První máj je lásky čas. A taky čas na další dobré novinky. V kolumbijské Santa Martě se uskutečnila konference o odklonu od fosilních paliv a to samo o sobě je už úspěch. Přinesla ale i výsledky.
Válka kolem Hormuzského průlivu způsobuje podle Mezinárodní agentury pro energii „největší narušení dodávek v historii globálního ropného trhu“. Místo 20 milionů barelů ropy protéká průlivem denně jen „pramínek“. A ceny ropy stoupají do astronomických výšek. Na druhé straně světa se jednalo o tom, jak se ze závislosti na fosilních palivech jednou provždy vymanit.
Ve dnech 24. až 29. dubna hostilo kolumbijské město Santa Marta summit o odchodu od fosilních paliv a tohoto prvního setkání svého druhu se účastnilo 57 států. To není zanedbatelné, jedná se o třetinu světového HDP, třetinu světových spotřebitelů ropy. Cílem bylo projednat praktické kroky, jak odklon od ropy, plynu a uhlí realizovat.
Spoluorganizátoři konference Kolumbie a Nizozemsko sklízejí za pořádání akce chválu a není divu. Zatímco formální klimatická vyjednávání na půdě OSN bývají dosti těžkopádná, zatížená širokou agendou, geopolitickými nesváry a pachutí historicky nenaplněných slibů, v Santa Martě se v menších prostorech a v přátelštější i upřímnější atmosféře sdílely úspěchy, překážky, a zejména strategie, jak bariéry transformace překonávat.
Konkrétní dopady
Co může patřit mezi hlavní zářezy konference:
- Zřejmý zájem států odstřihnout se od fosilních paliv, a to i těch, které samy ropu či uhlí vyvážejí. Řeč je například o Nigérii, snažící se aktivně diverzifikovat ekonomiku a snížit závislost na těžbě ropy, která tvoří přibližně 80 procent exportu, nebo právě Kolumbii, jednoho z největších producentů uhlí na světě.
- Zdůraznění vazby mezi fosilní energetikou, kolísáním cen a závislostí na dovozu s negativními dopady na ekonomiku, energetickou bezpečnost, geopolitiku, obyvatelstvo i klima.
- Inkluzivní formát, kdy v rámci diskusí o transformacích měli ministři či akademická sféra jednat na relativně rovnocenné úrovni. Dnes tolik skloňované a populární transakční vztahy byly v útlumu.
- Založení tří pracovních skupin zaměřených na 1) vypracování národních a regionálních plánů pro odklon od fosilních paliv, 2) změnu finančního systému tak, aby přechod od fosilních paliv lépe usnadňoval, omezil dotace do fosilních paliv a státy se vymanily z dluhových pastí, a 3) „odfosilnění“ globálního obchodu.
- Důraz na vědu a vědecké poznatky. A to včetně založení vědeckého panelu pro globální energetickou tranzici a představení zprávy akademickou obcí zdůrazňující 12 akčních bodů pro realizaci transformace a také odborné strategie, jak se fosilních zdrojů zbavit (a přitom prosperovat, zatím jen pro Kolumbii).
- Prostor pro původní obyvatelstvo, byznys, mládež se aktivně zapojit.
Podněty pro Brazílii
Francie navíc předložila jako první stát na světě národní plán odklonu od fosilních zdrojů. Dokument nepředstavuje žádné nové závazky, ale sjednocuje stávající klimatické a energetické politiky pod jednu střechu s jasně stanoveným cílem. Žádná jiná země dosud nezveřejnila takto jasný a komplexní plán.
Ale zpět ke konferenci v Santa Martě. Samotný fakt, že se tato konference vůbec uskutečnila, navzdory masivnímu úsilí některých zemí udržet byznys model fosilních paliv při životě, je obrovským úspěchem.
Výsledky konference budou zapracovány do plánu Brazílie, která hostila loňskou klimatickou konferenci COP30 a pro niž je cestovní mapa globálního odklonu od fosilních paliv klíčovým tématem. Závěry ze Santa Marty se tak se vší pravděpodobností promítnou i do klima vyjednávání OSN a posunou je dopředu.
I když lze očekávat, že petrostáty jako Rusko nebo Saúdská Arábie závěry nepřijmou s nadšením, jen stěží mohou ignorovat vznikající otevřenou koalici, nová partnerství a design sociálně přijatelných klimatických politik na vnitrostátních úrovních. To jsou také témata pro navazující konferenci, která se bude konat příští rok ve spolupráci s Irskem na tichomořském ostrově Tuvalu.
Romana Jungwirth Březovská
Romana působ jako analytička v Asociace pro mezinárodní otázky a zároveň se věnuje výzkumu v rámci CzechGlobe. Jejím tématem je klimatická politika, bezpečnost a diplomacie.
