celé republice vznikají zajímavá řešení, která mohou inspirovat i ostatní samosprávy, a že i složité problémy lze řešit promyšleně, dlouhodobě a s aktivním zapojením místních komunit. Těší mě, že přihlášek je víc a víc a jsou robustnější než před čtyřmi lety,“ říká Lučan, který má v ČSOB na starost komerční bankovnictví.
Nebát se podat žádost
Ředitelka Národního ústavu pro integrovanou krajinu Daniela Smetanová upozorňuje, že se obce musejí čím dál tím častěji vypořádat s extrémy počasí, které se staly z dřívější anomálie běžným standardem. V obcích tak mohou pomáhat i zdánlivě malé adaptační projekty.
„Doporučuji všem, kdo mají nevyužitý pozemek, aby se poradili s odborníky a nechali si navrhnout některá opatření. Je dobré mít mediátora, který pomáhá propojit například zemědělce s občany a vedením obce,“ uvedla Smetanová na konferenci.
Podle ředitele Státního fondu životního prostředí Petra Valdmana obce v posledních čtyřech letech jevily největší zájem o dotace na projekty v oblasti energetiky. Zájem byl i o protipovodňová opatření. Osmdesát procent příjemců z řad obcí má do pěti tisíc obyvatel.
Valdman zdůraznil, že aktuálně končí programové období 2026/2027, ale obce by se neměly bát podávat žádosti do zásobníku. Často se totiž stane, že nakonec finance dostanou. „I teď se pořád vyplatí jít do výzev. Je možné, že váš projekt budeme vlastně potřebovat, abychom mohli vyčerpat alokaci peněz z Evropské unie,“ vyzval vedení obcí.
Je dobré se také už dnes začít připravovat na další programové období, uvedl Valdman. Zároveň je potřeba se smířit s tím, že v dalších letech bude ubývat dotací a spíše se bude jednat o podporu skrze finanční nástroje, záruky nebo úvěry.
Neplatí za teplo ani likvidaci kalů
V Prosetíně našli způsob, jak problémy přetvářet ve výhody. A šetří jim to statisíce korun. „Čistička vody produkuje velké množství odpadního kalu. Jeho odvoz nás stál čtvrt milionu ročně. Proto jsme vybudovali sušičku, kde kal odvodňujeme. Ztratí většinu své váhy i objemu,“ vysvětluje starosta Prosetína Michal Vychroň. Z usušeného kalu pak vznikají pelety, kterými lze topit, nebo obohacovat zemědělskou půdu.
„Současně jsme vybudovali komunitní kompostér, kam svážíme veškerý bioodpad z obce. Kompost generuje obrovské množství tepla a my jej pomocí jednoduchého výměníku vedeme do sušárny kalu. Neplatíme za teplo, neplatíme za likvidaci bioodpadu a neplatíme ani za likvidaci kalu,“ popisuje Vychroň.
Bělotín v okrese Přerov, který má dnes asi 1800 obyvatel, byl v devadesátých letech označován jako obec na odpis. Dnes má plnou školu i školku a intenzivně pracuje na tom, aby fungoval co nejsoběstačněji. „Jsme v zátopové oblasti, potřebujeme být energeticky nezávislí. Proto máme všechny důležité budovy osazené fotovoltaikou, bateriovými úložišti a tepelnými čerpadly. Nová hasičárna bude sloužit jako rezervoár pitné vody pro krizové situace,“ říká starosta Eduard Kavala.
„Chceme moderní město s vysokou kvalitou života. A to nejdůležitější, co k tomu potřebujeme, je dostupné bydlení,“ popisuje jednu z největších výzev Jan Kučera, starosta Rožnova pod Radhoštěm. „Proto přetváříme nevyužívané budovy v moderní byty. Do nich budeme moci pozvat nejen seniory a mladé rodiny, ale také zajímavé profese, jako jsou lékaři či pedagogové, kteří jsou pro město klíčoví,“ dodává.
I letos soutěž hodnotila zejména dlouhodobou vizi, inovativnost, ekonomickou smysluplnost projektů a jejich přínos pro místní komunitu. Vítězové si rozdělili finanční podporu 1,4 milionu korun a získali také odborné poradenství od skupiny ČSOB.
Vyhlášení vítězů bylo součástí čtvrtého ročníku konference Udržitelná budoucnost obcí, která se uskutečnila 4. června v Kampusu ČSOB. Akce propojila zástupce samospráv, odborníky, veřejnou správu i soukromý sektor a zaměřila se na témata, která dnes města a obce skutečně řeší. Důležitým tématem byla i dostupnost bydlení. Právě nedostatek bytů dnes řada měst a obcí vnímá jako jednu z největších překážek svého dalšího rozvoje.
Partnerem tohoto článku je společnost ČSOB.
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
