Provozovatel lyžařských areálů v Toskánsko-Emiliánských Apeninách vykázal v roce 2024 ztrátu kvůli „nedostatku sněhu“. Účetní závěrka firmy je dobrým příkladem pro pochopení dopadu klimatických změn na lyžování v nízkých nadmořských výškách.
Lyžování v Corno alle Scale je ztrátový obchod. Je tomu tak již dnes, a to navzdory veřejné podpoře. Brzy by to ale mohlo být ještě horší, protože spolu s postupem klimatické změny sněhu ubývá. Kdysi se tomuto místu říkalo Cortina di Bologna, protože se nachází v Toskánsko-Emiliánských Apeninách necelých sto kilometrů jihozápadně od Boloni. Po vzoru slavného alpského střediska Cortina d’Ampezzo.
Jenže Apeniny nejsou Alpy a v areálu Corno alle Scale se lyžuje ve výšce 1418 až 1945 metrů čím dál méně často. Ukazuje to poslední rozvaha společnosti s ručením omezeným Corno alle Scale, která spravuje lyžařské vleky v Corno. Té mezi roky 2023 a 2024 kvůli nedostatku sněhu klesl obrat na polovinu.
Rozpočet, který analyzoval publicistický web Slow-News, je dobrým příkladem pro pochopení dopadu klimatických změn na lyžařské podniky v nízkých nadmořských výškách a fungování systému veřejné podpory lyžařského odvětví.
Provozovatelé v minusu
„Není to investice, která se vyplatí,“ řekl Slow News Marco Palmieri, hlavní investor společnosti Corno alle Scale a prezident výrobce kožených doplňků Piquadro. „Koupil jsem čas, aby místní podnikatelé a politici vymysleli alternativní model,“ dodává. Jinými slovy, Palmieriho společnost souhlasila se správou skiareálu v Corno, i když věděla, že není ziskový. Cílem je zabránit kolapsu turistického odvětví a naděje, že se tam rozvine jiný druh podnikání, který bude méně závislý na lyžování.
Jenže stát investuje miliony eur do nových lanovek a alternativní model se zatím neobjevil. Správcovství společnosti Corno alle Scale přitom vyprší už za pár let.
Rozvaha společnosti popisující zmíněnou sezonu 2023/2024 uvádí: „Zimní sezona se vyznačovala nedostatkem sněhu, a navíc panovaly nepříznivé povětrnostní podmínky pro umělé zasněžování. Víkendy s pěkným počasím téměř nebyly. To vše vedlo k výrazně nižší návštěvnosti ve srovnání s posledními dvěma provozními obdobími lyžařského střediska.“ Společnost Corno dosáhla v roce 2022 obratu 1,1 milionu eur v roce 2023 pak 991 tisíc eur (údaje z portálu Aziende Easy).
Web Slow-News požádal o komentář k účetní závěrce Paola Figiniho, profesora politické ekonomie na Univerzitě v Boloni, který se zabýval cestovním ruchem v Corno alle Scale. „První položka výkazu zisku a ztráty, výnosy z prodeje a služeb, se snížila na polovinu. Tato hodnota ukazuje, jak moc je Corno alle Scale závislé na proměnlivých povětrnostních podmínkách,“ upozorňuje Figini.
Zima 2023/2024, jíž se účetní závěrka týká, byla nejteplejší v regionu Emilia-Romagna od roku 1961. Regionální agentura pro životní prostředí Agenzia regionale per la prevenzione, l’ambiente e l’energia dell´Emilia-Romagna (Arpae) uvádí, že průměrná regionální teplota dosáhla 6,6°C, což je o 2,7°C více než průměr za třicetileté období 1991–2020. Předchozí rekord pochází z roku 2020.
Ztráty se „zalepí“ z dotací
Navzdory poklesu obratu o přibližně půl milionu eur činila ztráta skiareálu pouze 29 tisíc eur. Kompenzovaly to veřejné dotace.
„Při porovnání výrobních nákladů a výnosů z prodeje a služeb vidíme, že v roce 2023 by ztráta činila 117 380 eur a o rok později 542 914 eur. Je to trochu zjednodušené, ale taková by byla bez veřejných dotací,“ dodává Figini.
V rozvaze se dotace nacházejí v položce Ostatní výnosy a příjmy výkazu zisku a ztráty, která v posledním účetním období činila 517 685 eur.
O co se jedná a proč je skiareál dostal? Více než polovina z nich jsou mimořádné kompenzace, které pocházejí z výběrového řízení, v jehož rámci region Emilia-Romagna prostřednictvím unie obchodních komor Unioncamere vyčlenil 4,067 milionu eur na pomoc lyžařským střediskům postiženým nedostatkem sněhu v zimní sezoně 2022/2023. Tehdy mohla společnost Corno alle Scale otevřít vleky a lanovky až 21. ledna 2023.
