Některé zdroje pitné vody v Česku jsou kontaminované pesticidy, a to nejčastěji kvůli zemědělství. Stát se ale dosud zaměřoval spíš na odstraňování důsledků než řešení příčin. Pilotní projekt kolem vodní nádrže Švihov na Želivce, kde zapojení zemědělci hospodaří šetrněji, za což dostávají finanční kompenzace, se to snaží změnit. Výsledky jsou patrné již nyní, a proto se připravuje rozšíření na další vodní nádrže.

Největší tuzemská vodárenská nádrž, ležící nad soutokem Želivky se Sázavou, zásobuje pitnou vodou Prahu a řadu měst a obcí Středočeského kraje a kraje Vysočina. Aby se objem pesticidů, které se do vody dostávají, snížil, vznikl v ochranném pásmu nádrže projekt, který zpřísňuje aplikaci přípravků na ochranu rostlin.

Cílem je podporovat šetrnější hospodaření zemědělců v okolí Švihova a zlepšit kvalitu povrchové vody v této vodárenské nádrži i za situace, kdy její povodí zemědělci intenzivně využívají. Farmáři, kteří se do projektu zapojují dobrovolně, mají úplně zakázáno používání některých pesticidů. U povolených přípravků je pak snížena dávka účinné látky přibližně o 20 až 28 procent na jednu aplikaci.

Jde zejména o látky jako metazachlor, glyfosát nebo pethoxamid, což jsou herbicidy používané hlavně při pěstování řepky. Ty se aplikují přímo na holou půdu, což je podle hydrologů nejhorší možná varianta, protože se snadno dostanou do podzemních vod, potoků a přítoků vodárenských nádrží. A pro zdroje pitné vody tak představují největší riziko.

Půda je zásobníkem pesticidů, které se z ní dostávají do podzemních vod pokaždé, když zaprší, říká hydrolog

Řepka a kukuřice opředená chemií

Právě způsob hospodaření je z hlediska kvality vod a jejich znečištění pesticidy největší problém. „Zemědělství je samo o sobě nastavené tak, že vytváří vyšší závislost na chemické ochraně rostlin, zvláště na syntetických pesticidech. Z toho vyplývají problémy jako je kontaminace povrchových a podzemních vod. Jako jsou dopady na včelstva, nebo i jiné skupiny opylovačů. A s tím spojený i obrovský úbytek populací ptáků v krajině,“ vypočítává Pavel Rotter působící na Mendelově Univerzitě v Brně, který své poznatky shrnul v připravované populárně naučné publikaci o používání a dopadech pesticidů.

Tyto problémy jsou podle něj do jisté míry společné pro celý evropský prostor, ale v České republice jsou ještě v některých aspektech posílené nastavením zemědělství. Kromě řepky je problematickou plodinou zejména kukuřice. Nejenom že jde o plodiny do značné míry závislé na pesticidech, ale ještě jsou spojené s erozí, kterou se používané chemické přípravky mohou dostávat do vod, připomíná Pavel Rotter.

Výsledkem pak je, že úřady povolují výjimky, aby vůbec daná voda mohla být považována za pitnou. Podle loňské zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu takových povolovaných výjimek z hygienického limitu pro pitnou vodu, nejčastěji kvůli pesticidům, přibývá. V roce 2004 se dotýkaly deseti tisíc obyvatel, před třemi lety už se vztahovaly na více než 220 tisíc lidí. V zemědělské půdě se nacházejí i roky zakázané pesticidy. Otázkou proto také podle expertů Hnutí Duha je, zda jsou nyní nastavená ochranná pásma kolem vodních zdrojů dostatečná.

Když dělal šetření pitné vody v roce 2017 Státní zdravotní ústav, došel k tomu, že kontaminováno pesticidy bylo 75 procent vodovodů, byť v podlimitním množstvím. Nad limitem bylo pět procent vzorků, a stejně jako v jídle, i zde jsou problém koktejly pesticidů. V jednom vzorku vodu jich tehdy bylo až jedenáct.

Stát na problém s pesticidy reaguje zejména podporou technologií úpravy vody v řádu miliard korun. Například do modernizace úpraven vod Plzeň a Želivka investoval 2,6 miliardy korun. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ale upozorňuje, že tyto investice sice vedou ke zlepšení kvality pitné vody, ale příčiny znečistění neřeší.

Trh s pesticidy v Česku převyšuje sedm miliard. Jde o ziskový byznys, ale ubývá mu prostor

Peníze za lepší hospodaření

Pilot na Želivce jde více ke kořenům problémů. Za šetrnější hospodaření tam dostávají zemědělci finanční kompenzace. Zatím se do projektu zapojilo osmnáct zemědělských subjektů, jimž stát vyplácí 50 až 55 milionů korun ročně. Do projektu se mohou přidat všichni, kdo hospodaří na půdě ležící v povodí vodárenské nádrže nebo v ochranných pásmech.

