Vůz Lightyear 0 by měl letos v listopadu dorazit nejprve na finský trh, pak do celé Evropy. Jezdí na baterii s dobíjením ze sítě stejně jako běžné elektromobily. Fotovoltaické panely na střeše mu ale přidávají dodatečný dojezd až 70 kilometrů denně. Stát bude v přepočtu přes šest milionů korun, jeho druhá verze Lightyear Two už jen 730 tisíc.

Nizozemský startup Lightyear představil v červnu první sériově vyráběné solární auto na světě. Poslední verze jejich šest let vyvíjeného elektromobilu Lightyear s označením 0 se nabíjí za jízdy pomocí fotovoltaických panelů umístěných na přední kapotě a na střeše.

Není to ovšem tak, že by auto jelo jen na sluneční pohon. Tenhle elektromobil se dobíjí ze sítě jako ostatní auta na elektřinu, zatímco fotovoltaické panely jsou jen přídavkem, který prodlužuje dojezd údajně až na tisíc kilometrů. Běžný elektromobil přitom ujede na jedno nabití 300 až 600 kilometrů.

Za optimálních podmínek mohou solární panely podle společnosti Lightyear přidat k dojezdu denně až 70 kilometrů. Testování auta navíc naznačilo, že lidé s denním dojížděním kratším než 35 kilometrů by mohli při vhodném počasí v Nizozemsku řídit dva měsíce, aniž by museli auto zapojovat do elektrické sítě. Ve slunečnějších zemích, jako je Portugalsko nebo Španělsko, se dá jezdit bez zapojení do zásuvky až sedm měsíců v roce.

Předností Lightyear 0 jsou speciální patentované fotovoltaické články. Jsou to dvojitě zakřivené panely, jež zabírají plochu pěti metrů čtverečních karoserie vozu. Nabíjet se auto může za jízdy, ale i pokud stojí zaparkované.

Sedni si a nabij. České obce instalují solární lavičky, které zdarma dodají energii mobilu i elektrokolu
Městský mobiliář se zabudovanými solárními panely dokáže za slunečního svitu neomezeně nabíjet malé elektronické přístroje. Nyní česká firma testuje i lavičky dobíjející kola. O přestavbu svého posezení, aby bylo...

Už se chystá cenově dostupnější Lightyear Two

Nizozemský startup zdaleka není první firmou, kterou napadlo vyrobit auto s fotovoltaickými panely na karoserii. Je však první na světě, kdo z různých pokusů a prototypů udělal vůz připravený pro sériovou výrobu. První zákazníci by se auta měli dočkat na podzim letošního roku, jako první dorazí Lightyear 0 v listopadu do Finska. Smluvním výrobcem je totiž finský dodavatel automobilových komponentů Valmet Automotive.

Cena Lightyear 0 začíná na 250 tisících eur, tedy zhruba na 6,1 milionu korun. Společnost má nicméně v plánu vyrobit pouze 946 kusů tohoto modelu, protože brzy má přijít jeho nástupce. Ten se v současné době testuje a má být zaměřený na masovou výrobu. K dispozici bude také za podstatně lidovější cenu 30 tisíc eur, což je něco přes 730 tisíc korun.

Auto označované Lightyear Two by na trh mělo dorazit na přelomu let 2024 a 2025. Název Two je ale jen prozatímní pracovní označení.

Začínali jako studentský startup

Lightyear založila v roce 2016 pětice tehdejších studentů Technické univerzity v nizozemském Eindhovenu. Jeden ze zakladatelů a dnešní šéf Lex Hoefsloot dětství strávil v Zimbabwe a v Africe si uvědomil, jak klimatická změna dopadá na životy lidí, zvířat i rostlin. I proto založil startup Lightyear jako vývojovou platformu pro vozy šetrné k životnímu prostředí. Podle tvrzení firmy jsou emise CO2 u Lightyear 0 pětkrát nižší než u běžného elektromobilu dobíjeného elektřinou ze sítě.

„Elektrická energie elektromobilu pochází z fosilních paliv,“ vysvětluje Lex Hoefsloot pro nizozemský magazín Techleap. „Proto jsme se rozhodli změnit celý systém a instalovat do vozu zařízení, které bude energii vyrábět přímo. Pokud to uděláme správně, vyřeší to problém s dojezdem a poskytne čistou energii kdekoli a zdarma, aniž by k tomu byla potřeba jakákoli další infrastruktura,“ říká dnes 32letý Hoefsloot.

Půda je zásobníkem pesticidů, které se z ní dostávají do podzemních vod pokaždé, když zaprší, říká hydrolog
Český hydrometeorologický ústav pravidelně monitoruje kontaminaci vod pesticidy, které se do ní dostávají zejména z polí. Nejzávažnější jsou z pohledu kontaminace herbicidy, protože se aplikují rovnou na zem, nikoliv na rostlinu...

