Množství plastů v životním prostředí neustále roste, ale do lidského organismu pronikají hlavně kvůli produktům běžné spotřeby. Neúspěch jednání o Globální plastové úmluvě minulý týden ukázal, že se tento trend jen tak nezmění. V čem všem je do těla lidé dostávají?
Plasty jíme, pijeme i vdechujeme neustále. Se všudypřítomnými nano- a mikroplasty se pojí přitom chemické látky, o jejichž účinkách na lidský organismus se toho příliš mnoho neví.
Program OSN pro životní prostředí uvádí, že bylo identifikováno více než 13 tisíc chemikálií spojených s výrobou plastů. Chemický průmysl na celém světě jich každý den vyrobí asi 1,3 milionu tun, přičemž hlavní surovinou je ropa. I proto se minulý týden v Ženevě nepodařilo přesvědčit státy, jako je Saúdská Arábie, Írán nebo Rusko k tomu, aby se zavázaly ke snižování produkce plastů. Globální plastová úmluva tak ani po třech letech neexistuje.
Některé plasty lidé konzumují zcela dobrovolně. A někteří možná ani netuší, že tak činí. Ekonews přinášejí následující příklady využití plastů, které možná leckoho překvapí.
Žvýkací „guma“
Většina prodávaných žvýkaček se vyrábí z různých syntetických kaučuků na bázi ropy. Žvýkáme v podstatě ochucený plast. Podle webu The Conversation se na světě ročně vyrobí kolem 2,4 milionu tun žvýkaček. Třicet procent této hmotnosti tvoří syntetický základ, což představuje asi 740 tisíc tun plastů. Vědci z Kalifornské univerzity v Los Angeles naměřili průměrně sto uvolněných mikroplastů (částice pod 5 mm, pozn. aut.) na gram žvýkačky, přičemž některé jednotlivé druhy žvýkaček uvolnily až 600 mikroplastů na gram.
Plastová péče o tělo
V některých rtěnkách nebo make-upech se používá nylon či polyethylen, které pomáhají zlepšovat texturu a roztíratelnost. Do kosmetiky se zase přidávají mikrokuličky – malé částečky plastu s funkcí exfoliace nebo drhnutí. Jsou například v peelingu či zubních pastách. Plasty občas slouží jako emulgátor (látka, která umožňuje smíchání dvou nebo více nemísitelných kapalin, pozn. aut.) či jako levné plnivo.
Používají se ve všech možných kosmetických produktech od opalovacích krémů po deodoranty. Zpráva Plastic: The Hidden Beauty Ingredient nadace Plastic Soup Foundation uvádí, že 87 procent produktů deseti nejprodávanějších kosmetických značek obsahuje mikroplasty. Výzkum analyzoval 7704 kosmetických a pečujících produktů od deseti nejoblíbenějších značek čtyř největších výrobců kosmetiky v Evropě.
Nejlepší je čaj v nylonu
Dříve se pro čajové sáčky používala hlavně celulóza nebo další přírodní vlákna. Dnes je ale situace jiná. Španělští vědci zjistili, že některé čajové sáčky mohou uvolňovat miliardy mikro- a nanočástic plastů na mililitr čaje. Jedná se především o ty, které jsou vyrobeny z polypropylenu. Plast totiž pomáhá držet tvar a umožňuje snadné lisování.
Z čajových sáčků obsahujících polypropylen se podle studie se uvolnilo 1,2 miliardy částic na mililitr. Celulózové (papírové) sáčky uvolnily přibližně 135 milionů částic na mililitr a nylonové 8,18 milionu částic na mililitr. Vědci v rámci studie také prokázali, že uvolněné plastové částice se mohou dostávat do krevního oběhu.
Plechovka není jen kov
Většina hliníkových plechovek má uvnitř tenkou vrstvu plastu, která brání korozi a pomáhá udržovat aroma. K potahování kovových výrobků se používají epoxidové pryskyřice, které často obsahují endokrinní disruptory – bisfenoly.
Od 20. ledna tohoto roku proto platí v Evropské unii zákaz používání bisfenolu A (BPA) v materiálech a výrobcích určených pro styk s potravinami, tedy včetně plechovek. Použití ostatních bisfenolů, jako je bisfenol S (BPS) a bisfenol F (BPF), je ve srovnání s BPA malé. Jejich množství ale podle Státního zdravotního ústavu roste kvůli tomu, že se po zákazu BPA tyto chemické látky používají jako náhrada. Náhražky se přitom časem mohou ukázat jako podobně škodlivé.
Raději bez účtenky
Termopapír používaný na účtenky má na sobě tenkou vrstvu plastu, která zvyšuje odolnost kvality tisku. Při výrobě termopapíru používaného na pokladní účtenky, stvrzenky z bankomatů, jízdenky na veřejnou dopravu, parkovací lístky a palubní vstupenky se běžně používal BPA. Po jeho zákazu při výrobě termopapírů, který v EU vstoupil v platnost před pěti lety, nahradil BPA bisfenol S (BPS). Ten se ovšem ještě může prokázat jako podobně škodlivý. Nejopatrnější by měly být podle Státního zdravotního ústavu ženy, které plánují těhotenství, jsou těhotné nebo kojí, protože nejcitlivější k účinkům bisfenolů je vyvíjející se plod a malé děti.
Ve výčtu nečekaného použití plastů by se dalo pokračovat ještě dlouho. Jak uvádí spolek Arnika, který se angažuje za omezení plastů v rámci Globální plastové úmluvy, i vonné svíčky mohou obsahovat plastové příměsi nebo malé kapsule, které pomáhají udržet vonné složky. Ostatně svíčky samotné, pokud nejsou z přírodních vosků, jsou ropným produktem. Plasty v sobě mohou mít i pokojové barvy – v podstatě si tak natahujeme na zeď tenkou plastovou fólii.
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