„Podmínky jsou striktně dány. Pokud je někdo nesplní, bude vyloučen a nedostane ani slíbené finanční prostředky. A měli jsme takové případy,“ říká šéf státního podniku Povodí Vltavy Petr Kubala.

Jedním z největších přínosů projektu je podle něj vytvoření evidenčního systému. Po každém použití pesticidů zemědělci ve speciálně vytvořené aplikace zaznamenají, jakou látku a v jakém množství na pole dodali. Farmáři musí rovněž hlásit roční osevní plány a každou aplikaci přípravků na ochranu rostlin do 24 hodin po jejich aplikaci na webový portál Povodí Vltavy.

„Evidence nám chyběla. Nyní můžeme monitoring zaměřit na látky, které se tam opravdu užívají. I zemědělci mají zpětnou vazbu,“ vysvětluje Kubala.

Sledování se rozšíří na další tři nádrže

Povinná elektronická evidence spotřeby pesticidů zatím v Česku neexistuje, zemědělci tato data mohou předávat jen dobrovolně. Ministerstvo zemědělství tak nemá kompletní informace a jednotlivá povodí nevědí, které škodlivé látky mají ve vodě sledovat,  upozornil ve své loňské zprávě NKÚ.

Ministerstvo zemědělství sleduje jen množství látek uvedených na trh v Česku, roční údaje o spotřebě pesticidů zjišťuje pouze u zhruba deseti procent tuzemských zemědělců. Navíc podle kontrolního úřadu tyto údaje nijak neověřuje.

Více dotací za méně pesticidů. Pěstitelé zeleniny a ovoce budou mít od příštího roku nová pravidla

Šetrnější hospodaření kolem Vodní nádrže Švihov se testuje třetím rokem. Za tu dobu došlo podle Kubaly ke snížení přísunu pesticidů do vody až o 28 procent, což naznačuje, že pokud se omezí využívání pesticidů v zemědělství, po určité době se to pozitivně projeví i ve vodě.

Kubala má za to, že by bylo ideální rozšířit projekt do celého povodí Vltavy, protože pesticidy jsou snadno rozpustné ve vodě a kvůli tomu urazí i poměrně velkou vzdálenost. Zdrojem znečistění vod jsou tak i zemědělci hospodařící výrazně dál od ochranných pásem vodárenských nádrží.

Projekt by se měl rozšířit i na některé další vodárenské nádrže. Půjde o nádrž Římov, která zásobuje pitnou vodou 350 tisíc obyvatel jižních Čech, nádrž Vrchlice, jež dodává vodu zhruba 60 tisícům obyvatel Kutnohorska a Čáslavska, a Vodní nádrž Opatovice zásobující zhruba 42 tisíc obyvatel Vyškovska. V případě posledních dvou jde o povodí Labe a  Moravy.

Ekologické jsou u nás hlavně louky

Sledování pesticidů v pitné vodě se od roku 2004 postupně zlepšuje. Díky detailnějšímu měření roste počet pesticidů, které se ve vodě daří identifikovat, a zároveň i počet pesticidů, u nichž bylo zjištěno překročení hygienického limitu. Ke znečistění vod nicméně nadále dochází, přestože podmínkou čerpání zemědělských dotací je dodržování standardů dobrého zemědělského a environmentálního stavu a dalších povinných požadavků na hospodaření s vlivem na vodní prostředí.

Stát v letech 2013 až 2019 zemědělcům vyplatil více než 30 miliard korun. Dotace jdou ze zčásti státního rozpočtu a zčásti z prostředků Evropské unie. Ta Česku v souvislosti s pesticidy mimo jiné vytýká, že v tuzemsku nefungují žádná systematická opatření pro snižování koncentrace pesticidů ve vodách.

Nastavení dotací je cestou k větší ekologizaci zemědělství, a tím i řešení příčiny toho, proč a jak se pesticidy do vody dostávají. Ekologičtí zemědělci by už příští rok měli mít nárok na více peněz. Třeba u ovoce si pěstitelé polepší o čtrnáct procent na hektar, u zeleniny o osm procent.

O rozšíření ploch ekologického zemědělství se chce zasadit i nová zemědělská politika EU, která počítá se zvýšením jejich podílu na 25 procent. V tuzemsku se však ekologické zemědělství zatím příliš nerozvíjí. Dlouhodobě zabírá jen patnáct procent půdy, z čehož přes tři čtvrtiny tvoří takzvané trvalé travní porosty.

Článek je součástí série Jedy v potravinách věnované pesticidům, kterou podpořil Nadační fond nezávislé žurnalistiky.