Uhlí je v Evropské unii již zcela okrajovým zdrojem elektřiny. Na výrobě elektrické energie se podílí ani ne deseti procenty, uvádí v nedávno zveřejněné zprávě mezinárodní think-tank Ember.
I těm nejefektivnějším tuzemským uhelným elektrárnám se za pár let přestane ekonomicky vyplácet fungování. Jenže pokud za ně nevznikne náhrada, stát je bude dotovat a udržovat v chodu.
Dva bloky uhelné elektrárny Chvaletice zatím musí zůstat v provozu. Důvodem přitom není, že by se Česko neobešlo bez elektřiny z nich. Mnohem důležitější je schopnost Chvaletic regulovat napětí a jalový výkon. A to bude s největší pravděpodobností zapotřebí zejména v letních měsících.
Tuzemským uhelným elektrárnám zvoní hrana, což pro zdejší elektrizační soustavu znamená problém k řešení. Bez konvenčních elektráren vznikají potíže s řízením napětí nebo s obnovováním soustavy po blackoutu, vysvětluje Zdeněk Müller z ČVUT v Praze.
Odchod od uhlí připraví v Evropské unii o místo desetitisíce lidí. Pomoci s tím najít jim nové živobytí by měly dotace z Fondu pro spravedlivou transformaci, které jsou určené postiženým regionům. Fond ale zatím nefunguje podle představ.
Česku hrozí už za dva roky nedostatek elektřiny, a to třináct až devatenáct hodin ročně. V roce 2035 to může být dokonce 68 hodin, uvádí analýza provozovatelů přenosových soustav. Nedostatek elektřiny nicméně neznamená, že se celá země ponoří na dlouhé hodiny nebo dny do tmy. Běžná domácnost si toho ani nemusí všimnout.
Centrum digitalizace, vědy a inovací. Tak Moravskoslezský kraj promuje Černou kostku. Zatímco stavba budovy na ulici 28. října v Ostravě už začala, projekt za miliardy korun stále hledá svůj skutečný obsah. Jak kraj zajistí, aby nešlo jen o lukrativní budovu pro vzdělanou elitu v krajském městě?
Jednání na klimatické konferenci COP30 pokračují rychlým tempem. Opět se jedná i o odklonu od fosilních paliv. Ale jako vždy do poslední chvíle nebude jisté, co bude schváleno a jaké obraty budou použity.
Kapacita nově otevřených uhelných dolů loni dosáhla nejnižší úrovně za poslední dekádu. Pokles je ale nejspíš krátkodobý kvůli řadě plánovaných projektů, které ohrožují globální cíle snižování emisí skleníkových plynů.
Plán Česka v oblasti energetiky a klimatu, který měl být v Bruselu už letos v červnu, míří do Evropské komise k připomínkám. Vláda tento týden potvrdila, že počítá s koncem těžby uhlí do roku 2033.
