Cizrna, rýže či pšenice, ale také brambory, fazole, rajčata, hrášek nebo salát. Nejnovější poznatky hovoří o tom, že tyto potraviny obsahují méně vitamínů a minerálů než před dvěma dekádami. A má být hůř. Příčinou je rostoucí obsah oxidu uhličitého v atmosféře.
Starší lidé někdy říkají, že se dnešní potraviny nedají srovnat s tím, na co byli zvyklí za svého mládí. Obvykle beru takové poznámky s rezervou, protože bývají reminiscencí či nostalgií v duchu „za našich mladých let bejval svět lepší“. Výzkumy však ukazují, že dnes produkované a konzumované pokrmy mají opravdu nižší nutriční hodnotu než ty, které jedli naši prarodiče.
Prudké zvyšování koncentrace uhlíku v atmosféře způsobené hlavně spalováním fosilních paliv totiž výrazně působí na růst rostlin. Zvyšuje se například obsah cukru, nebo naopak klesá množství esenciálních živin. Odborníci na výživu se proto obávají, že globální zhoršování kvality potravin povede k epidemii takzvaného skrytého hladu. I lidé, kteří přijímají dostatek kalorií, nezískají z jídla dostatečné množství živin potřebných ke zdravému růstu a životu.
Riziko poklesu nutriční hodnoty stravy dopadá na lidi po celé planetě. Pro chudší část populace však může mít devastující následky. Článek v časopise Nature dospěl k závěru, že během jedné generace by mohl tento jev vystavit více než miliardu žen a dětí riziku anémie, kterou způsobuje nedostatek železa. Anémie neboli chudokrevnost vede ke komplikacím v těhotenství či k problémům ve vývoji dětí. Stupňující se zdravotní komplikace pak hrozí asi dvěma miliardám lidí, kteří už nyní trpí nějakou formou nedostatku živin.
Větší plodiny, ale méně živin
Rozsáhlý průzkum koordinovaný Sterre F. ter Haarovou z Univerzity v Leidenu sledoval vliv zvyšování koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře na 32 klíčových prvků v 45 zemědělských plodinách. Výzkumníci shromáždili všechny dostupné vědecké poznatky a studie od kontrolovaných laboratorních experimentů po globální data o nutričních hodnotách plodin. Poté použili soubor zjištěných dat k výpočtu předpokládané nutriční hodnoty každé z plodin v různých variantách atmosférické koncentrace oxidu uhličitého.
Podle závěrů metaanalýzy kleslo od konce osmdesátých let průměrné množství živin ve všech plodinách asi o 3,2 procenta. Tehdy činila koncentrace CO2 v atmosféře 350 částic na milion, zatímco v roce 2024 to bylo 427 částic na milion.
Vědci se snaží přijít na příčiny této změny. Podle jedné z hlavních teorií pomáhá dodatečný oxid uhličitý rostlinám produkovat více sacharidů, tedy například celulózu v listech a stoncích či škrob obsažený v obilkách zrnin. Rostlinám se však nedostává adekvátně zvýšeného množství minerálů, a proto nedokážou vyprodukovat více bílkovin, kyselin a dalších molekul, které je činí výživnými. Plodiny tak sice mají tendenci více růst a generovat vyšší výnosy, výsledná úroda určená k potravinářskému zpracování však obsahuje více cukru a méně živin než dříve.
Jak k tomu dochází? Rostliny „vdechují“ oxid uhličitý otevíráním průduchů v pletivech – jde o drobné póry v listech, skrz které se může voda také odpařovat do vzduchu. Pokud s každým otevřením průduchu přijímají více uhlíku, snižují frekvenci otevírání, čímž si šetří vláhu. Následně klesá přijímání vody kořenovým systémem, včetně množství minerálů ve vodě rozpuštěných. Pěstovaná plodina je tak větší, ale cenou za to je její snižující se nutriční hodnota. Klimatická změna a oteplování ovlivňují také mikrobiální aktivitu v půdě, což může vést ke snížení schopnosti rostlin vstřebávat půdní živiny.
