Vracení PET lahví a plechovek spotřebiteli do oběhu je podle Iniciativy pro zálohování jediným způsobem, jak Česko může dosáhnout cílů Evropské unie v oblasti recyklace. Ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) navíc vyplývá, že obcím by přechod na nový systém nepřinesl zvýšení nákladů. Většina zástupců municipalit je přesto stále proti, k zálohování se staví vlažně i ministerstvo životního prostředí.

„Česko už by mělo nalézt řešení opravdu rychle, protože jinak budeme v Evropě snad poslední, kteří zálohování PET lahví a plechovek nebudou mít,“ varuje Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování. Různé systémy nyní fungují ve dvanácti evropských zemích.

Hlavním problémem podle ní je, že současný systém neodpovídá evropským cílům a ani se jim neblíží. Podle nich by se do roku 2029 mělo zpětně vysbírat 90 procent PET lahví uvedených do oběhu, plechovek se má do roku 2030 vysbírat 60 procent.

Tuzemský systém navíc nemotivuje výrobce, aby používali lépe recyklovatelné obaly. Zálohový systém na PET lahve a plechovky podle iniciativy může pomoci tento stav změnit. Navíc přispěje k tomu, aby lidé odpad jen tak neodhazovali na ulici.

„Systém sběru a třídění nápojových obalů se přežil. V Česku recyklujeme pouze 42 procent plastů a zbytek končí na skládce či ve spalovně,“ uvádí Havligerová s tím, že zálohový systém zajistí, že z PET lahve vznikne opět lahev a z plechovky opět plechovka.

Zálohujeme lahve! Ale jen ve městech, a pokud stroj zrovna funguje

Sedmnáct korun na občana a rok

Důležitou roli PET lahví, které podle CETA celý systém financují zhruba čtvrt miliardou korun, potvrdila dopadová studie, kterou centrum s podporou Iniciativy pro zálohování zpracovalo. Podle dat ze studie CETA nicméně nebude mít zálohování takřka žádný dopad na rozpočty měst a obcí.

„V delším horizontu lze očekávat navýšení celkových nákladů obcí a měst v souvislosti se zavedením zálohového systému na PET lahve a plechovky pouze o 0,053 procenta, což znamená nárůst nákladů v průměru o 17 korun na občana a rok z rozpočtů obcí a měst,“ tvrdí ředitel CETA Aleš Rod. „Ekonomické dopady zavedení zálohového systému na rozpočty měst a obcí skutečně nejsou kritickou bariérou zavedení systému záloh,“ zdůrazňuje.

V rámci studie CETA prý modelovali pro obce ten potenciálně „nejčernější“ scénář. Lidé by podle něj v podstatě hned od začátku PET lahve vzorně vraceli, takže by z popelnic úplně zmizely. Kvůli tomu, že by obcím okamžitě neklesly náklady, protože by smlouvy s dalšími subjekty dobíhaly, vyšlo z propočtů mírné navýšení nákladů. Rod nicméně tvrdí, že CETA do kalkulací nezahrnula třeba úspory za likvidaci volně se povalujícího odpadu. „Nesnažili jsme se o nějakou marketingovou studii, kde bychom vykouzlili krásné číslo,“ uvádí Rod. „Pokud praxe ukáže, že začne docházet k snížení nákladů i v této oblasti, tak to bude bonus navíc,“ říká.

Zálohy budou. My jsme připraveni pro to udělat vše, i investice do recyklace, říká šéf Mattoni

Ať platí ti, kteří platit mají

Zároveň Rod připouští, že situace v každé obci je jiná. „Dopady nelze paušalizovat. Budou se lišit podle toho, jaká ekonomická rozhodnutí budou starostové muset dělat, protože se dnes avizuje, že mnohé věci budou muset obce kofinancovat. Starostové a starostky tedy budou muset dělat více složitějších rozhodnutí, kam patří i organizace odpadového hospodářství,“ prohlašuje Rod. Podle něj je absurdní, že se obce zdráhají zvýšit poplatky za popelnice o desetikoruny, přitom na státní úrovni se lidem běžně zvedají zálohy za zdravotní a sociální pojištění i o stovky.