Vyplatí se vůbec solární panely na střeše? ptá se expert

Ne každý ovšem solární auto Lightyear 0 vnímá tak idealisticky. Například Jim Saker, emeritní profesor na Univerzitě v Loughborough ve Velké Británii a prezident Institutu automobilového průmyslu, se pro deník The Guardian vyjádřil skepticky. „Musíte zaplatit strašně moc peněz a mít na autě nalepené solární panely kvůli pouhým 70 kilometrům denně navíc. Otázkou v tuto chvíli je, jestli se to skutečně vyplatí? Sám koncept není špatný. Jde jen o to, zda je technologie skutečně tak životaschopná, aby byla ekonomicky udržitelná,“ uvažuje Saker.

Jeho názor sdílí i český expert na moderní technologie v motorismu a šéfredaktor serveru Hybrid.cz, Jan Horčík. I on pro Ekonews.cz poznamenal, že soláry integrované přímo do kapoty auta v principu nejsou špatný nápad. „Zvyšuje to energetickou soběstačnost auta i řidiče. Navíc auta v naprosté většině případů celý den někde stojí, a tak se hodí, aby se při té příležitosti i zdarma nabíjela ze slunce,“ schvaluje Horčík.

O tom, že takový vůz má šanci uchytit se masově na trhu, ale rovněž pochybuje. „Praktická realizace bude obtížná. Konstrukce aut je dnes svázána řadou legislativních a bezpečnostních omezení. Integrace solárních panelů do konstrukce vozů proto není jednoduchá ani levná, což je vidět i na ceně. Zároveň je dnes účinnost fotovoltaických panelů stále relativně nízká, takže nelze čekat, že auto nebude potřeba vůbec nabíjet ze sítě,“ myslí si Horčík.

Skeptikové by auta ve městech eliminovali úplně

Skeptikové namítají, že místo vylepšování aut pro individuální dopravu by se lidstvo mělo zaměřit na to, jak vlastnictví auta eliminovat úplně a alespoň ve městech využívat MHD nebo osobní bezemisní dopravu, například kola a koloběžky.

Umístění solárních článků přímo na kapoty automobilů nicméně zkoušejí velcí výrobci. Mercedes-Benz například v lednu odhalil plány, že vybaví připravovaný elektromobil střešními solárními panely. Ultratenké střešní panely napájejí bateriový systém a mají nabídnout dojezd navíc až 25 kilometrů.

Japonská Toyota nabízí fotovoltaický panel za příplatek. „Nabízíme střechu se solárním panelem jako volitelnou výbavu nového elektromobilu Toyota bZ4X. Díky ní dokáže vůz ujet ročně až o 1800 kilometrů více,“ vzkázala mluvčí českého zastoupení Toyoty Jitka Jechová.

Test: Elektromobil v zimě spotřeboval o 40 procent víc než v létě, pomaleji se dobíjel
Jakmile udeří mrazy, v médiích se vyrojí příspěvky o tom, jak složité je cestování elektromobilem. K hlavním výtkám patří potíže s „nedostatečným dojezdem“ elektroauta a s nutností častěji ho dobíjet. Některé...

Čech představil koncept solárního miniauta

Česká stopa ve vývoji aut s fotovoltaickými panely se rovněž najde. Letos v květnu český designér Tomáš Sarnovsky představil digitální prototyp dvoumístného městského solárního elektromobilu Quasar. Jeho koncept je unikátní v tom, že jde o vozidlo s největší využitelnou plochou fotovoltaických panelů v poměru k půdorysu vozu na světě. Při slunném dni umí systém dodat energii 5 až 6 kWh, což postačuje na dojezd zhruba 40 až 50 kilometrů. Teoreticky je tak možné celé léto jezdit pouze na sluneční pohon.

Elektromobil má panely nejen na střeše, ale využívá tištěné fotovoltaické pásy vkládané do vrstev na karoserii vozu, tedy jsou umístěné například i na dveřích či kufru auta. Dalším unikátním řešením je výroba karoserie z jednoho kusu polykarbonátu. Celý solární automobil Sarnovsky navrhl tak, aby jeho sériová výroba byla možná bez enormních vstupních investic, a to díky vakuovému lisování a využití 3D tisku. Odpadá tak energeticky a finančně náročné lisování a svařování plechů.

Nyní je projekt ve fázi představení digitálního prototypu. Pokud se mu podaří získat investice, může Sarnovsky dotáhnout design a pokračovat k výrobě funkčního prototypu.