Zbývající prostředky pocházejí ze strukturálních fondů, které region poskytuje zimním střediskům v souladu se zákonem. Jedná se o částečné náhrady některých provozních a dalších nákladů, například v oblasti bezpečnosti zařízení. Zákon stanoví variabilní podporu ze strany regionu, která může dosáhnout až 70 procent celkových nákladů areálu. Mezi refundovatelné provozní náklady patří elektrická energie, palivo, náklady na zaměstnance pracující na zařízeních a údržba, ale například mzdy administrativního personálu.
Nájemné pro Lizzano
Od svého založení na konci roku 2020 obdržela společnost Corno alle Scale příspěvky ve výši 646 tisíc eur (nezahrnující kompenzace za Covid). V průměru tedy více než 160 tisíc eur ročně, což pomáhá hradit celkové roční náklady firmy, které podle rozvahy činí přibližně milion eur. Po sečtení strukturální pomoci a mimořádných kompenzací za nedostatek sněhu v letech 2022/2023 poskytl region Emilia-Romagna společnosti zhruba jeden milion eur.
Je třeba zdůraznit, že společnost Corno alle Scale musí předem uhradit a vyúčtovat výdaje, aby měla nárok na náhradu. Navíc podle informací, které poskytla webu Slow-News, musí odvádět část svých příjmů obci Lizzano in Belvedere jako nájemné za zařízení. V posledních letech se částka pohybovala mezi 8,5 a 11,5 procenta příjmů. Například za provozní náklady v roce 2023 společnost obdržela od regionu 123 tisíc eur, ale v témže roce zaplatila obci asi 80 tisíc eur nájemného (8,5 % z příjmů 991 tisíc eur).
Na druhou stranu je třeba vzít v úvahu finanční prostředky pro oblast, z nichž společnost Corno alle Scale a její dodavatelé nepřímo těží. Například na základě jiného regionálního zákona dostává obec Lizzano in Belvedere od roku 2020 ročně 250 tisíc eur na údržbu zimní oblasti Corno.
Podle údajů, které region Emilia-Romagna poskytl Slow-News na základě zákona o svobodném přístupu k informacím, vynaložil v letech 2020 až 2024 nejméně 26,6 milionu eur na odvětví zimních sportů (bez započítání pomoci související s Covidem). Tyto prostředky zahrnují strukturální pobídky pro veřejné a soukromé subjekty, mimořádné kompenzace, část nákladů na provoz a údržbu zařízení, prostředky pro nové stavby a projekty spolufinancované státním Jednotným národním fondem pro cestovní ruch (Fondo Unico Nazionale per il Turismo, FUNT).
Stamiliony eur podpory pro lyžování
Mnoho dalších regionů dotuje zimní cestovní ruch stejně jako Emilia-Romagna, vládní pomoc tak hraje zásadní roli v podpoře lyžařských areálů. Na období 2023 až 2026 vyčlenila vláda premiérky Giorgie Meloniové speciální fond ve výši 200 milionů eur na modernizaci, zvyšování bezpečnosti a vyřazování lanovek z provozu a také na zařízení pro umělé zasněžování.
V roce 2023 fond podpořil částkou 148 milionů eur 40 podniků, mezi nimiž byla i společnost s ručením omezeným Corno alle Scale. V roce 2024 ministerstvo cestovního ruchu doplnilo podporu pro provozovatele lanovek novou výzvou k podávání žádostí o neproplacené dotace ve výši 229,5 milionu eur.
Díky prostředkům poskytnutým státem bude společnost Corno alle Scale schopna pokrýt 90 procent ze 4,5 milionu eur na demontáž a přestavbu lanovky v areálu. Kromě toho obdrží dalších 880 tisíc eur na obnovu zasněžovacího zařízení. V současné době ještě nebyly prostředky pro lanovky vyplaceny, ale banka Intesa Sanpaolo poskytla část financování předem.
Ve skiareálu také začaly práce na novém vleku, který povede k jezeru Scaffaiolo, stojí sedm milionů eur a hrozí mu mnoho problémů. Práce jsou financovány na základě dohody z roku 2016, kterou vláda Mattea Renziho vyčlenila 20 milionů eur na zlepšení a propojení lyžařských areálů v regionech Emilia-Romagna a Toskánsko.
Jak vysvětluje zpravodajský web Legambiente, mnoho společností, které provozují lanovky v Emilia-Romagna, je částečně nebo zcela ve veřejném vlastnictví. V případě společnosti Corno alle Scale se však jedná o skupinu soukromých osob, mezi nimiž jsou podnikatelé a bývalí politici z regionu.
Kdo investuje v Corno alle Scale
Prezidentem společnosti je Flavio Roda z Lizzana in Belvedere, který je od roku 2012 prezidentem Italské federace zimních sportů (FISI). Dalším významným společníkem je zmíněný Marco Palmieri, zakladatel a generální ředitel společnosti Piquadro, výrobce kožených batohů a tašek. Společnost dosáhla loni obratu 180 milionů eur a je sponzorem a dodavatelem FISI. V březnu 2024 Palmieri odešel z představenstva společnosti Corno alle Scale, a to dva měsíce po vstupu svého syna Tommasa Palmieriho, technického ředitele společnosti zabývající se rizikovým kapitálem.
