Mezinárodní test dvaceti sportovních triček zjistil bisfenoly v sedmi z nich. Tyto látky mají negativní vliv na hormonální systém, například bisfenol A je v Evropě klasifikovaný jako látka toxická pro reprodukci. Spotřebitelské organizace v pěti zemích, včetně českého spolku Arnika, požadují jejich plošný zákaz.
Na funkční oblečení jsou kladeny vysoké nároky. Mělo by dobře odvádět pot, rychle schnout a zároveň vydržet opakované praní. Sportovní oblečení se proto vyrábí převážně ze syntetických materiálů – z polyesteru, polyamidu, nylonu nebo elastanu. Při jejich výrobě a úpravě se ale používají chemické látky, které v textilu zůstávají. Z oblečení se tyto látky mohou uvolňovat do potu a přes kůži pronikat do těla.
Spotřebitelské organizace ze střední Evropy v rámci projektu ToxFree Life for All provedly analýzu dvaceti sportovních triček z lokálního trhu, přičemž osmnáct z testovaných triček je dostupných v tuzemsku. Za Česko se na projektu podílely spotřebitelská organizace dTest a spolek Arnika.
Z potu do těla
Bisfenoly obsahovalo sedm triček, tedy 35 procent testovaných vzorků. Jak uvádí Státní zdravotní ústav (SZÚ), bisfenoly mohou mít vlastnosti podobné některým hormonům a některé z nich mohou narušovat hormonální systém nebo nepříznivě ovlivňovat reprodukční systém. Bisfenol A Evropská unie klasifikuje jako toxický pro reprodukci. Výrobci ho proto nahrazují bisfenolem S a bisfenolem F, které mají podle dostupných studií srovnatelné účinky. Například bisfenol S je zařazen na seznam látek vzbuzujících mimořádné obavy.
V testu nejhůře dopadly dva vzorky. U trička značky 4F „Pánské běžecké rychleschnoucí tričko“ za 800 korun naměřila laboratoř 23,6 miligramů na kilogram bisfenolů F a S. U trička Under Armour „UA Vanish Seamless SS-BLK“ zjistila dokonce 61 mg/kg bisfenolu F, což je osmdesátkrát více než je bezpečná hranice. Triko stojí 1200 korun. Mezi testovanými vzorky jsou i trika značek Adidas, AliExpress, Asics, Brooks, Decathlon, DRK, Erima, Fundango, Hoka, Intersport, Lidl/Crivit, Nike, Odlo, On Running, Puma či Shein.
„Textil se stal jednou z hlavních cest, kterými bisfenoly vstupují do těla, a platí to zejména při pocení a u malých dětí. Sportovní tričko navíc nosíme přímo na holém těle, potíme se v něm a zahříváme ho, což přechod bisfenolů do pokožky usnadňuje,“ říká vedoucí kampaně Česko bez jedů v organizaci Arnika Karolína Brabcová.
Mikrovlákna z praní
Laboratoř u všech dvaceti triček vedle pěti typů bisfenolů sledovala i přítomnost formaldehydu či zakázaných barviv včetně azobarviv. Dobrá zpráva je, že formaldehyd ani zakázaná barviva se neobjevily v žádném vzorku.
Zkoumalo se i to, jak moc textilie uvolňují drobná vlákna při praní. Pokud jsou z polyesteru nebo polyamidu, jde zároveň o mikroplasty, které se v životním prostředí rozkládají velmi pomalu a jejich nepříznivé působení na některé organismy je doložené.
Laboratoř měřila množství vláken uvolněných po pátém pracím cyklu, průměr testované série byl 286 miligramů na kilogram materiálu. Nejhůře hodnocené „Puma Velocity Laufshirt“ uvolnilo 1252,3 mg/kg – více než čtyřnásobek průměru a téměř devětkrát více než nejlepší výrobek.
Nejvíc vláken přitom neuvolňovala čistá syntetika. Tričko Puma je směsí 50 procent polyesteru, 25 procent viskózy a 25 procent bavlny a i další směsová trička s bavlnou skončila na horních místech. Trička ze sta procent recyklovaného polyesteru naopak neuvolňovala o nic více vláken než trička z polyesteru nerecyklovaného. „Pro životní prostředí není nezávadný ani jeden typ, protože vlákna jsou vždy nějak chemicky upravená a barvená,“ říká Brabcová.
Značka ani cena kvalitu nezaručují
Laboratoř prověřovala i funkční vlastnosti triček – odolnost proti žmolkování, působení kyselého a zásaditého potu nebo změny barev po praní. Většina výrobků obstála dobře až velmi dobře. Výjimkou bylo tričko Adidas Runners T-Shirt Genderneutral, jehož materiál se žmolkoval natolik, že v této zkoušce získalo nedostatečnou známku.
Vyšší cena ani známá značka se jako záruka nepotvrdily. Nejvyšší koncentraci bisfenolu i nejhorší uvolňování mikrovláken měly výrobky globálních značek. Nezávislou certifikaci třetí strany, jako je OEKO-TEX, nemělo ani jedno z dvaceti triček a velké značky se spoléhaly na vlastní, neověřitelná tvrzení o udržitelnosti.
„Při nákupu sportovního trička se vyplatí nesoustředit se pouze na značku, vzhled nebo cenu. Důležité je zohlednit také materiál, informace o výrobci a způsobu údržby. Praním při nižších teplotách, s plnou náplní pračky a podle pokynů výrobce lze omezit opotřebení textilu i uvolňování vláken,“ shrnuje šéfredaktorka časopisu dTest Hana Hoffmannová.
Propadly i kalhotky
Sportovní trička rozšiřují řadu analýz, které Arnika s dTestem a partnerskými organizacemi z Maďarska, Rakouska a Slovinska zveřejnily v posledních dvou letech. Bisfenoly obsahovala třetina ze 166 vzorků dámského spodního prádla, u syntetických kusů to bylo 82 procent. V testu 180 vzorků sluchátek se bisfenol A objevil v 98 procentech případů a nejvyšší naměřená koncentrace dosáhla 351 mg/kg. Letos v květnu laboratoř našla 159 mg/kg bisfenolů v dětském UV tričku značky Nordblanc.
Evropská agentura pro chemické látky chystá na jaro 2027 návrh na skupinový zákaz bisfenolů ve spotřebním zboží i v dalších výrobních procesech. Arnika spolu se spotřebitelskými organizacemi z pěti zemí požaduje zákaz celé skupiny bisfenolů ve spotřebním zboží do roku 2029 a zavedení digitálního pasu výrobku, který by informace o chemickém složení zpřístupnil spotřebitelům.
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
