Česká města začínají regulovat umísťování výdejních boxů. Už nemohou vyrůstat kdekoli, kde se jejich provozovatelům zlíbí. Aktuálně vydalo pravidla pro samoobslužné schránky od Alzy, Zásilkovny, PPL a dalších firem hlavní město.
Výdejních boxů je po celém Česku už přes dvanáct tisíc a dosud vyrůstaly převážně živelně. Přes svoji zjevnou praktičnost ale na mnoha místech obtěžují. Letos v lednu vzbudily emoce schránky na schodech u Nádražní ulice v blízkosti historického centra Brna, které Zásilkovna po kritice veřejnosti odstranila. Také internetový obchod Alza má už mediálně propraného „hříšníka“, box v Hradci Králové u sochy Vladimíra Preclíka. Ten se po kritice posunul o pár metrů dál.
Podobných příkladů není v tuzemsku nedostatek. Podle Strategie pro výdejní boxy ve městě je Česko v počtu boxů na deset tisíc obyvatel na špici Evropy, v kvalitě jejich umísťování ale pokulhává. Metropole je proto nyní chce dostat do fasád, výloh či na dopravní uzly.
Za strategií, kterou podpořila Česká komora architektů, stojí nezávislá iniciativa šestnácti odborníků z různých profesí a 26 zástupců osmnácti měst napříč Českem. Schválili ji zatím v Pardubicích, Českých Budějovicích, Jičíně a v Táboře. Svůj manuál má nově také hlavní město. Jeho autorem je Jan Kadlas z Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR).
Nad boxy přemýšlejí i v Brně. „Na případné regulaci pracuje Kancelář architekta města Brna. (…) Vzhled a umístění výdejních boxů na území Brna i zbytku republiky by však měly být do budoucna obecně v souladu,“ sdělil mluvčí Brna Filip Poňuchálek.
Zatím jde jen o městské pozemky
Hlavními problémy s výdejními boxy jsou doprava, světelné znečištění, nepřehledný prostor pro chodce i řidiče a to, že schránky tvoří bariéru, vyjmenovává Veronika Rút, která je iniciátorkou Strategie pro výdejní boxy ve městě. „Pokud máte box umístěný na předzahrádce a zastaví vám tam deset lidí za hodinu, tak mohou třeba blokovat průjezd sanitek. Svoboda jednoho vyzvednout si balíček ve tři ráno naráží na svobodu druhého, který se chce vyspat nebo projet ulicí bez komplikací,“ řekla v rozhovoru pro časopis Reportér.
Samoobslužné schránky by neměly zabírat zeleň, cenný veřejný prostor nebo konkurovat významným architektonickým prvkům. „Výdejní boxy vnímáme jako součást městské infrastruktury. Jejich přítomnost ve veřejném prostoru může být užitečná, ale jen za předpokladu, že budou dobře navržené a správně umístěné. Pravidla proto určují, jak má box vypadat a kam patří, nebo naopak kam nepatří,“ sdělil ke schválené strategii ředitel IPR Ondřej Boháč.
Pražská pravidla se zatím vztahují na výdejní boxy na městských pozemcích. V budoucnu se však plánuje uzavření memoranda mezi městem a provozovateli, které by nastavilo vzájemnou spolupráci a dobrovolné dodržování pravidel i mimo městské parcely.
Tato fáze bude přitom zásadní. Majitelé činžovních domů totiž často boxy umísťují na poslední zbytky „zahrádek“ s vidinou zisku pro společenství vlastníků, na estetické ani funkční hledisko přitom mnohdy nehledí.
Za deset tisíc korun obětují trávník
Doručovací společnosti nabízejí podle zkušenosti Rút za umístění boxu pět až deset tisíc korun měsíčně. „Na reklamních plachtách na domech vidíte, že lidi za pár stovek obětují i vlastní výhled z okna. To je dost smutné. Boxy na předzahrádkách budou zase jen suplovat nějaký příjem za vysokou cenu devastace prostoru k setkávání pro všechny,“ myslí si Veronika Rút.
Řešením je podle ní přesunout schránky do interiérů s 24hodinovým provozem na kartu, jako to mají například ve Vídni. Zároveň je podle právní analýzy možné, aby města žádoucí umístění boxů a vzhled podpořila dotacemi.
S konceptem umísťování boxů do interiérů už začala experimentovat Zásilkovna, která jich má nyní dvanáct v prodejnách Žabka. „Dál se zaměřujeme na celkovou kapacitu, tedy více než na počet boxů na počet schránek v nich,“ sdělil mluvčí Zásilkovny Ondřej Luštinec. Zásilkovna má nyní v Česku 5500 boxů.
K regulaci je podle něj nutné přistupovat „uváženě“. „Výsledkem může být zdražování služeb a omezení dostupnosti. A to nakonec pocítí zákazníci – ti, kteří v celé diskuzi někdy paradoxně chybějí. Boxy jsou totiž odpovědí na poptávku lidí i e-shopů. Devadesát procent lidí by nesouhlasilo se zrušením výdejního boxu v jejich lokalitě, ukázal květnový výzkum společnosti Nielsen Admosphere,“ upozornil Luštinec.
Další automaty zaplavují ulice
Konkurenční Alza má v Česku 2600 boxů. „AlzaBoxy umísťujeme tam, kde nás zákazníci chtějí. Chceme být co nejblíže k nim. Nové boxy proto stavíme tam, kde je o nás zájem,“ konstatuje mluvčí Alzy Eliška Čeřovská. Jak společnost zájem zjišťuje, blíže nevysvětlila.
Podle Čeřovské Alza oslovila 45 měst napříč republikou s výzvou k diskuzi o budoucí podobě a umístění AlzaBoxů v jejich lokalitách. „Zpět se nám ozvalo už 30 měst, na devíti místech již proběhly individuální schůzky,“ napsala Ekonews.
Bez ohledu na to, jak dopadne diskuse kolem boxů, Veronika Rút upozorňuje ještě na jeden nový fenomén, a to specializované automaty. „Myslím, že hrozí jejich invaze. Dnes máme automaty i na kilo brambor a cibule. Vznikají automaty na kytky, voňavky, to může být tisíce různých plechových krabic v každé ulici. I tam potřebujeme stanovit nějaké hranice. Nebála bych se je zakázat v maximální míře, to už ulice neunesou,“ myslí si Rút.
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
