Zbavit firemní flotilu spalovacích motorů přináší mnoho praktických úskalí. Některým firmám chybí kapacita rozvodné sítě, jiným vadí krátký dojezd elektroaut a dlouhý čas nabíjení. Redakce Ekonews oslovila několik malých, středních i velkých firem a zeptala se jich na zkušenosti s přechodem na elektromobily.
Penzion Grasel leží ve vesničce Nové Sychrovice na jihu Moravy. Kromě ubytování rozváží hotová jídla po širém okolí. Každý den jezdí zaměstnanci s pokrmy stejnou trasu, neustále zastavují, parkují a znovu se rozjíždějí. Před třemi lety se proto majitelé penzionu manželé Šindelářovi rozhodli, že pro takové popojíždění se mnohem více hodí elektromobil místo dosavadních naftových dodávek.
„Chtěli jsme ušetřit. Máme pravidelný provoz, jídla rozvážíme každý den, auta jedou vždy stejnou trasu. Takže jsme přesně věděli, kudy jedeme a také to, že vozy budou jezdit pořád. Spočítali jsme si, že na jedno nabití danou trasu elektromobily v pohodě ujedou,“ popisuje Ekonews David Šindelář.
Před třemi lety proto majitelé začali pořizovat elektromobily a postupně jich koupili pět – čtyři nissany e-NV200 a jeden opel. Součástí dotace od ministerstva průmyslu a obchodu, kterou využili, byla také rychlonabíjecí stanice. Postavili ji na parkovišti před penzionem.
Zaměstnancům se do elektroaut nechtělo
Nabíjení se zpočátku neobešlo bez problémů. Penzion neměl dostatečný příkon elektřiny, takže Šindelář musel požádat distributora elektřiny E.ON o navýšení. Bylo třeba vybudovat nové vedení, což trvalo přes dva roky.
„Řešili jsme to tak, že jsme si snížili výkon na penzionu a zvýšili na dobíječce. Dobíječka jela na půlku a penzion na druhou. Holt když se vařilo, tak se nenabíjelo,“ směje se Šindelář. Nyní ale už vše funguje naplno – jak penzion, tak nabíječka.
Drobná potíž nastala také se zaměstnanci, kterým se do nových aut zpočátku moc nechtělo. „Zdráhali se absolvovat první jízdu, bylo to něco nového. Nyní už by je nevyměnili,“ říká Šindelář. Vyhovuje jim, že na rozdíl od nafťáků jsou elektroauta tichá, mají okamžitý výkon a je v nich prý větší pohodlí.
„Při rozvozu jídel se pořád rozjíždí a zastavuje, takže řidič jen sundá nohu z plynu a auto stojí. A při rozjedu stačí sešlápnout a jede to, neřešíte žádné řazení,“ popisuje Šindelář. Jeho žena Jana dodává, že teď když je elektroauto v servisu a zaměstnanci si mají vzít klasickou dodávku, nechce se jim.
Před pořízením elektroaut lidé v okolí Šindelářovy odrazovali. Říkali jim, že baterie budou muset po pár letech vyhodit a vyměnit za nové v ceně nového auta. Realita je ale zatím jiná a na baterie dostali Šindelářovi osmiletou záruku.
Firma jezdí za 70 haléřů na kilometr
Elektroflotilu si pořídila také brněnská firma Solsol, která se věnuje prodeji solárních panelů a střídačů. Aktuálně má osm elektroaut – hlavně tesly model 3 a Y, BMW i3 a nově přikoupili dodávku VW ID.Buzz. Jan Hermann z marketingového oddělení firmy říká, že potíže s přechodem na elektropohon neměli žádné.
„Náš byznys model je hlavně prodej technologií pro fotovoltaiku. Snažíme se, aby se naše obchodní aktivity promítaly ve všem, co děláme, a elektromobilita se vyloženě nabízí,“ vysvětluje Hermann. Navíc přímo v areálu má firma vlastní fotovoltaickou elektrárnu, na které testuje své technologie. „V našem portfoliu jsou i nabíječky, takže je rovnou využíváme k nabíjení aut, ale používáme i komerční síť nabíječek,“ doplňuje Hermann.
