Téměř stovka stromů v českých obcích nese od 18. září štítky s informacemi o tom, jaké má ten který strom přínosy. Jsou mezi nimi památné kusy jako jilm v Olomouci anebo rekordman v produkci kyslíku v Kolíně.
Do mezinárodního projektu TreeTag, který si klade za cíl edukovat o přínosech stromů ve městech, se letos česká města a obce zapojily poprvé. Veřejnost se díky němu má dozvědět, jaké konkrétní ekosystémové služby stromy poskytují.
Památný jilm na Charkovské ulici v Olomouci roste přímo na silnici a podle radnice se opakovaně objevují požadavky na jeho odstranění kvůli stavu silnice nebo nedostatku parkovacích míst. Průměr jeho kmene je téměř jeden a půl metru, sahá do výšky 24 metrů a stáří je odhadováno na 120 let.
Nyní odborníci z Arboristické akademie v rámci projektu TreeTag zjistili, že ročně zadrží 28 tisíc litrů vody a uloží 27,5 tisíc kilogramů oxidu uhličitého, což odpovídá více než 252 tisícům kilometrů jízdy autem.
Od 18. září, což byl den, na který připadl celoevropský den kampaně, je možné ve 14 tuzemských městech narazit na stromy s informačními štítky, které v konkrétních číslech uvádějí ekosystémové služby poskytované daným stromem. Letošního ročníku kampaně se zúčastnilo již 12 evropských zemí, ve kterých byly vyhodnoceny přínosy více než tisíce stromů. Projekt je spolufinancován Evropskou unií v rámci programu Erasmus+.
„Jediný strom dokáže ze vzduchu odfiltrovat kila škodlivin ročně, zadržet kubíky vody, uložit desítky kil oxidu uhličitého, a ještě snížit hluk v okolí. Data ukázala, že největší ekologickou práci zpravidla odvádějí velké, dospělé a zdravé stromy s rozsáhlou korunou. Nová výsadba je sice důležitá, ale vzrostlé stromy nenahradí, proto je třeba o starší zeleň pečovat,“ říká Jaroslav Kolařík z Arboristické akademie, která projekt v Česku zaštiťuje.
Kyslíkový rekordman je v Kolíně
Dalším zapojeným městem je například Kolín, kde bylo měření podrobeno osm stromů. Nejmohutnějším měřeným stromem se zde stal jírovec maďal s průměrem kmene 105 centimetrů. Tento jedinec je zároveň rekordmanem v produkci kyslíku. Ročně vyprodukuje ekvivalent až 204 dnů kyslíku pro jednu osobu. Tato data město chce dále využívat při plánování péče o zeleň, nových výsadeb a dalších opatření ve veřejném prostoru.
Kampaň směřovala hlavně na města a obce, které se zapojovaly na základě otevřené výzvy. Vedle propagace na sociálních sítích Arboristická akademie jako koordinátor přímo oslovila také účastníky svých kurzů a města, se kterými dlouhodobě spolupracuje. To se promítlo i do geografického rozložení obcí.
První ročník českého zapojení do TreeTag byl podle Kolaříka do jisté míry brán jako startovací, přímé oslovování obcí začalo až před letními prázdninami, což bylo dle jeho slov poměrně pozdě. Kvůli kombinaci načasování a dosavadních kontaktů se v kampani neobjevily obce ze západu republiky ani Praha.
Štítky má skoro stovka stromů
Přesto se v pilotním ročníku do kampaně zapojilo 14 českých měst a svůj TreeTag získalo celkem 98 stromů přibližně 30 taxonů. Nejčastěji šlo o duby letní, lípy velkolisté a malolisté, jírovce maďaly, platany javorolisté a jasany ztepilé. Největší účast obcí zaznamenal Jihomoravský kraj: Rosice, Břeclav a Slavkov u Brna, které přihlásily dohromady 18 stromů. Příští rok plánuje organizátor akci zahájit výrazně dříve a doufá v zapojení měst ve všech krajích.
„Každý region má svá specifika, která v péči o obecní dřeviny vyžadují zvláštní pozornost i prostředky. Například smrky na Vysočině a na Olomoucku trápí kůrovec. Jižní Morava se potýká s chorobami, jejichž šíření napomáhá měnící se klima. Velmi citlivá je právě městská zeleň, například kaštany decimuje klíněnka jírovcová. Moravskoslezský kraj zase dlouhodobě bojuje s parazitickým jmelím,“ vyjmenovává Kolařík.
Zatímco v Olomouci pro projekt vybírali hodnotné vzrostlé stromy, jejichž ochrana se někdy dostává do konfliktu s jinými potřebami města, v Břeclavi při výběru zohledňovali především umístění stromů. Vybírali dobře viditelné dřeviny v místech s vysokým pohybem obyvatel, například v parcích nebo na náměstích.
Data o stromech jsou v online mapě
Aby vědci mohli vypočítat konkrétní hodnoty ekosystémových služeb, museli nejprve provést podrobné dendrometrické měření stromu, při kterém zjistili údaje jako je průměr kmene, celková výška či šířka a zdravotní stav koruny. Pro samotný výpočet pak využili standardizovaný vědecký software i-Tree Eco vyvinutý ve spolupráci s americkou Lesní správou (USDA Forest Service).
Program následně naměřené hodnoty propojil s lokálními meteorologickými daty a údaji o kvalitě ovzduší. Výsledkem je přesná kvantifikace množství zadržené vody, odfiltrovaných polutantů a prachových částic, uloženého uhlíku a vyprodukovaného kyslíku a ochlazování mikroklimatu konkrétním „městským bioreaktorem“.
Data o každém stromu byla následně uložena do online mapy. Iniciativa může kromě osvěty sloužit také jako učební pomůcka pro místní pedagogy, kteří díky ní mohou vysvětlovat koloběh vody, uhlíku nebo principy adaptace na klimatické změny přímo na stromech ve svém okolí. V Břeclavi proto vybírali také stromy v blízkosti škol.
Podle Karla Osičky, ředitele Technických služeb Břeclav, označené stromy přirozeně vzbuzují zájem a vybízejí kolemjdoucí k tomu, aby se o konkrétní strom více zajímali a zjistili si o něm další informace. „S výstupy projektu chceme dále pracovat především v rámci komunikace města a při osvětových a vzdělávacích aktivitách. Do budoucna bychom rádi využili také online mapu a označené stromy jako zajímavý podklad pro školy, veřejné akce nebo komentované procházky městem,” doplňuje Osička.
Ivana Mišková
Ivana získala bakaláře z oboru Environmentální studia na Masarykově univerzitě v Brně. Poté pokračovala v environmentálních studiích na univerzitě ve švédském Lundu.
