Odpady na ministerstvu životního prostředí má nově na starost člověk, který působil dlouhá léta ve vedení společnosti Celio, jejíž skládka v minulosti často hořela a čelila šetřením inspekce. Oddělení má přitom potíže s plněním termínů.
Vedoucím oddělení přeshraničního pohybu odpadů na ministerstvu životního prostředí (MŽP) se stal v listopadu Jindřich Kauca. Toto oddělení bylo při předchozích škrtech, které vedení ministerstva prostředí ovládané stranou Motoristé sobě nazývá systemizací, natolik personálně oslabeno, že si podnikatelé již několik měsíců stěžují na nedodržování zákonných lhůt.
Kauca má s odpady dlouholeté zkušenosti. Téměř dvě desítky let působil ve vedení firmy Celio, jež byla jednou z největších odpadových firem na severu Čech a jejíž nechvalná kauza sudů s nebezpečným odpadem stále žije.
Firma u Litvínova provozovala skládku nebezpečných odpadů. Od roku 2001 byl Kauca členem představenstva, později předsedou, obchodně-provozním ředitelem a od roku 2009 do března 2018 také odpovědným zástupcem firmy pro podnikání s nebezpečnými odpady. V roce 2010 spolu s Miroslavem Hájíčkem koupili od Unipetrolu nejprve polovinu společnosti Celio a později celou firmu.
„Tohle je nejděsivější zpráva posledního vývoje na MŽP,“ komentoval jeden z bývalých vysoce postavených úředníků změnu ve vedení oddělení, které vydává souhlasy s přepravou odpadů mezi státy a kontroluje, jestli vše probíhá legálně.
„Minimálně má informace, ten byznys je propojený. Je to jejich člověk a zrovna těch lidí, co v odpadovém byznysu nehrají vždycky úplně fér,“ uvedl s tím, že si nepřeje zveřejnit své jméno.
Jiní úředníci obeznámení s problematikou odpadů ale situaci tak děsivě nevidí. Není výjimkou, že lidé z byznysu míří na úřady a naopak, připomněl jeden z nich.
Kontrola odpadů postupuje
Kontrolu byznysu s odpady, ve kterém se točí miliardy korun, se strana Motoristé sobě snaží zajistit od svého „převzetí“ ministerstva pro životní prostředí. V červnu Motoristé dosadili svého člověka Pavla Straku do České inspekce životního prostředí. Státní úřednice a bývalá státní tajemnice Simeona Zikmundová, která pod vedením Motoristů na ministerstvu povýšila, je autorkou mnoha probíhajících škrtů a „systemizačních“ přesunů.
Právě Zikmundová doporučila podle informací Ekonews Jindřicha Kaucu na ministerstvo coby poradce předchozímu vedení resortu za ministra Petra Hladíka. Tehdy Kauca dle oficiálních zdrojů v odpadovém byznysu nefiguroval. Ve firmě Celio podle obchodního rejstříku skončil ve funkcích v březnu roku 2018 a od roku 2019 už není ani minoritním akcionářem.
Kauca byl na MŽP nejprve poradcem vrchního ředitele sekce na ochranu klimatu Petra Holuba, který měl na starost hlavně dekarbonizaci. Tam ovšem vydržel jen chvíli, načež se přesunul k vrchnímu řediteli sekce technické ochrany životního prostředí Davidu Surému. Poté působil ještě v sekci státního tajemníka. U ředitelů obou sekcí ale podle informací Ekonews příliš práce zadáno nedostal a neodvedl.
Z veřejných zdrojů vyplývá, že se kromě toho věnoval francouzské hře pétanque, které se česky říká koulená, a v roce 2022 se stal šéfem České federace koulových sportů.
Od letošního srpna je Jindřich Kauca na ministerstvu v pracovním poměru, jak Ekonews potvrdila mluvčí úřadu Jana Schillerová. Putoval přes různé pozice až na své současné místo vedoucího oddělení přeshraničního pohybu odpadů, kde je podřízeným Simeony Zikmundové.
Informace o tom, jak se dostal na ministerstvo životního prostředí, Jindřich Kauca pro Ekonews potvrdil. Dokonce byl zpočátku ochoten vysvětlit, jak ho ministerstvo oslovilo, ale posléze napsal „upřímně bez Vašeho vysvětlení Vám tedy souhlas nedávám, abyste mne, jakkoliv citovala nebo případně o mě cokoliv zveřejňovala“.
Putující oddělení
Od příchodu Motoristů na ministerstvo životního prostředí se dal do pohybu nejen Jindřich Kauca, ale i oddělení přeshraničního pohybu odpadů, které od tohoto měsíce vede. Dříve patřilo pod odbor odpadů, ale v rámci systemizace řízené Motoristy se letos v dubnu ocitlo v nově vytvořené sekci právní a výkonu státní správy. A to spolu s odbory výkonu státní správy (OVS), které v regionech zajišťují rozhodování v konkrétních případech povolování či kontroly.
„Jsou tam odbory, které dělají odvolací řízení, která přijdou na ministerstvo. Řeší už docela citlivé věci,“ pozastavil se tehdy nad novým uspořádáním jeden z úředníků obeznámený s fungováním resortu.
Šéfkou této nové sekce se nedlouho po jejím vytvoření stala výše zmíněná Simeona Zikmundová, která se tam přesunula z místa státní tajemnice se zastávkou na postu vrchní ředitelky sekce ekonomické. Státním tajemníkem je od té doby Martin Kocanda, který s ní už dříve spolupracoval na různých úřadech.
