Česko hledá úložiště radioaktivního odpadu z jaderných elektráren. Ve hře jsou čtyři lokality. O obří důlní stavbu, která bude v provozu přibližně sto let a jejíž budování přinese ekologické i sociální výzvy, ale nikde nestojí. „Kdybychom mlčeli, je to prostě špatně,“ říká jeden ze starostů dotčených obcí.

Březový potok na Horažďovicku vytéká z rybníku Blýskota a vlévá se u Střelských Hoštic do Otavy. Jeho jméno znají pravděpodobně jen místní. To se ale v budoucnu může změnit. Právě podle něj se jmenuje jedna ze čtyř lokalit, kterou stát vytipoval pro vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu.

V obci Velký Bor nedaleko Horažďovic visí transparenty, ze kterých je jasné, jak se místní k myšlence jaderného úložiště za humny staví. Nechtějí ho. Transparenty najdete i v dalších obcích, které by stavba úložiště Březový potok zasáhla. Některé tu visí roky a vypadají trochu omšele, písmo na nich vybledlo. Téma ale nevyčpělo. Pro místní je stále živé a pravidelně se tu proti úložišti protestuje.

„Vždycky, když máme protestní akce, vyjdeme potom na pódium a chytneme se za ruce. Je to jeden za všechny, všichni za jednoho. Takhle to děláme asi už dvanáct let,“ říká ve své kanceláři obecního úřadu Velký Bor starosta Václav Zábranský. Říká, že postoj obcí, jejichž území by úložiště zasáhlo, je jednotný.

Závazek na celé století

Lokalita Březový potok je malebná krajina v Pošumaví. Čas tady plyne pomaleji než ve městě, lidé jsou zvyklí na svůj klid a právem se bojí, že obří důlní stavba jim ho vezme. Jaderné úložiště by zasáhlo obří území, kde se teď rozprostírá pohledná česká krajina – rozlehlé louky, pole, lesíky, rybníky…

Pod zem má jít až do hloubky 500 metrů. V podzemí se má pak rozkládat na ploše přibližně 500 hektarů. Dalších zhruba dvacet hektarů by podle webu Správy úložišť radioaktivního odpadu zabral areál úložiště na povrchu. Povrchový areál by byl podle Zábranského asi třikrát větší než vesnička Maňovice, která se nachází uprostřed lokality, a dvakrát větší než sousední Jetenovice. „Prostě by tam vyrostla další vesnice,“ vysvětluje.

Stavba by s sebou přinesla kromě ekologické zátěže i další nepříjemnosti, jako je prach, hluk, výrazný nárůst nákladní dopravy nebo znečištění ovzduší. Příprava a ražba podzemního komplexu zabere podle odhadů přibližně 25 let. Tím to ale neskončí. Areál má být v provozu přibližně sto let, během nichž se má postupně dobudovávat a uzavírat.

Při výběru úložiště jaderného odpadu má pomoci nový zákon. Obcím vadí, že ani pak nebudou mít právo veta

„Co s těmi všemi lidmi?“

Místní se navíc bojí toho, aby z lokality nezmizela voda. Nebo klesajících cen nemovitostí. „Nedávno jsme zasíťovali v Jetenovicích (část obce Velký Bor) šest parcel. Staví tam jen místní, noví ne. Kdo by sem šel s vidinou obří stavby, prachu, rámusu a té ekologické zátěže,“ krčí rameny Zábranský.

Kromě Březového potoku jsou pro umístění hlubinného úložiště vytipované další tři lokality – Horka na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku a Janoch u Temelína. Ani v ostatních lokalitách nejsou vidině úložiště nakloněni. Starostové se bojí nejen ekologických škod, ale i sociálních a ekonomických problémů.

Stát bude vybírat ze čtyř doporučených lokalit, které jsou na mapě vyznačeny modře. Zdroj: SŮRAO

„Kolik tam bude pracovat lidí? Odkud přijdou? Kam budou chodit jejich děti do školy a školky? To jsou otázky, které jako starosta kladu už čtyři roky, stejně jako je předtím kladli naši rodiče. A stát na ně stále nemá odpovědi,“ říká Zdeněk Dvořák, starosta obce Dolní Cerekev na Vysočině, jejíž území spadá do lokality Hrádek.

Podle něj už se ale snad připravuje zadání socioekonomické studie v jednotlivých lokalitách, která by měla tyto otázky zodpovědět. „Ne že bychom měli výsledek, ale úspěch je, že stát vůbec začal uvažovat o tom, že by něco takového zadal,“ podotýká Dvořák s tím, že víc než ekologické hrozby se bojí právě socioekonomických problémů.

Opětovné využívání jaderného paliva zatím ekonomicky nedává smysl, říká odborník na radioaktivní odpad

Hlavně aby se stát nemusel stydět

Dvořák je také proto, aby se úložiště vybralo co nejdříve, ať se celá věc neprodlužuje. „Všechny nás to omezuje a znepříjemňuje nám to život. Pokud to má být opravdu politické rozhodnutí, tak by bylo dobré, aby někdo našel odvahu to politické rozhodnutí udělat. Ale chtěl bych, aby se vybralo tak, abychom se za to jako stát nemuseli stydět. To znamená, aby se dopředu řekly podmínky a stanovila pravidla, co vlastně chceme najít, a pak se stejně a férově vyhodnotily všechny čtyři lokality,“ doplňuje.

Obce sdružené v Platformě proti jadernému úložišti poukazují na to, že navržená míra zapojení obcí a veřejnosti do procesu rozhodování o výběru lokality je nedostatečná. Tento týden sice vláda schválila návrh zákona, který práva obcí rozšiřuje, ale ani to je neuspokojilo. O tom, kde úložiště bude, ale nakonec rozhodne vláda společně s Parlamentem.

„Nechceme to (úložiště), ale souhlasím s tím, že obce ten vliv mít ani nemohou, protože by to ve finále nebylo nikde. Některé věci prostě musí rozhodnout stát,“ říká Tomáš Jirsa, senátor a starosta Hluboké nad Vltavou, která spadá do lokality Janoch u Temelína.

Toho jsou si vědomi i další starostové. Chtějí ale udělat všechno pro to, aby se úložiště nezahryzlo právě do jejich krajiny. Nejen kvůli sobě, ale i kvůli dalším generacím, které budou v lokalitě žít. „Kdybychom mlčeli, je to prostě špatně,“ doplňuje starosta Velkého Boru Zábranský.

Článek je součástí série Kam s jaderným odpadem, kterou podpořil Nadační fond nezávislé žurnalistiky.

Rozhodnout by se mělo do roku 2030

Evropská komise stanovila jako jednu z podmínek zařazení jaderné energie mezi zelené investice vybudování hlubinného úložiště pro jaderný odpad do roku 2050. Česko má zatím plán do roku 2030 teprve vybrat lokalitu. Samotné úložiště se má pak budovat desítky let. První etapa přibližně 25 let.