Dalo by se říci, co úřad, to strategie. Úřady spolu přitom navzájem nespolupracují a většina strategií nemá zajištěné financování. Nejnovější zpráva kritizuje tuzemské neefektivní nakládání se zdroji.
Česko má na národní úrovni tři sta strategií a pět tisíc různě stanovených cílů. K tomuto závěru dospěli experti během dvouletého projektu, na němž se podíleli úředníci z ministerstev životního prostředí, pro místní rozvoj a financí, České informační agentury životního prostředí a Českého statistického úřadu.
„Ve státní správě České republiky chybí strategické řízení,“ shrnula minulý týden na Fóru udržitelného rozvoje výsledky bádání Anna Pasková, ředitelka odboru politiky životního prostředí a udržitelného rozvoje na ministerstvu životního prostředí.
Během projektu odborníci odhalili několik hlavních problémů. „Nejsou šokující. Na druhou stranu jsou podložené, jsou systematicky zjištěné na základě opakovaných AI analýz a na základě desítek rozhovorů se zástupci státní správy,“ uvedla Lucie Sršňová, vedoucí oddělení udržitelného rozvoje na ministerstvu životního prostředí, která se na zprávě o koherenci vládních strategií podílela.
Strategie se vytvářejí, ale nenaplňují
K největším problémům strategií patří neurčité časové horizonty a nesourodé, nejasné nebo neexistující formulace cílů. Některé shodné cíle například mají různé názvy, potíže jsou také s vyhodnocováním.
„Dvě zásadní věci jsou absence evaluací a propojení s veřejnými financemi. Existují stovky strategických dokumentů, které mají nějaké základy možná i v datech, což je dobře, ale chybí tam spojka s financemi,“ uvedla Lucie Sršňová.
Výsledkem zjištění dvacetičlenného týmu je, že je často nemožné dosáhnout logické návaznosti a propojení jednotlivých strategií. Nakládání se zdroji je kvůli tomu neefektivní a přitom se státní úředníci cítí přetíženi. „Tím pádem není možné strategie jakýmkoli způsobem naplňovat,“ vysvětlila Sršňová.
Tým expertů kromě pojmenování problémů navrhl zhruba 20 opatření, jak současný stav změnit. Patří mezi ně nastavení horizontu strategických dokumentů, cílů klíčových strategií a jejich vyhodnocení. Mělo by se snížit množství strategických dokumentů a lépe sledovat náklady na dosažení cílů a realizaci opatření klíčových strategií, a to včetně vzdělávání úředníků v této věci.
Strategie za 400 miliard korun ročně
Kritická zpráva už prošla meziresortním připomínkovým řízením, kde se nesetkala s nadšením, takže doznala změn. „Opatření tam zůstávají, jsou trošku zahlazená, nicméně výstupem zprávy je založení pracovní skupiny,“ řekla Lucie Sršňová.
„Provedení opatření a jejich implementace se tak posouvá do zodpovědnosti pracovní skupiny, která by měla být založena příští rok,“ dodala Sršňová s tím, že dokument má do konce roku posoudit vláda.
K podobným závěrům dospěla také nezisková organizace Česko, funguj! „Jsme hrozně dobří v psaní strategií. Ale lepší by bylo, kdyby jich vzniklo méně a dotáhly se více do konce,“ uvedla během panelové diskuse na Fóru udržitelného rozvoje Karolína Kopka z Česko, funguj! Organizace v této souvislosti navrhuje seznam dvanácti opatření pro efektivnější státní správu.
„Často to končí tím, že máme strategii, která prošla vládou. Ale pak je třeba vědět, kolik stojí a najít na ni zdroje. A jen málo strategií má vyčíslené náklady a jen málo z nich je napojeno na státní rozpočet,“ uvedl Aleš Bělohradský z Centra veřejných financí Univerzity Karlovy.
Odborníci UK se rovněž tímto tématem zabývají a prošli na padesát největších strategií. Zjistili přitom, že jejich naplnění by stálo 400 miliard korun ročně. Dalším problém podle Bělohradského je, že si všichni stanovují co nejvíce priorit, místo aby se soustředili jen na klíčové věci.
Martina Patočková
Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.