Hrozba pro lidské zdraví
Je těžké předpovídat, nakolik emise uhlíku ovlivní výskyt anémie a další stavů způsobených nedostatkem živin. Nevíme totiž přesně, jak velká část populace je těmito nemocemi již ovlivněna. Zatímco Světová zdravotnická organizace odhaduje, že nedostatkem některých vitaminů a minerálů trpí třetina celosvětové populace, nedávná studie v časopise Lancet Global Health odhaduje, že chudá výživa hrozí až polovině obyvatelstva.
Studie z roku 2018 publikovaná v časopise Nature Climate Changes uvádí, že více než pět miliard lidí nekonzumuje dostatek jódu, vitamínu E nebo vápníku, a více než čtyři miliardy lidí nepřijímají potřebné množství železa, kyseliny listové, vítaminu C či vitaminu B2.
Následky skrytého hladu jsou potenciálně obrovské. S nedostatkem zinku a problémy imunity souvisí asi půl milionu dětských nadúmrtí ročně. Jde přitom o léčitelné nemoci, jako je zápal plic či úplavice, kterým by šlo předcházet, kdyby měli pacienti lepší přístup ke kvalitní výživě a lékařské péči.
Nejen v chudších státech světa totiž většina lidí spoléhá na několik levných základních potravin, jako jsou pšenice či rýže, které jim poskytují více než polovinu kalorií. Pokud tyto potraviny ztratí výživovou hodnotu, budou mít miliardy lidí málo možností, kde nedostatkové vitaminy a minerály získat. Bohatší lidé se dokážou se změnou stravy vyrovnat lépe.
Opět se dobře najíst
Mnoho zemí řeší nedostatek živin obohacováním základních potravin. To však příčinu problému neřeší. Odborníci se shodují na tom, že nejlepší způsob, jak čelit ředění živin, je konzumace široké škály potravin.
Každá plodina reaguje na vyšší hladiny CO2 jinak a ztráty minerálů z jedné potraviny lze vyvážit jiným zdrojem. To ovšem vyžaduje vládní koordinaci včetně úprav dotačních systémů, protože státy obvykle podporují pěstování základních plodin (tedy těch s nejvyššími výnosy) na úkor jiných druhů potravin a nutriční hodnotu nezohledňují.
Kupříkladu studie z roku 2018 z Indie popsala, že zavedení dotací na pěstování rýže a pšenice vedlo ke zvyšování jejich osevních ploch na úkor minerálově bohatšího prosa a čiroku. Výsledkem je snížení kalorické hodnoty obilovin mezi roky 1983 a 2011 na třetinu (zejména ve státech, kde hrubé obiloviny nahradila místo pšenice rýže) a pokles konzumovaného množství železa o 21 procent na venkově a o 11 procent ve městech. To je v zemi, kde dvě třetiny dětí a více než polovina žen trpí anémií, obrovský problém.
Pokles nutriční hodnoty potravin má i další příčiny, většina z nich však bezprostředně souvisí s klimatickou změnou. Vyčerpání zemědělských půd, které přicházejí o minerály, dálkový transport sklízených plodin, během kterého ztrácejí vitaminy, či šlechtění odrůd primárně na vysoký výnos, lepší vzhled či odolnost vůči škůdcům, a nikoli na vstřebávání a syntetizaci živin.
Nejlepší cestou k zajištění nutričně bohaté stravy – a ochrany lidského zdraví – je tedy snižování množství oxidu uhličitého uvolňovaného do atmosféry. CO2 totiž nejenže degraduje nutriční hodnotu plodin, ale vede také k eskalujícím vlnám veder, sucha či povodním, které poškozují potravinovou produkci po celém světě. Nejpesimističtější scénáře oteplení uvádí rizika snížení globální úrody až o pětinu.
Matěj Pomahač
Matěj působí jako konzultant zemědělských technologií ve společností Agdata. Zároveň je spolupředsedou Zelených.