Příští měsíce podle něj ukážou, jak se jednotlivé zájmové skupiny věci ujmou. Za normálních podmínek by byly blížící se komunální volby také o odpadech, kvůli válce a inflaci to ale letos na podzim bude jiné. „Doba nám moc nepřeje,“ dodává Rod.

Svaz měst a obcí ČR podle mluvčí Alexandry Kockové především podporuje „systémové změny“. Prioritou svazu prý aktuálně je, aby současné prostředí v odpadovém hospodářství bylo narovnáno, a to tak, aby do něj „skutečně přispívali všichni producenti obalů a dalších produktů, které odpadové systémy zahlcují“. „Jestliže se tedy máme bavit o povinném zálohování, tak musíme současně vést debatu o zavedení platební povinnosti pro producenty reklamních tiskovin a o kontrole plnění povinností ze stran e-shopů a gastro provozoven,“ uvedla Kocková.

Nejlépe Češi třídí papír, nejhůře plechovky a kartony

Ministerstvo je pro dobrovolnost

Mezi městy se najdou i taková, která zálohování už nyní otevřeně podporují, třeba Praha. Vyplývá to z usnesení Rady hlavního města Prahy, která zavedení systému doporučila na radu komise pro udržitelnou energii a klima. Komise argumentovala například analýzou nákladů a výnosů zavedení zálohového systému v Česku od Eunomia Research & Consulting z roku 2019, která odhadla, že by zálohování snížilo finanční zátěž odpadu pohozeného v přírodě o dvě miliardy korun ročně.

Klíčové je ale stanovisko resortu životního prostředí, bez něhož bude prosazení plošného zálohování komplikované. Mluvčí Ondřej Charvát opakuje, že resort se staví k plošnému zálohování skepticky. „Ministerstvo životního prostředí v tuto chvíli povinné zálohování neprosazuje a ponechává možnosti zálohování PET lahví na samotných nápojových firmách, kterým současně platná legislativa umožňuje dobrovolné zavedení takového systému. Ten by fungoval na stejném principu jako současný výkup skleněných lahví, jeho případné zavedení ještě zjednodušila úprava odpadových zákonů z minulého roku,“ odpověděl Charvát. Na to ale výrobci nápojů už dlouhou dobu namítají, že dobrovolný systém záloh na PET fungovat nebude a zavádět se ho nevyplatí.

Zdroj: Iniciativa pro zálohování

Další schůzka bude na podzim

Z pohledu ministerstva představuje povinné zálohování PET lahví a plechovek velkou změnu systému budovaného v posledních desetiletích. „Proto je nezbytné, aby případné povinné zálohy nezkomplikovaly obcím financování svozu tříděného odpadu a lidem způsob třídění vybraných odpadů. Zmíněná studie identifikuje dopady na zhruba 300 milionů korun, to ale nepovažujeme za marginální. Bude to výpadek v obecních rozpočtech,“ oponuje CETA ministerstvo.

Na to výrobci nápojů zastoupení v Iniciativě pro zálohování uvádějí, že pokud ke změně systému nedojde, budou pravděpodobně náklady mnohem vyšší. A to na intenzivnější sběr (tedy více popelnic, pytlů na plasty a plechovky) a na investice do dotřiďovacích linek a jejich provozu.

Naposledy všechny strany, které do složitého „odpadkového systému“ vstupují svou činností, jednaly u kulatého stolu v květnu. Na podzim by se měli jejich zástupci sejít znovu. Do plánu ale nejspíše zasáhnou komunální volby a celá věc se ještě potáhne. „Systémy zálohování fungují v mnoha zemích, není proto důvod stále rozhodnutí oddalovat,“ míní ale Havligerová.

Partnerem článku je Iniciativa pro zálohování. Obsah vytváří redakce Ekonews.