Devět měsíců zbývá do zákazu tuzemského chovu nosnic v klecích. Opatření, které má zlepšit životní podmínky slepic, podle chovatelů pravděpodobně sníží domácí produkci vajec a zvýší dovoz ze zemí, kde podobná regulace neplatí.
Počátkem příštího roku bude tuzemským farmám hrozit pokuta až milion korun, pokud budou nadále provozovat klecový chov nosnic. Těchto chovů je přitom v zemi ještě spousta. Ministerstvo zemědělství uvádí, že kolem 40 procent nosnic žije v obohacených klecích, což představuje zhruba 2,5 milionu z celkových 5,5 milionu nosnic v komerčních chovech.
Chovatelé si již dlouhou dobu stěžují, že ani s nabízenými dotacemi nejsou schopni chovy přestavovat dostatečně rychle. Ještě víc jim však vadí, že se do Česka nadále budou moci dovážet vajíčka z klecí za hranicemi.
„Prodej vajec z klíčových chovů není omezený. Zakázaný je jen chov, což podle mě není logický krok. V rámci Evropy žádné takové plošné nařízení neplatí, české producenty to na trhu znevýhodňuje,“ uvádí Ladislav Mulák ze společnosti Česká vejce Farms, která u Plzně provozuje linku na třídění a balení vajec.
Dovozy vajec rostou
Zákaz klecových chovů nosnic schválila Poslanecká sněmovna v září roku 2020. Na úrovni Evropské unie podobná regulace neplatí, mimo jiné i s ohledem na možné dopady na ceny potravin. Česko tak patří například spolu s Rakouskem či Německem k menšině států, které chov zakázaly z vlastní iniciativy.
Problémem je především to, že opatření se vztahuje pouze na chov, nikoliv na původ prodávaných vajec. Vejce z klecových chovů tak bude možné nadále dovážet ze zahraničí.
Během minulého roku se do Česka dovezla slepičí vejce v hodnotě 2,5 miliardy korun, na čemž se převážně podílely Polsko, Ukrajina a Lotyšsko. Ani v jedné ze zmíněných zemí omezení chovatelů neplatí a dovozy z obou zemí v uplynulých letech výrazně vzrostly. Podle Českomoravské drůbežářské unie se tam zhruba 70 procent nosnic stále chová v obohacených klecích.
Přechod na jiný způsob chovu je pro farmáře finančně náročný. „Nejvíce zastoupeným alternativním systémem ustájení jsou aktuálně chov na podestýlce a chov voliérový,“ uvádí mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
Přestavba stojí kolem 800 korun na nosnici
Možnosti existují v zásadě dvě – buď přestavět haly, nebo postavit nové. „V případě opravy budov a instalace nových technologií se částka pohybuje kolem 800 korun na nosnici, při výstavbě nové haly až 1200 korun,“ uvádí Jana Krupicová, ředitelka odbytové organizace Ovus Slaný. Ta sdružuje producenty s kapacitou zhruba 800 tisíc nosnic, kterou Ovus plánuje zachovat i po zákazu klecových chovů.
Česká vejce Farms nyní své haly přestavuje. „Jednu halu pro 60 tisíc nosnic už máme dokončenou, druhou právě dokončujeme,“ popisuje Mulák. Celkové náklady firma neupřesnila, část investic ale pokryly dotace.
Ministerstvo zemědělství na přestavbu klecových chovů vyčlenilo přes 1,6 miliardy korun. „Aktuálně je v administraci celkem 103 žádostí o dotaci s celkovým požadavkem dotace přes 1,2 miliardy korun,“ uvádí Eva Češpiva, tisková mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu. Poslední kolo příjmu žádostí o dotaci proběhlo loni v říjnu. „Jelikož jsou projekty žadatelů stále v realizaci, proplaceno je zatím pouze devět žádostí s vyplacenou dotací celkem přes sto milionů korun,“ dodává Češpiva.
Asi desetina chovatelů skončí
Do konce tohoto roku má být podle odhadů ministerstva přestavěno asi 80 procent chovů. „Chovatelé do konce letošního roku přestaví přibližně jeden milion ustajovacích míst a další milion během roku 2027 a později. Zanikne asi půl milionu ustajovacích míst,“ uvádí Garbiela Dlouhá, předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie.
Zákaz nejvíc postihne menší a střední chovatele, kteří nemají dostatek prostředků na investice. Ministerstvo zemědělství předpokládá, že někteří producenti vajec kvůli legislativním změnám chov ukončí. Posunutí zákazu klecových chovů na pozdější datum resort neplánuje.
„Podle výsledků dotazníkového šetření Agrární komory ČR z roku 2023 přibližně deset procent chovatelů plánuje, že s chovem drůbeže do té doby skončí,“ dodává Bílý. Podle Českomoravské drůbežářské unie kvůli vysokým nákladům na přestavbu skončí mezi českými producenty někteří malí a střední chovatele s produkcí až 400 tisíc vajec ročně.
Velké řetězce už je neprodávají
Klecová vejce jsou na skořápce označena číslem 3 a většina obchodních řetězců je v tuzemsku už nenabízí. „Aktuálně se ve velkých obchodech už klecová vejce neprodávají a tuzemská a zahraniční klecová vejce končí v gastronomických podnicích, malých večerkách, velkoobchodu a vyvážejí se na zpracování,“ říká Gabriela Dlouhá.
Český statistický úřad uvádí, že průměrný obyvatel Česka ročně zkonzumuje přes 230 vajec, přičemž z více než 80 procent to pokrývá tuzemská produkce. Přechod na nové technologie ovšem patrně způsobí její dočasné výpadky. Ovus Slaný očekává přibližně roční výpadek u svých producentů, klecové chovy totiž do roku 2027 nestihnou přestavět.
„Vzniklý výpadek nebude čím nahradit. Českých vajec bude nedostatek a bude nutné více dovážet ze zahraničí, kde podobná omezení neplatí,“ uvádí Krupicová. Podle producentů by soběstačnost Česka v případě vajec mohla klesnout o deset procent. Situaci může zlepšit případné rozšiřování kapacit větších chovatelů po roce 2027.
V případě nesplnění podmínek chovu po zákazu klecového chovu bude situace hodnocená jako porušení zákona na ochranu zvířat. „S chovatelem bude zahájeno přestupkové řízení,“ popisuje Vojtěch Bílý. V takovém případě výše sankce u právnických osob se může vyšplhat až do výše jednoho milionu korun.
Valentina Podlesná
Valentina vystudovala Univerzitu Karlovu, kde získala magisterský titul v oboru sociální a kulturní ekologie, předtím také bakalářský titul v oboru žurnalistiky. Zajímá se o komunitní zahrady i výrobu ekologických pracích prášků.