Zanedlouho po svém přesunu Zikmundová nařídila zastavit řízení proti společnosti Ridera v kauze Heřmanické haldy, jedné ze dvou hořících ostravských hald. To mohla právě díky tomu, že má nyní pod kontrolou zmíněné „óvéesky“, orgány výkonu státní správy, včetně té ostravské. Deník N posléze na podzim popsal, že ve firmě Ridera dříve figuroval významný sponzor Motoristů a přítel Václava Klause Peter Kuchár.
Výběrová komise vybrala vítěze
Simeona Zikmundová nyní řídí i oddělení přeshraničního pohybu odpadů, jehož šéfem se stal Kauca. Vyhrál výběrové řízení, přičemž ve výběrové komisi seděla Simeona Zikmundová, vedoucí samostatného oddělení podpory správních činností Kateřina Madajová a Markéta Pintová z personálního oddělení.
Kateřinu Madajovou na MŽP přivedl předchozí tajemník Jan Landa za ministra Richarda Brabce. Poté si ji vybrala jako asistentku státní tajemnice Zikmundová. Během personálních změnách pod vedením Zikmundové se Madajová stala vedoucí „vlastního“ oddělení, s čímž se pojí i vyšší ohodnocení. A jak se přesouvá po úřadě Zikmundová, tak s ní putuje i Madajová a její oddělení, jen se mění jeho název.
Ministr životního prostředí Igor Červený i jeho pravá ruka Pavel Vlček si za novou posilou odpadového týmu stojí. Úřad podle mluvčí Jany Schillerové nevychází při obsazování služebních míst „z mediálních zkratek, spekulací ani z hodnotících soudů vztahujících se k bývalým zaměstnavatelům jednotlivých osob“.
„Vychází z ověřených a důvěryhodných informací, ze splnění zákonných předpokladů a z odborné způsobilosti zaměstnance. Rozhodující je, zda je konkrétní osoba schopna odborně vykonávat svěřenou agendu a zda pro ni má odpovídající znalosti a předchozí zkušenosti,“ uvedla Schillerová na dotaz Ekonews, zda nevidí jako problém angažování člověka, který působil ve firmě, která několikrát čelila podezření, že způsobila škody na životním prostředí.
Ostravská halda hoří
Společnost Celio nechvalně proslula hlavně dvěma případy – ropnými kaly a styreny. Zatímco ropné kaly postupně během šesti let „vylétly“ komínem v cementárně v Čížkovicích, styreny dosud spočívají v sudech na skládce u Litvínova. A o tom, co s nimi bude, se pře město s ministerstvem životního prostředí.
Společnost Celio v roce 2011 převzala 110 tisíc tun nebezpečných ropných kalů z ostravských lagun. Ty měly být dočasně uloženy na skládce a posléze energeticky využity v cementárně Lafarge v Čížkovicích.
Jindřich Kauca ve vedení firmy tehdy projekt veřejně hájil. Tvrdil, že materiál není toxický ani karcinogenní. Bezpečnost zvoleného řešení zpochybňovali místní obyvatelé i neziskové organizace, jako je Greenpeace, Arnika či litvínovský spolek Kořeny. Kraj navíc kritiky projektu vyloučil z plného řízení, přičemž soudy jim posléze daly za pravdu.
Trvalým problémem firmy Celio byly podle „pamětníků“ požáry. „Poprvé jsem začal areálu Celio věnovat svou pozornost v souvislosti s obřím požárem tisíců tun chemicky ošetřených starých železničních pražců v červenci 2006. Další významné požáry jsem zaznamenal v květnu 2009, dva požáry v rozpětí jednoho týdne v dubnu 2011 – tehdy mělo jí o plochu asi 40krát 60 metrů, v březnu, srpnu – nejvyšší stupeň požárního poplachu, měla hořet plocha cca 100krát 100 metrů, a září 2017, v září 2018, v červnu 2019, v březnu 2020, v listopadu 2024, v říjnu a listopadu 2025. Neznám žádnou jinou skládku, kde by hořelo tak často,“ vzpomíná jeden ze zástupců ekologických organizací, který si nepřál zveřejnit své jméno. Kvůli požárům a ostravským kalům byla firma Celio také velmi často v hledáčku České inspekce životního prostředí, které dnes šéfuje zmíněný Pavel Straka.
Osm lidí obviněno
Ještě větší kauzou firmy Celio je však uložení sudů s vysoce hořlavými styreny na místní skládku u Litvínova, aniž by společnost vzala v potaz riziko ekologické škody a ohrožení zdraví lidí žijících v okolí. Kauca odešel z firmy ještě před tím, než byly sudy na skládce zahrabány, za což pak bylo osm lidí obviněno.
Nicméně v době, kdy se počítalo s tím, že styreny budou zpracovány v Celio, Kauca ve firmě ještě působil. Společnost Celio měla být subdodavatelem v zakázce, kterou získalo sdružení firem vedené společností Aquatest. V roce 2016 vstoupil do Celia majetkově Elrond Holding CZ spojovaný s Tomášem Pitrem. Od půlky roku 2019 je jediným akcionářem.
Kauca tvrdí, že jeho „fyzická přítomnost ve společnosti“ skončila na přelomu roku 2017 a 2018. Od té doby prý nemá se společností vůbec žádný kontakt. Jak ale vyplývá z rejstříku, 3. srpna roku 2018 se osobně účastnil valné hromady Celio jako minoritní akcionář. O rok později již ve firmě nebyl. Kauza styrenových sudů ale stále žije. Město Litvínov se dohaduje s krajem, Českou inspekcí životního prostředí i ministerstvem životního prostředí o to, kam s nimi.


