Klimatická změna ohrožuje přes 3,3 miliardy lidí, varuje nová zpráva Mezivládního panelu pro klimatickou změnu (IPCC). Během období 2010 až 2020 zemřelo v ohrožených regionech včetně částí Afriky, jižní Asie a Střední a Jižní Ameriky patnáctinásobně více lidí kvůli záplavám, suchům a bouřím. „Jenom v Číně se počítá s tím, že do roku 2050 bude třeba přesídlit asi 60 milionů lidí,“ uvádí Ondráš Přibyla, zakladatel platformy Fakta o klimatu.

Druhá část šesté hodnotící zprávy s názvem „Dopady, adaptace a zranitelnost“ je podstatně pesimističtější, než se očekávalo. Zatímco pátá zpráva z roku 2014 v části o zranitelnosti hovořila o tom, že je zátěž na lidské zdraví v důsledku změny klimatu relativně malá a není dobře vyčíslena a některé nepříznivé vlivy naznačovala, podle aktuálních zjištění změny klimatu nebezpečně a rozsáhle narušují přírodu a ovlivňují miliardy životů.

Ekosystémy i lidé se navíc pomalu dostávají za hranici možné adaptace, což může vyústit v nevratné změny jak v přírodě, tak v lidské populaci. Generální tajemník Organizace spojených národů Antonio Guterres nazval závěry šesté hodnotící zprávy „atlasem lidského utrpení“.

Česko je teplejší o dva stupně

Dosavadní klimatické balíčky nejsou podle vědců dostatečné. „Naše zpráva jasně indikuje, že místa, kde lidé žijí a pracují, mohou přestat existovat. Že ekosystémy a druhy, které všichni známe, s nimiž jsme všichni vyrostli a které jsou středem našich kultur a jazyka, mohou zmizet,“ řekla britské televizní stanici BBC profesorka Debra Robertsová, spolupředsedkyně mezivládního panelu.

Země se již oteplila v průměru o 1,1 stupně Celsia a nárůst teploty se lidí i přírody dotýká všude. V Česku se roční průměr zvedl asi o 2 °C, což přináší sucha a vedra, která nepříznivě ovlivňují úrodu. Nejcitlivější vůči extrémně vysokým teplotám jsou dle výzkumů zejména lidé starší 65 let, kteří představují zhruba 19 procent populace Evropy. V roce 2060 už to bude 30 procent.

„Česka se týkají dopady hydrologického sucha také na produkci elektřiny. Velké elektrárny stojí na řekách. Když nebude v řece dostatek vody, jaderná či uhelná elektrárna bude nucena produkci elektřiny omezit,” varuje Přibyla.

Margaret Thatcherová byla "zelená" aktivistka, upozorňovala na změnu klimatu už před 30 lety

Zaměřme se na města

Jedním z hlavních míst, na které je potřeba se soustředit, jsou města. Ta totiž mohou klimatickou změnou trpět nejvíce, současně ale mohou být i řešením. Populace ve městech za posledních pět let vzrostla téměř o 400 milionů lidí, z 90 procent v méně rozvinutých zemích. Vlivem nárůstu populace, urbanizace a špatného plánování města trpí vlnami veder nebo silnými vodními srážkami a bouřkami. V Česku jsou nejohroženější Ostrava, Plzeň a Brno.

Právě města se proto musí zaměřit na plánování, které by mělo počítat s dlouhodobými změnami klimatu. V opačném případě mohou být ovlivněny i klíčové součásti infrastruktury, jako jsou zásoby vody nebo doprava. Podle analytičky Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky Romany Březovské musí být města při hledání klimatických opatření kreativní. Měla by se zaměřit na obnovitelnou energii, ekologičtější dopravu nebo takzvané zelené budovy.

Tuzemská opatření zdaleka nejsou dostatečná. „Do roku 2020 pouze 18 měst v Česku zpracovalo adaptační strategii nebo plán. Jejich adaptační plány tak pokrývají území obývané 2,6 miliony obyvatel Česka,” upozorňuje Březovská.

Nejvíc pomáhá druhová rozmanitost

Naším největším spojencem v boji s emisemi, oteplováním i změnou podnebí je příroda. V současné chvíli je však 14 procent všech suchozemských druhů ohroženo vyhynutím. Až se země oteplí o více než jeden a půl stupně, ztráty budou řádově vyšší.

„Ekosystémy jsou ohroženy změnou klimatu, ale i lidskou činností. Jsou přitom jedním z našich nejlepších spolubojovníků pro zachytávání emisí skleníkových plynů. Zpráva IPCC říká, že je třeba, aby se chránily ekosystémy, a to na 30 až 50 procentech rozlohy světa. Právě v roce 2022 se odehraje řada věcí, které mohou s ochranou ekosystémů výrazně pomoci,“ uvádí za Greenpeace Jan Freidinger.

V současné době je chráněno méně než 15 procent pevniny, 21 procent sladkých vod a osm procent oceánů. Hlavními letošními cíli v oblasti zlepšení ochrany biodiverzity by mělo být ustanovení větší rozlohy chráněných mořských oblastí na 30 procent v rámci Global Ocean Treaty a klíčová bude také klimatická konference COP15 v čínském Kchun-mingu.

Mezivládní panel pro klimatickou změnu byl založen v roce 1988 z iniciativy Generálního shromáždění OSN ve spolupráci se Světovou meteorologickou organizací (WMO) a Environmentálním programem spojených národů (UNEP). Hodnotící zprávy vydává každých šest až sedm let. Vycházejí po částech a uzavírá je vždy souhrnná zpráva. Ta nejbližší má vyjít letos v září.