Aplikací hodnotících složení kosmetických výrobků přibývá. V Evropě je nejpopulárnější francouzská INCI Beauty, existují ale i aplikace českých vývojářů. Zákazníkům se snaží pomáhat v lepší orientaci při výběru kosmetiky a jejího složení.
Více než třicet tisíc různých chemických látek se může vyskytovat v kosmetice, uvádějí webové stránky evropské databáze Cosmile Europe. Díky ní a několika dalším podobným službám člověk snadno může zjistit složení krému nebo parfému, o jehož koupi uvažuje. Většinou stačí s pomocí aplikace naskenovat čárový kód produktu.
Jestliže je výrobek součástí databáze, aplikace ukáže podrobný rozbor složení a celkové hodnocení produktu. Jednotlivé složky jsou většinou pro lepší orientaci barevně označené, přičemž zelená znamená dobrý výsledek a červená špatný. Pokud daný produkt aplikace ve své databázi nemá, uživatel obvykle může požádat o jeho přidání a rozbor. Stejně tak může upozornit na případné nesrovnalosti v hodnocení.
Šéf internetového obchodu s přírodní kosmetikou Econea.cz Martin Mates říká, že kosmetické aplikace mohou posloužit, jako dobré vodítko a zdroj informací při výběru přípravků. Zejména díky tomu, že zákazník může rychle získat přehled o tom, zda je kosmetický výrobek „zelený“, nebo spíše naopak.
Uživatelé by si podle Matese ovšem měli dát na některé věci pozor. Databáze aplikací jsou obrovské, ale neobsahují všechny výrobky. „Často tam produkty nebo složky nejsou. Je jich tolik a každá má většinou mnoho různých názvů, že ani není možné vše dohledat,“ vysvětluje.
Cosmile pro Evropu
K nejpoužívanějším aplikacím v Evropě patří zmíněná francouzská INCI Beauty. Kosmetickým produktům uděluje na základě složení hodnocení do 20 bodů. Čím vyšší počet bodů produkt má, tím lepší je složení podle rozboru. Po rozkliknutí produktu aplikace ukáže seznam všech složek, které hodnotí jednotlivě a barevně je označuje. INCI Beaty pozná privátní značky velkých tuzemských drogerií, v její databázi jsou i některé české kosmetické značky.
Celosvětově je nejpopulárnější kanadská aplikace Think Dirty. Ta se ale zaměřuje hlavně na severoamerický trh, takže značky dostupné v Česku obvykle nezná.
Zákazníkům pomáhá také výše uvedená databáze Cosmile, kterou vytvořilo evropské sdružení kosmetického průmyslu Cosmetics Europe. Aplikace, na jejímž vývoji se podílela německá Asociace pro kosmetiku, toaletní potřeby, parfémy a prací prostředky (IKW) a francouzská Federace pro kosmetické společnosti (FEBEA), produkty přímo nehodnotí, ale ukáže složení výrobku. Navíc zahrnuje informace o vlastnostech přísad a jejich funkcích v produktu. A uživatel se dozví i to, zda jsou látky vytvořené uměle, či jsou přírodního původu.
Česko má Wewell a GreenScan
Kosmetické aplikace vznikají rovněž v Česku. Aplikaci Wewell založili Gurami Jobava (výkonný ředitel) a Vladimír Pečený (provozní ředitel) a v současné době ji používá přes 300 tisíc lidí. V databázi má přibližně 550 tisíc kosmetických přípravků. Kromě Česka a Slovenska funguje také v Polsku, Rakousku a Německu.
Zakladatelé očekávají, že počet uživatelů poroste. Ostatně investoři firmě Wewell na rozvoj poskytli 31 milionů korun.
Aplikace nabízí i možnost nakupování: nedávno přidaný Marketplace podle zakladatelů nabízí 15 tisíc produktů. Přímo v aplikaci Wewell se uvádí, že hodnocení přípravků je zcela nezávislé a podložené vědeckými údaji. Pro více informací však aplikace odkazuje na nefungující webové stránky.
Stáhnout se dá i česká aplikace GreenScan, na jejíž spuštění a vývoj firma v roce 2017 vybrala 280 tisíc korun díky kampani na platformě HitHit. Přes skenování čárového kódu produkty nevyhledá, přestože to nabízí, ale umí hledat podle klíčového slova.
Funguje podobně jako ostatní aplikace – po rozkliknutí produktu se objeví jeho podrobné složení. Jednotlivé složky jsou barevně odlišeny. U každé složky jsou podrobně rozepsány možné zdravotní komplikace nebo alergické reakce a zároveň je uveden zdroj informací o složce, nejčastěji ze stránek Eurostatu či Evropské agentury pro chemické látky.
Hodnocení si občas protiřečí, zní kritika aplikací
K aplikacím na rozbor složení kosmetických výrobků se na svém webu vyjádřila L‘Oréal Group. Francouzská skupina aplikace kritizuje především kvůli tomu, že hodnocení zakládají pouze na přítomnosti určitých látek, ale neřeší jejich množství v produktu.
„Posouzení bezpečnosti kosmetického přípravku nemůže být založeno pouze na přítomnosti, nebo nepřítomnosti určitých složek. Je zásadní, aby informace použité k vývoji těchto aplikací byly vědecky podloženy,“ uvádí společnost. L‘Oréal upozorňuje i na to, že se hodnocení téhož produktu u jednotlivých aplikací liší a v některých případech si mohou i protiřečit.
Podle Matese je hlavním důvodem rozdílného hodnocení týchž produktů především absence jasného závěru v odborné komunitě o konkrétní složce. „Záleží, jak se pohlíží na maximální koncentraci látky ve výrobku a jestli se to bere kumulativně. Tedy mám to v pastě, mýdlu, šamponu a přijdu s tím do styku častěji, nebo jen odděleně v rámci jednoho použití daného výrobku,“ vysvětluje.
„Dalším důvodem může být, že některé látky jsou zdravotně v pořádku, ale způsob výroby může způsobit kontaminaci různými zbytkovými látkami. A když se neví, jak se látka vyrábí, některé aplikace hodnotí preventivně raději záporně. U spousty látek není moc informací a studií, takže jsou to často jen ,podezření‘ a důkazy nejsou,“ dodává Mates.
„Hledání podle čárového kódu je matoucí“
„Aplikace, které umožňují přečíst a označit pouze kvalitativní složení – přítomnost nebo nepřítomnost určitých složek na základě EAN kódů, nemají vliv na bezpečnost produktů ani její posuzování,“ uvádí Ivona Karvinen, manažerka komunikace L‘Oréal pro Českou republiku, Slovensko a Maďarsko.
„Složení kosmetických prostředků se může pravidelně měnit, například s ohledem na regulační změny a vývoj. Čárový kód produktu se však nutně nemění. Proto mohou být na trhu současně různá složení stejného kosmetického přípravku se stejným čárovým kódem,“ píše na svém webu L‘Oréal.
Skenování produktu, tedy podle společnosti může vést k nesprávné analýze a ukázat složení, které nemusí souhlasit. Pokud si spotřebitel není jistý složením kosmetického přípravku, Karvinen doporučuje využít databází Cosmile Europe.
Valentina Podlesná
Valentina vystudovala Univerzitu Karlovu, kde získala magisterský titul v oboru sociální a kulturní ekologie, předtím také bakalářský titul v oboru žurnalistiky. Zajímá se o komunitní zahrady i výrobu ekologických pracích prášků.
