Provozovatel lyžařských areálů v Toskánsko-Emiliánských Apeninách vykázal v roce 2024 ztrátu kvůli „nedostatku sněhu“. Účetní závěrka firmy je dobrým příkladem pro pochopení dopadu klimatických změn na lyžování v nízkých nadmořských výškách.
Sto kilometrů severně od Florencie se staví kontroverzní projekt, který prosadili politici a provozovatelé lyžařských areálů. Část místní komunity protestuje marně. Lanovka v horách uprostřed Itálie, kde sněží čím dál méně, má mnoho problémů.
Na svazích lyžařského areálu Corno alle Scale, kde kdysi trénoval legendární lyžař Alberto Tomba, je čím dál méně sněhu. Investice do zimní turistiky však pokračují, aby se „přežilo“. Potíže mají hlavně areály v Apeninách, které se táhnou od Janovského zálivu až do Kalábrie.
Lyžařská střediska se pomalu chystají na zimu a musí počítat s tím, že kvůli zvyšování průměrné teploty pozvolna ubývá dnů se sněhovou pokrývkou. To nutí provozovatele lyžařských středisek k investicím do infrastruktury, která zajistí umělý sníh a co nejdelší provoz během roku.
Zimní sporty jsou kvůli oteplování v ohrožení po celé Evropě. V lyžařském resortu v Janských Lázních proti tomu bojují zasněžováním a inteligentními rolbami. Před letošní zimou dokončí obří retenční nádrž na vodu, druhou renovují.
Už za pár dní odstartuje lyžařská sezona v Jižním Tyrolsku. Malebný region, kde se dbá na lokální suroviny, obnovitelné zdroje a maximální respekt k přírodě, investoval do udržitelných řešení 2,7 miliardy.
Vědci nacházejí v běžkařských stopách vysoké koncentrace takzvaných věčných chemikálií. Dostávají se do nich z vosků na běžecké lyže. Sportovní organizace a firmy se problémem zabývají, ale rekreační sportovci o škodlivosti své stopy často nevědí.
Areály, které živí milovníci sjezdového lyžování a podobných zimních sportů, vyhlížejí k zimě s nervozitou. Do lanovek a sněžných děl v minulosti mocně investovaly, ale podle expertů na klima má sněžit čím dál méně. Umělé zasněžování je přitom kvůli vysokým cenám energií drahé a vadí ochráncům přírody.