V představenstvu společnosti Corno alle Scale zasedá také bývalý ministr životního prostředí Gian Luca Galletti. A až do předloni tam byl také Tiberio Rabboni, což je politik s různými funkcemi v provincii Boloňa a regionu Emilia-Romagna, mimo jiné byl radním pro zemědělství.
Rabboni opustil společnost Corno alle Scale na konci roku 2024 a stal se předsedou organizace Ente Parchi Emilia-Romagna Orientale, která chrání biologickou rozmanitost v regionálních parcích, včetně oblasti Corno. Jedná se o chráněnou oblast, kde Rabboniho bývalá společnost díky veřejné investici ve výši sedmi milionů eur bude těžit z výstavby kontroverzní lanovky bez posouzení vlivu na životní prostředí.
„Srdeční záležitost“
Marco Palmieri popisuje novinám svou investici jako „srdeční záležitost“. Gian Luca Galletti hovoří o „projektu ve prospěch komunity“. Žádný z podnikatelů to podle svých slov nevnímá jako byznys. „Udělali jsme to, protože jsme z této oblasti a uvědomujeme si, že turistický ruch v Apeninách je v současné době neoddělitelný od lyžování,“ prohlásil Palmieri pro Slow-News.
Investice je podle podnikatele ztrátová, nicméně společnost, jak ukazuje zatím poslední účetní závěrka, je díky veřejné pomoci víceméně na nule. Palmieri uvádí, že díky prodeji přibližně 50 tisíc skipasů denně poskytuje areál v zimě práci sto lidem. Toto číslo zahrnuje zaměstnance společnosti provozující lanovky (podle výpisu z obchodního rejstříku je jich v závislosti na sezoně mezi jedním a 23, v průměru 11 za měsíc), pracovníky horských chat, restaurací, půjčoven a lyžařské instruktory. Tyto údaje sice nejsou ověřitelné, ale odpovídají obrazu, který popsala starostka Lizzana in Belvedere – podle ní lyžařské středisko udržuje místní ekonomiku při životě.
Simona Rubbianiová, která je vedoucí administrativy ve společnosti Corno alle Scale, ji s nadsázkou označuje za „neziskovou organizaci“. „Je to společnost, která nevykazuje zisk, ale pracuje na udržení horní části provincie Boloňa,“ řekla Rubbianiová Slow-News. „Zima je tu důležitá. Bez sněhu je v tuto chvíli nemožné podnikat [v Corno]. Musíme uvažovat, jako by tu sníh byl navždy, protože podnikání v horách nelze v tuto chvíli bez zimního turismu plánovat jinak,“ tvrdí.
„[Středisko] by nebylo ekonomicky výhodné pro nikoho. Děláme to v naději, že čas, který kupujeme, se dobře využije. Vyzval jsem sdružení podniků, aby se sešly u jednacího stolu… Ale já dělám jinou práci a už tam ani nežiji,“ popisuje Palmieri.
Kupují čas, ale na jak dlouho?
Společnost Corno alle Scale, která provozuje skiareál od konce roku 2020 a dnes je ve ztrátě, protože sněží stále méně, nikdy neměla dlouhodobý obchodní plán. Plánem společnosti bylo získat čas, mimo jiné díky pomoci ze strany regionu a státu, a čekat, až někdo jiný v oblasti vytvoří alternativní ekonomický model, který nahradí zimní turismus.
Jak by měl tento model vypadat, však zatím žádný z politiků netuší. „Je to naprosto tak, i když si myslím, že podněty by měly vycházet od [místních] soukromých subjektů,“ pokračuje Palmieri. „Od prvního dne jsme to říkali jak veřejnosti, tak soukromým subjektům: kupujeme čas, děláme vše, co je v našich silách, využíváme naše vztahy, naše organizační schopnosti, jak jen to jde. Ale v této době si poraďte sami, najděte způsob [jak dělat něco jiného],“ dodává.
Čas, který společnost získala, ale nebude trvat věčně. Smlouva o správě skiareálu firmě vyprší 30. dubna 2029. Co bude potom, není jisté. „Počkáme do roku 2029 a uvidíme, co se stane. Je možné, že už nebude sněžit, že lidé přestanou jezdit lyžovat a že společnost Corna alle Scale bude nucena říct: ‚Už to nezvládáme, sbohem‘,“ prohlašuje Rubbianiová.

V den, kdy vyprší smlouva, bude Corno alle Scale disponovat modernějšími lanovkami pro zimní a letní turistiku a novými zasněžovacími zařízeními, postavenými s podporou vlády i regionu. Pokud tady budou nadále sázet jenom na zimní turistiku, přijdou vynaložené desítky milionů eur vniveč. Jisté je momentálně totiž jen to, že teploty tady za pár let budou opět o trochu vyšší a bude tu méně sněhu.
Tento článek vznikl díky podpoře Journalismfund Europe.
