Kapacita nově otevřených uhelných dolů loni dosáhla nejnižší úrovně za poslední dekádu. Pokles je ale nejspíš krátkodobý kvůli řadě plánovaných projektů, které ohrožují globální cíle snižování emisí skleníkových plynů.
Výrobní kapacita nově provozovaných uhelných dolů dosáhla v minulém roce 105 milionů tun, což je nejnižší úroveň od roku 2014, uvádí zpráva organizace Global Energy Monitor. Oproti 193 milionům tun z roku 2023 pokles představoval 46 procent, vyplývá z údajů celosvětové databáze uhelných dolů a plánovaných projektů Global Coal Mine Tracker.
Podle analytika nevládní neziskové Asociace pro mezinárodní otázky Oldřicha Sklenáře zní pokles výrobní kapacity nově provozovaných dolů sice příznivě, nicméně celková globální těžba uhlí loni dosáhla nového rekordu.
„Zatímco v Česku zrychluje trend postupného útlumu těžby – produkce hnědého uhlí u nás loni zaznamenala meziroční propad o téměř 18 procent – a podobný vývoj lze pozorovat i ve zbytku Evropy, jiné státy svoji produkci naopak zvyšují. Jedná se především o Indii a Čínu, kde se dnes těží více než 60 procent globální produkce,“ uvedl Sklenář. Meziroční zpomalení v asijských státech způsobilo především zpoždění ve schvalování nových projektů a zmírnění tlaku na produkci po prudkém nárůstu kapacit v předchozích dvou letech.
Soláry vyrábějí díky uhlí
„V Číně se uhlí využívá nejen v energetice, ale například i pro výrobu syntetického benzinu pro snížení závislosti na dovozu této suroviny ze zahraničí. Zároveň se jedná o zdaleka největšího výrobce a vývozce zelených technologií, jako jsou solární panely, baterie, elektromobily nebo větrné turbíny. Tyto technologie Čína ve velkém vyváží do celého světa včetně Evropy, přičemž asi 98 procent solárních panelů na evropském trhu pochází z Číny. Jejich energeticky náročnou výrobu přitom většinou kryje elektřina z uhlí,“ vysvětluje Sklenář.
Těžaři nyní opět navyšují plány a chtějí otevřít více než 850 nových dolů, rozšiřovat stávající nebo obnovovat uzavřené projekty. Téměř 90 procent plánované kapacity se nachází v několika málo zemích, z nichž s velkým náskokem vede Čína. Kapacita navrhovaných projektů, které se většinou soustředí na severu a severozápadu země, tam představuje 1350 milionů tun uhlí ročně. Následuje Indie s 329 miliony tun ročně, z nichž téměř polovina spadá pod státní společnost Coal India. Austrálie je na třetím místě s 165 miliony tun a významný rozvoj chystají rovněž Rusko a Jihoafrická republika s přibližně 98 miliony, respektive 73 miliony tun uhlí ročně.
Globálně se tak plánuje otevřít uhelné doly s kapacitou 2270 milionů tun ročně, což představuje významné riziko zvýšených emisí metanu. Tento skleníkový plyn má přitom více než 80krát vyšší potenciál globálního oteplování než oxid uhličitý.
Metan je lepší spálit než vypustit
Zpráva Global Energy Monitor odhaduje, že pokud se všechny navrhované projekty těžby uhlí uskuteční, mohlo by se ročně uvolnit do ovzduší dalších 15,7 milionu tun metanu. Emise ze stávající těžby podle Global Energy Monitor dosahují 58,9 milionu tun metanu ročně. Celkové emise by se tak zvýšily na úroveň srovnatelnou s ročními emisemi skleníkových plynů Spojených států, které jsou po Číně druhým největším emitentem na světě.
Nárůst plánované kapacity uhelných dolů je také v rozporu s cíli Pařížské dohody o změně klimatu. Mezinárodní energetická agentura a Organizace spojených národů navrhly snížení těžby v uhelných dolech o 39 procent až 75 procent do roku 2030 ve srovnání s těžbou v roce 2020, která činila přibližně 7607 milionů tun. Současné plány na rozvoj uhelných dolů jdou proti těmto plánům.
„Kanárek je doslova i obrazně v uhelném dole. Bez drastického omezení nové těžební kapacity bude svět čelit masivnímu nárůstu emisí metanu, který by dosažení cílů Pařížské dohody prakticky znemožnil,“ tvrdí Dorothy Mei, projektová manažerka Global Coal Mine Tracker v Global Energy Monitor.
„Jak report správně upozorňuje, to nejmenší, co lze pro snížení dopadů těžby udělat, je omezení emisí metanu. Potřebné technologie jsou k dispozici jak pro povrchové, tak hlubinné doly a většinou spočívají v zachytávání a následném energetickém využití tohoto plynu. Jeho spalování totiž z pohledu klimatu stále vychází lépe než neřízené úniky do atmosféry v průběhu těžby nebo po jejím skončení,“ dodává Oldřich Sklenář.
Nejnovější údaje Global Coal Mine Tracker pocházejí z letošního července a zahrnují doly s produkcí milion tun uhlí ročně nebo více. Tracker poskytuje podrobné informace o vlastnické struktuře, fázi rozvoje a stavu, typu uhlí, kapacitě, produkci, počtu zaměstnanců, zásobách a zdrojích, emisích metanu, geolokaci a více než 30 dalších kategoriích.
Petra Schwarz Koutská
Petra vystudovala žurnalistiku a bezpečnostní studia na Univerzitě Karlově, poté působila jako bezpečnostní analytik či komunikační manažerka pro neziskový sektor. Nyní se snaží v rámci svého projektu přemostit propast mezi vědci a mainstreamovými médii, jimž zprostředkovává jejich názory na téma klimatické změny.
