Lesní požáry se v tuzemsku kvůli měnícímu se klimatu pozvolna stávají problémem. Každý rok totiž přibývá dnů, které jsou z hlediska vzniku požáru označovány za rizikové. Výstrahu před vysokými teplotami a rizikem požárům vydal tento týden v pondělí i Český hydrometeorologický ústav.

„Vzhledem k rychlosti nárůstu počtu dní s rizikovým počasím pro vznik požáru lze předpokládat v nejbližších letech a desetiletích znatelný nárůst významnosti tohoto problému,“ uvádí Petr Čermák z Ústavu ochrany lesů a myslivosti Mendelovy univerzity v Brně.

Vlna veder zachvátila v posledních dnech celou Evropu, v mnoha zemích padly teplotní rekordy a byla pokořena teplota 40 stupňů Celsia. Vlny veder přitom podle vědců jednoznačně souvisí s globálním oteplováním. V důsledku toho přibývá i požárů. Podle týdeníku The Economist bylo letos do 16. července evidováno v Evropské unii 1756 požárů. To je o 273 procent více než ve stejném období roku v letech 2006 až 2021. Vypáleno bylo více než 345 tisíc hektarů země.

„Většina lesních požárů jsou doposud z kategorie malých či středně velkých, tedy ve velikosti arů až několika hektarů,“ vysvětluje Čermák. K velkým požárům nedochází zejména kvůli charakteru krajiny a hustotě osídlení. Daří se i stabilizovat rozlohu lesních požárů, a to především díky prevenci a udržování lesnické techniky v lepším stavu. Přesto četnost lesních požárů narůstá.

Hasičský záchranný sbor ČR zaznamenal v letech 2001 až 2010 přes 7,5 tisíce lesních požárů. V dalším desetiletí končícím rokem 2020 jich bylo už 14 tisíc, téměř dvojnásobek. „V posledních čtyřech letech bylo v Česku 7 594 lesních požárů, tedy přibližně stejně jako za celé desetiletí od roku 2001,“ uvádí Čermák.

Klimatická změna je pro většinu lidí nepředstavitelná věc. Proto budí rozepře, říká organizátor TEDxNárodní
Klimatická změna bude hlavním tématem nadcházející konference TEDxNárodní. Pro většinu lidí je toto téma nepředstavitelné, odmítají, že by byli za něco zodpovědní. Podle organizátora TEDxu Matěje Prokopa je proto nutné, aby o...

Státní podnik Lesy ČR, starající se o přibližně polovinu tuzemských lesů, evidují letos 95 lesních požárů, které proběhly na území o rozloze 46,5 hektaru. Škoda zatím dosáhla 3,4 milionu korun. Za posledních pět let vyhořelo v Česku 2 218 hektarů lesních ploch, což je přibližně trojnásobek rozlohy Boubínského pralesa.

Za požár většinou mohou lidé, někdy flaška

Nejčastější příčinou vzniku lesních požárů je odhození nedopalku, pálení klestu v rizikovém období či závada na lesní technice. „Vzhledem k tomu, že převažujícími příčinami lesních požárů jsou příčiny nedbalostní, tak prevence v tuto chvíli spočívá zejména v důsledné eliminaci rizikových činností v rizikových obdobích a hlídkové činnosti,“ uvádí Čermák. Neméně důležitá je osvěta veřejnosti. Lidé by měli dodržovat zákaz rozdělávání ohně v lese a do 50 metrů od něj, neměli by v lese kouřit ani v jeho blízkosti vypalovat trávu.

Aby se předešlo požárům, Lesy ČR pálí klest výhradně v zimním období. V letním období zase lesníci pravidelně hlídkují a upozorňují kuřáky na riziko spojené s odhazováním nedopalků. „Problém může způsobit i skleněná láhev, která na slunci zapálí suché větve nebo podrost,“ varuje mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.

Globální oteplování ohrožuje už přes tři miliardy lidí. Nová zpráva vyznívá hůře, než se čekalo
Klimatická změna ohrožuje přes 3,3 miliardy lidí, varuje nová zpráva Mezivládního panelu pro klimatickou změnu (IPCC). Během období 2010 až 2020 zemřelo v ohrožených regionech včetně částí Afriky, jižní Asie a Střední a...

Podle Martina Starého z odboru ochrany přírody v Národním parku Šumava lze požárům předcházet řízeným vypalováním. Další možností je revitalizace vodního režimu nebo podpora pestré druhové skladby a listnatých dřevin.

„Na bezlesých plochách je řízené vypalování maloplošně velmi vhodné. Dojde při něm totiž k neselektivnímu odstranění nadzemní biomasy, včetně stařiny, a podpoře vegetativního zmlazování,“ uvádí Starý a dodává, že zásadním předpokladem je zajištění bezpečnosti vypalování.

Budou potřeba izolační pásy

Stačit to ale do budoucna podle Čermáka nebude. „Vzhledem k navyšujícímu se riziku vzniku lesních požárů z důvodu klimatické změny je pravděpodobné, že v některých rizikových lokalitách budou postupně účelná či potřebná i opatření typu izolačních pásů či pásů zpomalujících šíření případného požáru,“ popisuje.

„Rozsah obnovy lesa po požárech není ve středoevropském regionu plošně významný, jde o obnovu jako po běžné úmyslné těžbě. Půda se připravuje naoráním v pruzích a díky odstranění veškeré buřeně často dochází k přirozené obnově dřevin, například břízy, jeřábu, osiky a v nižších polohách i borovice lesní, které vytvářejí prostředí, v němž se daří úspěšně les obnovit,“ popisuje obnovu lesa Jouklová.

Ne vždy se však obnova lesa po požáru obejde bez komplikací. Záleží na míře narušení i na stanovišti. „Komplikace s obnovou lze v takovém případě očekávat zejména na velkých holinách a odvíjí se od extremity klimatických podmínek či uplatnění sekundárních škodlivých činitelů. Tam, kde by byl požárem významně narušen půdotvorný substrát, zejména na vápencích, andezitech, čedičích, může být nutné realizovat opatření na zpevnění svahů,“ vysvětluje.