„Lidé si dříve nedovolili přehradit celý tok. Plavili dřevo, zajímalo je, jak táhnou ryby,“ uvádí Martina Paulíková ze slovenské pobočky Světového fondu na ochranu přírody (WWF). Věří, že když se z vodních toků odstraní zbytečné překážky, vrátí se do nich život a pomůže to i proti povodním.
Zbavit se emisí při výrobě cementu je zatím nadlidský úkol. Přitom je klíčovou příměsí všudypřítomného betonu, takže stavbaři si bez něj neporadí. Cementárny proto zatím počítají s tím, že velký podíl emisí budou muset offsetovat.
Výzkumníci na České zemědělské univerzitě v Praze už dva roky zkoumají, jak skloubit výrobu elektrické energie a pěstování plodin. Výsledky zatím ukazují, že plody malin pod agrovoltaikou jsou shodné s těmi bez panelů.
Farmář Karel Kalný ze statku Mitrov na Vysočině před pěti lety vyzkoušel se svým skotem regenerativní pastvu, a nemohl už jinak. Pochopil, že tím pomáhá půdě a půdním mikroorganismům, zadržuje vodu v krajině a zároveň jsou jeho zvířata zdravější.
Krnovsko patřilo při loňských zářijových povodních mezi nejzasaženější oblasti. Lichnov ale vyvázl bez větší újmy. Místní jsou přesvědčeni, že za to vděčí poldrům, které systematicky budují poslední dekády.
Lidé kvůli automobilové dopravě dýchají nejhorší vzduch v Praze v ulicích Ječná, Plzeňská a v dalších jedenácti lokalitách, kde byly překročeny celoroční limity pro koncentrace oxidu dusičitého. Měření ověřil Český hydrometeorologický ústav.
Pěstování plodin ve spojení s výrobou elektřiny je v tuzemsku na začátku, nicméně už po něm pokukují velcí hráči. Ve Francii se agrovoltaika osvědčuje třeba při pěstování révy.
Zákazníci se outdoorového oblečení obsahujícího „věčné chemikálie“ vzdát nechtějí, protože nenasákne vodou. Běžné značky lyžařského oblečení proto tyto látky většinou nenahrazují, jak vyplývá z průzkumu Ekonews.
Diskuse o stavbě přehrady Nové Heřminovy na Bruntálsku se stala kromě desetitisíců zničených domů symbolem loňských zářijových povodní. Nyní má stavba povolení, ale co dál?
„Díky střídání ročních období se můžeme leccos naučit o odcházení a umírání a lépe se s ním sami vyrovnat,“ uvádí zahradní designér Ferdinand Leffler. Obyčejně jsou ale zahrady navržené jeho atelierem Flera plné života. Co za tím stojí? Kvalitně připravená půda, správný mix rostlin a co nejméně trávníku.
