Zakladatel značky Probio Martin Hutař za 33 let rozjel tolik aktivit na poli ekologického hospodaření, že je složité je dostat do jedné věty. Vedle produkce biopotravin v „ptáčkových obalech“ je jedním z jeho hlavních projektů ekofarma, která slouží jako laboratoř pro ty, kteří chtějí hospodařit šetrně.
Na trhu je nepřeberné množství mouk, od klasických až po alternativní, jako jsou špaldová či pohanková. Většina pochází z konvenčního hospodaření, dostupné jsou ale i mouky v bio kvalitě. Liší se nějak při pečení?
Zhruba třetina obilí, z něhož vyrábí mouku Mlýn Perner pochází z regenerativního zemědělství, které je k půdě šetrnější. Jak uvádí jednatel Daniel Perner, dělá to kvůli klíčovým zákazníkům, což jsou obchodníci a potravinářské firmy. Řada z nich ale v posledním roce couvla.
Speciální „motýlí osivo“ pomáhá chránit vinice před erozí. Směs žlutě kvetoucích jetelovin, která původně vytvářela útočiště pro opylovače na jihomoravských loukách, odolává silným dešťům i suchu.
Farmáři na Ukrajině hledají cestu k obnově nejúrodnějších polí světa, která jsou vyčerpaná intenzivním zemědělstvím. Mykhailo Voitovyk a Mykhailo Drahančuk se rozhodli odložit pluh a půdu nechat pracovat za ně.
Bez orby a s meziplodinami se v Česku hospodaří na procentu půdy. Regenerativní zemědělství přesto láká velké firmy i malé farmáře. Problémem je, že chybí závazná definice a pravidla.
Místo boje s přírodou se snaží porozumět půdě a smířit se s počasím, které stejně neovlivní. „Regenerativní zemědělství pro mě znamená dívat se na přírodu a ptát se, jak by problém sama vyřešila,“ uvádí Wenzel Lobkowicz.
Na drahenických pastvinách se krávy přesouvají každý den tak, aby tráva měla čas dorůst a půda regenerovat. Taková pastva pomáhá krajině a farmářům šetří peníze. Přesto ji zatím v tuzemsku zkouší málokdo.
Na Farmě Markových na Znojemsku se pěstuje na dvacet druhů různých plodin. Vedle tradičních obilovin se jedná o olejniny, jako je mák modrý, len olejný a další. Za studena lisují na devět druhů olejů z vlastních semen a poslední tři roky hospodaří na celé výměře regenerativně.
Farmář Karel Kalný ze statku Mitrov na Vysočině před pěti lety vyzkoušel se svým skotem regenerativní pastvu, a nemohl už jinak. Pochopil, že tím pomáhá půdě a půdním mikroorganismům, zadržuje vodu v krajině a zároveň jsou jeho zvířata zdravější.
