Skleněná láhev na jedno použití je z hlediska dopadů na životní prostředí nejhorší variantou pro prodej piva, limonády nebo i mléka. Zároveň se ale celou společností i byznysem prolíná trend ústupu od plastů. Dva největší výrobci nápojů v Česku, Mattonka a Kofola, mu jdou nyní naproti tím, že do obchodů uvedou své vybrané nápoje v zálohované skleněné láhvi.
Dva největší soupeři na trhu, Mattonka a Kofola, přišli se zveřejněním svých „cirkulárních“ lahví ve stejný den. „Poté, co jsme uvedli na trh lahve ze stoprocentního recyklovaného plastu, rPETu, jsme se nyní rozhodli přijít s konceptem snadno odnositelných vratných lahví na nealko,“ uvedl v tiskové zprávě šéf Kofoly Jannis Samaras.
Projekt chce Kofola v nejbližších týdnech představit obchodním řetězcům, které tomu musí ještě přizpůsobit logistiku. Na trhu by měla být litrová Kofola, Rajec a Vinea ve vratné skleněné lahvi na jaře příštího roku. A spolu s lahvemi i speciální přepravka s odnosným uchem pro lepší manipulaci. „Udělali jsme vše pro to, aby systém vratných lahví přispěl k prodlužování životnosti obalu a minimalizaci odpadu,“ dodává Samaras.
Přepravka na skleněné Mattonky. Foto: poskytnuto společností Mattoni 1873
Podobný koncept představila společnost Mattoni 1873 v Karlových Varech, kde je jednička na trhu v prodeji balených vod tradičním partnerem filmového festivalu. „Od září bude první skleněná zálohovaná lahev k dispozici v prodejnách Lidl, následovat budou další řetězce,“ uvedl dnes ve svém příspěvku na síti LinkedIn šéf Mattonky Alessandro Pasquale. I Mattonka zavádí se skleněnými lahvemi speciální přepravky pro lepší odnos a oběh.
Lepší vratná skleněná láhev než nevratný plast
Vratná skleněná láhev není z hlediska dopadu na životní přostředí podle dostupných analýz celého životního cyklu výrobku (LCA) sice tím nejlepším řešením, ale hned druhým nejlepším. Nejekologičtější je vratná a znovupoužitelná plastová láhev. O to se pokoušela už v 90. letech Coca Cola, ale bez úspěchu. Řada lahví se tenkrát musela při kontrole čistoty vyřadit, zálohy byly vysokých deset korun a lidem se navíc nelíbily poškrábané lahve. PETka, navíc silnější než ty dnešní, udělala jen pár otoček, než šla z kola ven.
Naopak nejhorším obalem z pohledu životního prostředí je jednoznačně nevratná skleněná láhev. V nich se prodává jen mizivé procento nápojů, valná většina je v plastu. Například u mléka lze ale pár značek, které na sklo v posledních letech přešly, najít. Důvodem špatných výsledků jednorázového skla je hlavně vysoká energetická náročnost jeho výroby.
LCA pro různé druhy nápojů i drogerie si nechala nedávno zpracovat například rakouská společnost Alpla, jeden z největších výrobců recyklátu pro český trh. Výsledky zveřejnila loni. „Nejhůře vychází jednocestná skleněná lahev. Skleněná lahev na více použití dává nějaký smysl, ale je citlivá na poškození a zásadní je i vzdálenost přepravy. Jakmile jde o delší vzdálenost, začnou se výsledky a dopady zhoršovat. Pro některé lokální produkty to použitelné je, ale ne v celoevropském měřítku,“ popsal tehdy pro iDNES.cz Jan Daňsa, šéf společnosti Alpla v Česku.
Podobné byly i výsledky studie, kterou si nechalo před deseti lety zpracovat ministerstvo životního prostředí. Ta vyhodnotila vratné lahve na pivo jako jeden z environmentálně nejvhodnějších obalů. Ty byly ostatně prakticky jediné, které v zálohované verzi přežily rok 2000.
Zálohované skleněné obaly byly dříve, ještě před rokem 1989, přitom velmi využívané. V 90. letech ale nastoupil plast a spolu s politikou státu vratné skleněné obaly až na pivo vytlačil.
Ivo Kropáček z Hnutí duha popsal v roce 2000 praktický konec vratných skleněných lahví v nealko nápojích pro časopis Veronika následovně: „Stáčením nápojů do plastových lahví došlo k hromadění vratných lahví na trhu a následně i na skladech výrobců. Ti se začali bránit porušováním zákona na ochranu spotřebitele a omezovali zpětný výkup lahví. V dubnu 1999 pak započala Poděbradka (dnes patří pod Mattoni, pozn.aut.) přezálohování svých skleněných lahví ze čtyř na jednu korunu. Protože tyto 0,7-litrové zelené lahve používali také ostatní výrobci, nezbylo jim nic jiného, než Poděbradku následovat. Další snížení zálohy na 0,10 koruny provedly velkoobchody z důvodu, aby se přebytek lahví nehromadil u nich.“
Kromě vratných skleněných lahví jsou i nyní stále ve hře zálohované PETky, které by se ale nevymývaly, ale stejně jako ty ze žlutých popelnic rozdrtily a znovu zpracovaly na tak zvaný recyklovaný PET. Jejich zavedení prosazuje nejvíce Mattoni, kdy zkouší jejich oběh i s internetovým prodejcem Košík.cz. Nicméně ministerstvo životního prostředí, obchodní řetězce i většina výrobců byli dosud proti. Ale i v tomto směru se pomalu věci mění, zvláště po posledním zdražení obalů pro výrobce ze strany Eko-komu.
Jak jednotlivé obaly na nápoje zatěžují životní prostředí
(kolik vznikne CO2, v gramech na jeden obal, počítáno za celou dobu životnosti obalu)
Voda 1 litr
Znovupoužitelná PET 86
Znovupoužitelná skleněná lahev (vratná) 121
Jednorázová PET lahev (s 50 % rPET) 122
Jednorázová PET lahev (z panenského materiálu) 125
Skleněná lahev na jedno použití 500
Pivo 0,5 litru
Skleněná lahev na více použití (vratná) 73
PET lahev na jedno použití (s 50 % rPET) 122
PET lahev na jedno použití 126
Hliníková plechovka 149
Skleněná lahev na jedno použití 317
Pozn.: Výsledky u limonád a džusů jsou podobné těm u vody a mléka.
U limonád přichází v úvahu navíc plechovka, jež má dvakrát horší
výsledek než skleněná vratná lahev.
Zdroj: Analýza LCA zpracovaná pro společnost Alpla
Martina Patočková
Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.
