Iniciativa pro zálohování, která sdružuje pět klíčových výrobců nápojů v Česku, navrhuje, aby použité PET lahve a plechovky odebíraly povinně všechny obchody nad 50 m2 a čerpací stanice. Zálohy na ně by mohly činit tři až pět korun.

Dohromady se má jednat o jedenáct tisíc sběrných míst, což představuje zhruba dvě třetiny všech relevantních prodejen v Česku. Menší obchodníci by měli mít možnost zapojit se do systému na dobrovolné bázi. Svaz průmyslu a obchodu ČR (SOCR ČR) chce však hlubší analýzu a diskusi a Asociace českého tradičního obchodu by ráda zapojila do systému, když už musí být, všechny prodejny bez ohledu na velikost.

Zálohy se podle iniciativy mají týkat obalů o objemu od 0,1 do tří litrů od nealkoholických nápojů, minerálních vod, limonád, džusů, ledových káv a čajů, energetických nápojů, piva a dalších alkoholických nápojů s obsahem alkoholu do 15 procent. Jejich výši navrhují mezi třemi a pěti korunami za obal.

„Zálohový systém zajistí skutečnou recyklaci PET lahví a plechovek v Česku, a přitom nebude vyžadovat žádné finance z veřejných zdrojů. Díky husté síti téměř jedenácti tisíc sběrných míst bude zachován komfort pro spotřebitele, kteří budou k vracení nápojových obalů motivováni zálohou ve výši tří až pěti korun,“ uvedla Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování.

Zálohování PET lahví a plechovek se podle studie obcím neprodraží. Města si ale libují v zajetém systému třídění

Přes automat i ručně

Podle plánu, který iniciativa představila na včerejší tiskové konferenci, budou obchodníci lahve a plechovky přijímat buď prostřednictvím automatu nebo ručně s pomocí scanneru. Správce jim pak bude kompenzovat přímé dodatečné náklady prostřednictvím finančního příspěvku. Jeho výše však zatím není stanovena a přesné parametry ještě budou předmětem jednání s obchodníky, sdělila Havligerová na setkání s novináři.

Správcovská společnost má zodpovídat za svoz, zpracování a zajištění recyklace vysbíraných nápojových obalů. Výrobci nápojů budou mít přednostní právo vykoupit svůj podíl obalového materiálu za tržní cenu. Ten budou následně recyklovat do nových lahví či plechovek.

Iniciativa se obává, že pokud se věci nerozhýbají rychle, Česko nesplní recyklační cíle pro PET lahve a plechovky pro rok 2025. „Nyní sice v Česku dobře třídíme, ale místo skutečné recyklace z lahve do lahve či z plechovky do plechovky končí příliš mnoho kvalitního materiálu na skládkách, ve spalovnách, nebo jako surovina pro výrobu dětských plen a jiných produktů, které již znovu recyklovat nelze. Díky zálohovému systému budeme schopni vysbírat a recyklovat minimálně 90 procent plastových lahví a plechovek uvedených na trh,“ je přesvědčena Havligerová.   

Občerstvení ve vlaku: statisíce kelímků na kávu a PETek ročně, ale třídění i recyklace vázne

Pětikoruna dnes není málo

S argumenty výrobců nápojů sice částečně souhlasí Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR), ale nemyslí si, že role nápojářů je řešit recyklační cíle a závazky EU „za stát“. Nejvíce mu vadí, že prezentované plány údajně nebyly detailně konzultovány s obchodníky, kteří v systému sehrají klíčovou roli.

Pokud má být systém zálohování PET lahví a plechovek přínosný, musí dle Prouzy splňovat několik zásadních parametrů. Musí zaručit, že nebude znamenat další finanční zátěž pro spotřebitele, zajistit efektivní systém sběru lahví v prodejnách a následnou logistiku, zaručit spravedlivé rozdělení nákladů na řízení celého systému napříč všemi účastníky a zaručit, že nezkomplikuje třídění dalších druhů plastů a odpadů a nepřinese další environmentální zátěž.

„Z obsahu dnešní tiskového konference Iniciativy pro zálohování je jasné, že celý systému bude stát na funkčnosti systému sběrných míst. V něm hrají obchod a obchodní řetězce naprosto dominantní roli. Naši odpovědnost si uvědomujeme, a proto už řadu měsíců pracujeme na detailní analýze, jež zodpoví všechny klíčové otázky,“ říká Prouza s tím, že obchodníci jsou připraveni nést hlavní část odpovědnosti, ale potřebují pracovat s ověřenými daty, z nichž většinu mohou dodat jen oni sami, protože se jedná o interní informace týkající se řízení samotných prodejen a data o chování a preferencích zákazníků.

