Výkon fotovoltaických elektráren v Praze dosahuje nyní 24,5 megawattu. Do roku 2030 se má zvýšit zhruba na 500 megawattů.

„Aktuálně pracujeme se schváleným Klimatickým plánem hlavního města Prahy, který odhaduje potenciál do roku 2030 ve výši téměř 500 MWp. Významný podíl mají mít instalace na budovách jak ve vlastnictví Prahy, tak na soukromých bytových domech, v areálech městských společností a podobně,“ přibližuje Jaroslav Klusák, šéf Pražského společenství obnovitelné energie. Zkratka MWp označuje maximální možný výkon zařízení.

Jak se vyvíjela fotovoltaika v Praze pro Ekonews zmapoval datový analytik Martin Dvořák na základě dat Energetického regulačního úřadu. Současná energetická koncepce Prahy pokrývala období let 2013 až 2023. Letos by měl magistrátu zveřejnit výhled na další roky.

V aktuálním dokumentu se počítá s tím, že realistický potenciál pro rozšiřování fotovoltaických elektráren leží okolo 174 megawattů, 43 MWe z toho by měly pokrývat soláry na rodinných domech a asi 81 MWe fotovoltaiky na bytových domech. Podle Klusáka se ale už podle platného klimatického plánu Prahy počítá se zmíněným vyšším potenciálem.

Magistrát Prahy na otázky ohledně úpravy energetické koncepce neodpověděl a odkázal Ekonews na Pražské společenství obnovitelné energie.

Praha získává ze slunce méně elektřiny než Brno. Podívejte se, kde všude elektrárny jsou

Elektrárny rostou na Vyšehradě i ve Vinoři

Jedním z důvodů, proč Praha „svítí“ zatím méně než druhé největší tuzemské město Brno, je to, že na jejím území nejsou velké fotovoltaické elektrárny. Zatím nejvýkonnější je park Enfinity v Horních Počernicích s výkonem 5,5 megawattu. Nyní se chystají další, například na střeše Kongresového centra Praha na Vyšehradě či Pražské strojírny ve Vinoři na severovýchodním okraji města.

Na střechu Kongresového centra se vejde dva tisíce panelů s celkovým výkonem jeden megawatt. Podnik vyrábějící koleje či výhybky pro tramvajové tratě bude mít na střeše elektrárnu podobné velikosti.

„Fotovoltaika na Pražské strojírně je nyní ve výstavbě, dokončena bude během pár týdnů. Poté bude následovat zkušební provoz. Další legislativní kroky, jako je kolaudace a vyřízení licence, reálně zaberou další dva až tři měsíce,“ uvádí Miroslav Calda, majitel společnosti Atlantis Management, která solární elektrárnu instaluje.

Výstavbu organizuje rovněž Pražské společenství obnovitelné energie, jehož hlavním cílem je soláry dostat na budovy v majetku hlavního města. „Připravujeme fotovoltaiku podpořenou z Modernizačního fondu o instalovaném výkonu jeden MWp v areálech Pražských služeb,“ uvádí například Klusák.

Jak se postupně „rozsvěcelo“ Brno. Rozvoj fotovoltaiky během posledních šestnácti let

Tento rok má přibýt 155 elektráren

Organizace vznikla loni a podle Klusáka postavila tři výrobny, deset rozestavěla a k více než čtyřicítce připravila podklady. „Naráželi jsme stejně jako jiné společnosti na kapacity materiálu a instalačních firem,“ vysvětlil. Původně firma loni chtěla uvést do provozu 35 elektráren.

Letos by Pražské společenství rádo postavilo 155 výroben, zájem je podle Klusáka především ze strany bytových domů, městských částí, městských budov a městských společností. „Celkem evidujeme cca 900 zájemců o fotovoltaiku, jejichž budovy postupně vyhodnocujeme a připravujeme technické a energetické posudky, které budou předány realizačním firmám,“ uvádí.

Zájmu napomáhá i to, že od příštího roku by mělo být možné elektřinu sdílet v rámci komunitní energetiky. Čeká se pouze na schválení klíčového zákona Lex OZE 2. „Připravujeme se i na sdílení a dodávky námi vykoupených přebytků do odběrných míst ve vlastnictví hlavního města Prahy,“ dodává Klusák.

Grafika: Martin Dvořák
Martina Patočková
Martina Patočková

Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.