Expert na bateriové vozy a konzultant pro fotovoltaiku Jan Dedek, který pracuje pro prodejce ojetin Aures Holdings provozující síť autobazarů AAA Auto, se poprvé setkal s elektromobilitou na Střední průmyslové škole v Ostravě. Dnes patří mezi nevelkou skupinu lidí v Česku, kteří rozumějí střevům elektromobilů.

V pražských Chabrech, kde sídlí prodejce ojetin, nasedáme s Dedkem do vozu Tesla Y Long Range. Po prvotním šoku ze střídmosti interiéru, v němž by motorista marně hledal tradiční páčky a kontrolky, nás přimáčkne do sedaček dechberoucí zrychlení. Člověku, který na to není zvyklý, se obrátí žaludek. Když pak zkoumáme kufr a přední kapotu, trkne nás další hlavní odlišnost, a to absence motoru na obvyklém místě pod přední kapotou. Místo toho se tak nachází další menší kufr a kabely s lékárničkou, motor se totiž skrývá mezi koly.

Pro Dedka jsou to spíše estetické bonusy navíc. Na Vysoké škole Báňské měl příležitost si s elektromobily „hrát“ a pilovat algoritmy pro výpočet jejich dojezdu. Pro disertační práci si dokonce pořídil vlastní bateriový vůz. Nyní oceňuje především jejich relativně jednoduchou technologii. Nicméně jak připouští, prvotní pohnutkou bylo dokázat, že pořízení elektromobilu má smysl zejména z finančních důvodů.

„Měl jsem určitý obnos a nechtěl jsem investovat do finančních produktů, které nepokryly ani tehdejší inflaci. Tak jsem našel bateriové auto, na které jsem měl, a spočítal jsem si, že investice optikou ‚total cost of ownership‘ se mi vrátí do 2,5 roku. Trochu s tím zamíchal covid, ale dnes po čtyřech letech už mám splněno,“ říká Dedek s tím, že jej tehdy ojetý Peugeot iOn přišel na 144 tisíc korun.

„Záruka na auto byla 60 tisíc kilometrů, přičemž při koupi mělo najeto 107 tisíc,“ dodává Dedek, který si vůz sám servisuje alespoň na základní úrovni, takže se nebál jít do rizika.

S fotovoltaikou je to nejlepší

Spalovací motor ho nelákal. Došel k tomu, že průměrný moderní spalovací motor má nižší životnost než elektromotor a kvůli tlaku na produkované emise se začala dělat polovičatá řešení, jako je takzvaný downsizing kompenzovaný přeplňováním, režimem start-stop nebo podbíjením 12V akumulátoru. Protože bateriové vozy rozebíral a rozumí jim, je přesvědčen o tom, že jsou daleko méně poruchové a není potřeba je neustále servisovat jako vozy se spalovacím motorem.

„Elektromobil je jen baterka, měnič a motor. Nehrozí, že se vám najednou pokazí pět věcí najednou. Navíc čím víc chcete u běžného vozu ušetřit emisí, tím více elektroniky a senzorů potřebujete. Když jeden vynechá, celé se to přepne do nouzového režimu a máte problém,“ tvrdí.

Zaměstnanci stojí o elektromobilitu více než manažeři. Domů ale nabíječky nechtějí ani zdarma

Dedka neodradily ani zatím stále běžné potíže s dostupností nabíječek. Když sám bydlel na sídlišti, jezdil do nákupních středisek s dobíjecími stanicemi. Pokud má však někdo rodinný dům se střešní fotovoltaikou, neexistuje podle Dedka lepší řešení.

„Když je fotovoltaika dobře navržená, můžete jezdit sedm měsíců v roce zadarmo,“ je přesvědčen. Myslí si ale, že bateriový vůz se vyplatí i při nabíjení na veřejných stanicích, a to i v době, kdy byly ceny elektřiny na dosavadním vrcholu.

Další výhodou jsou nižší náklady na povinné ručení. Elektromobilistům také odpadají poplatky za dálniční známky a zatím i parkování v některých městech. „Jsem původně z Ostravy a ušetřilo mi to hodně času a peněz při průjezdu zpoplatněnými cestami,“ uvádí. „Bohužel někteří lidé si účelově pořizovali hybridy, aby mohli v Praze parkovat zdarma,“ stěžuje si.

Pro obchodní cestující se elektromobil nehodí

Pakliže lidé zvolí jako svůj první elektromobil ojetý vůz, doporučoval by všem trvat na úvodní diagnostice. „U trakčního akumulátoru se mohou problémy objevit i po několika desítkách tisíc najetých kilometrů. Při výkupu v AAA Auto posuzujeme jednak zdraví baterky, ale také děláme její ‚scoring‘, který zjistí, jak se s ní zacházelo. Jestli předchozí vlastník nabíjel rychle, či pomalu, zda vůz nechal vybitý stát čtrnáct dní, nebo ho neustále přebíjel. To jsou příkoří, která se na baterce časem projeví,“ vysvětluje.

Ideální je podle něj bateriový vůz nabíjet v rozmezí 20 až 80 procent kapacity baterie. Tedy tak, jak bychom měli nabíjet telefony či notebooky. „Některé automobilky dávají jako podmínku záruky to, že auto nezůstalo podbité dlouho stát,“ dodává.

Výběr vozu podle Dedka není tak složitý. Řídí se zejména tím, kolik je požadovaný dojezd auta, nebo zda se jedná o druhý vůz v rodině. „Chcete-li dojezd 600 km, tak se ze 30 modelů zúží výběr na dva a oba jsou tak drahé, že se nejspíš nedomluvíme. Myslím si, že pro takové zákazníky, typicky obchodní cestující, se bateriový vůz vlastně nehodí, protože oni často spěchají tak, že nemají ani těch 22 minut, které jsou pro dobití potřeba,“ myslí si Dedek.

Špeditérské firmy ve velkém najíždějí na elektroauta. Potýkají se s kratším dojezdem, ale spoří při provozu

„Když jezdíte citlivě, brzdy moc nepoužíváte“

Všem ostatním by však bateriový vůz doporučil. Vedle úspory paliva jde podle něj také o šetření na servisních prohlídkách. „Na elektromobilu není co servisovat, máme tam podvozek, pneumatiky, díly, které mohou zrezivět. Na druhou stranu tam nemáme spojku, převodovku, startér, alternátor, oleje, filtry a všechny ty věci, které vyžadují pravidelný servis. Ani brzdy se nemusí tolik kontrolovat. Většina brzdění se dělá rekuperací, mně proto brzdy dokonce zrezly. Když jezdíte citlivě, moc je nepoužíváte,“ vysvětluje.

Fanouškem dotací Dedek není, ale připomíná, že Česko má jeden z nejstarších vozových parků v Evropě, a nějaká pobídka by tedy nebyla od věci. Významně v tom podle něj mohou pomoci firmy, od nichž prodejci ojetých vozů auta vykupují, čímž se zvyšují šance na rozšíření nabídky na trhu.

Z pohledu globálních emisí podle něj elektromobilita nemá až takový dopad, ale vnímá její vliv na zdravější vzduch ve městech. „Dává mi to i smysl z pohledu následného využití baterie k recyklaci. Když si vedle ní dáte spalovací motor na konci životnosti a ten barel oleje, co jste spotřebovali při jeho provozu, tak to je neporovnatelně horší z pohledu přenesených emisí,“ domnívá se Dedek.

Irena Buřívalová
Irena Buřívalová

Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.