„Vyzýváme proto všechny zúčastněné strany, kterých se potenciální zálohování týká, ke spolupráci a nevytváření vícerychlostních systémů a návrhů bez znalosti detailních informací. Obchody bude systém stát miliardy. Je tedy opravdu klíčové řešit to s námi dopředu a pečlivě nastavit kompenzace. Tato diskuse mi zatím chybí,“ apeluje zejména na nápojáře Prouza.

Dodává také, že zálohy nemohly přijít v horší dobu a že plány iniciativy neberou v úvahu ekonomickou realitu. „Pokud by se záloha měla vyšplhat až na pětikorunu, tak v této době rekordní inflace to nebude pro některé lidi vůbec reálné. Cena neperlivých vod začíná i na 4,90 korunách za lahev, tak si nedovedu představit, že by lidé najednou platili dvojnásobek. To podle mě nápojáři ignorují,“ myslí si Prouza.

Zálohy na PETky znamenají větší diskomfort, ale musíme se chovat zodpovědně, říká šéf Kofoly

SOCR ČR v tématu vystupuje za řetězce, nicméně vedoucí firemní komunikace Lidlu Tomáš Myler poslal společné vyjádření i za Kaufland, který je stejně jako Lidl součástí skupiny Schwarz. „Je jasné, že zavedení záloh by samozřejmě vyžadovalo nemalé investice do nových automatů případně jejich nástaveb. V ostatních zemích, kde skupina Schwarz působí a zavedl se zálohový systém, je však znatelná vyšší míra recyklace PET lahví, které je následně možné zpracovat na recyklát a využít na výrobu nových plastových lahví,“ nachází pozitiva Myler.

Povinné zálohy pro všechny obchody

Ostatní velké zahraniční obchodní řetězce už jsou zdrženlivější a proti jsou i malé prodejny. „Zajímá nás, jak budou řešeny otázky nákladů obchodníků na zavedení systému. Podle našich analýz půjde o miliardové částky a my nevíme, zda nám je systém  bude schopen kompenzovat,“ uvádí Pavel Březina, předseda Asociace českého tradičního obchodu. Jako pro obchodníky je pro ně zásadní, dodává, aby se při případném zavádění systému neopakovala situace na Slovensku, kde první měsíce fungování nového systému provázela poměrně velká míra chaosu.

Mezi obavy malých prodejen také patří, že pokud nebudou tyto obchody použité lahve sbírat, budou znevýhodněny proti obchodům, které tak činit budou. „Pokud by mel být systém povinného zálohování úspěšný, musí být počet subjektů povinně zapojených do systému co nejvyšší. Dokážeme si tedy představit, že by zapojení bylo povinné pro všechny obchody, které tyto obaly uvádí na trh,“ uvádí Březina. Takové řešení by podle něj bylo komfortní pro zákazníka, který by tak nemusel řešit otázku, zda příslušná prodejna lahve vykupuje či nikoliv.

Výhrady mají i zástupci obcí. „Tak bezprecedentní změně, jakou by bylo zavedení povinného zálohování PET by zároveň měla předcházet velmi důkladná studie, vyhodnocující dopady na obce a občany. Nedojde-li k narovnání situace v odpadovém hospodářství a nebudou-li podrobně vyhodnoceny možné dopady a úskalí povinného zálohování, pak nelze z naší strany uvažovat o podpoře povinných záloh,“ psala ještě v červenci Ekonews.cz Alexandra Kocková tisková mluvčí Svazu měst a obcí České republiky. Vlažný a spíše zamítavý byl doposud i postoj MŽP.

Zálohy budou. My jsme připraveni pro to udělat vše, i investice do recyklace, říká šéf Mattoni

Evropa jde cestou zálohování

Zálohové systémy pro PET lahve a plechovky fungují už ve dvanácti evropských zemích, prakticky ve všech ostatních členských zemích EU je zavedení plánováno či zvažováno.

„Z dat je zřejmé, že zálohování dobře funguje ve všech zemích, které jej zavedly. V mnoha z nich probíhala podobná diskuse a byly slyšet kritické argumenty. Nakonec ale převážila výrazná pozitiva zálohování, jako ekonomický rozvoj, uzavřený cyklus recyklace a čisté životní prostředí bez odhozených odpadků,“ říká Anna Larsson, odbornice na oblast udržitelného nakládání s odpady z mezinárodní organizace Reloop, která byla hostem tiskové konference Iniciativy pro zálohování.

První zemí, která zavedla zálohování nápojových obalů v Evropě, bylo Švédsko. Plechovky se tam zálohují už od roku 1984. Například Slováci mohu do obchodů vracet plastové lahve a plechovky od nápojů od letošního roku.