První Teslu pořídili v roce 2019 a nyní má najeto přes 100 tisíc kilometrů. Všechna elektroauta ve firmě celkově ujela 280 tisíc kilometrů a jejich průměrná spotřeba činí 19 kilowatthodin na 100 kilometrů. Auta nabíjejí sezónně, ze sluneční energie a za spotové ceny. Jeden kilometr jízdy tak firmu přijde na 50 až 70 haléřů při nabíjení na AC nabíjecí stanici, což tvoří 90 procent spotřeby. „Příjemný bonus je, že nás pozáruční servis nestál ani korunu. Několik poruch se objevilo, ale byly to drobnosti, které šly vyřešit na dálku, nebo je opravil servisní technik přímo u nás,“ chválí Hermann.
Elektromobilní závodníci
Zaměstnanci Solsolu si na elektroauta zvykli velmi rychle, všichni se naučili plánovat a rozumět hodnotám ukazatele dojezdu. „Máme tu ale i kolegy, kteří si libují v jízdě s jedním procentem baterie,“ vtipkuje Hermann.
Dodává, že někteří berou elektroauto jako běžné vozidlo, ale mají mezi sebou i opravdové elektromobilní nadšence. Například šéf technické podpory Petr Beneš se aktivně účastní soutěže ECO Rally, kde se závodí v plynulosti a úspornosti jízdy elektroaut. „A nakazil ostatní. Vytvořili jsme i firemní posádku právě na posledním závodě ECO Rally. Přivezli jsme nový ID.Buzz z autosalonu, přes noc jsme jej nechali polepit a hned druhý den se naše posádka zapojila do závodu,“ popisuje Hermann.
Firma je podle něj s ekonomikou provozu flotily spokojena. Hlavně proto, že odpadá starost se servisem. Dobrý pocit mají ale také z toho, že vycházejí vstříc životnímu prostředí.
Nabíjení prodlužuje pracovní cesty
Společnost Alpha Czech z Prahy, která se zabývá izolačními nátěry, již elektrovozy používá delší dobu. Nyní firemní flotilu obměňuje a přechází na dražší a výkonnější značku. Slibuje si od ní delší dojezd a rychlejší nabíjení.
Chtěli by koupit celkem pět nových elektroaut. Spolu s přechodem přitom řeší praktické otázky. „Například kde dobíjet a jak zřídit zásuvky u kanceláří. Kniha jízd stále dle daňových předpisů zůstává, zde se nic nemění,“ konstatuje ředitel Alpha Czech Peter Vavrda.
Kvůli zásuvkám upravují navýšení příkonu elektrické energie, s čímž souvisejí investice i papírování. Celkově Vavrda ovšem elektromobily nechválí. „Způsobuje nám to komplikace, protože nabíjení prodlužuje čas na cestách. Je třeba pracovní cesty plánovat a nelze skoro přemýšlet nad tím, že by se něco vyřídilo u zákazníků mimo trasu, kde nejsou nabíječky. Tedy jsme spíše nešťastní,“ hodnotí Vavrda.
Podle jeho názoru o udržitelnosti nemůže být vůbec řeč. „Vždyť 60 procent elektrické energie se vyrábí z uhlí, zbytek pokrývají jaderné elektrárny a ostatní zdroje,“ připomíná Vavrda. K pořízení elektroflotily dotlačili firmu obchodní partneři. „Bohužel jsme k tomuto přechodu nuceni od našich klíčových odběratelů, kteří hledí na udržitelný byznys,“ vysvětluje Vavrda.
Rohlík snížil servisní náklady na třetinu
Zřejmě největší firemní elektroflotilu v Česku má Rohlík.cz. Online supermarket v elektroautech rozváží objednávky zákazníkům a pro celou Rohlík Group jezdí zhruba 1100 vozidel. Ve flotile má na 150 elektromobilů, ostatní vozy jsou na zemní plyn. Mluvčí Rohlíku Denisa Ladka Morgensteinová říká, že elektromobily šetří náklady na palivo a servis. „Dle prvních odhadů Rohlík snížil své servisní náklady na jednu třetinu (od zavedení elektromobilů v roce 2021, pozn. red.). Zkušenosti jsou zatím velmi dobré. Elektromobily splňují kritéria pro prostornost, nosnost, délku dojezdu i rychlost nabíjení. Ovšem na jedno nabití ujedeme zhruba 250 kilometrů, to by upřímně mohlo být lepší,“ připouští Morgensteinová.
Na rozdíl od klasických dodávek používá Rohlík elektroauta primárně ve městech a jejich okolí. Dojezd se na delší trase a při větším naložení či mrazivém počasí podle slov Morgensteinové snižuje. Přesto bylo podle internetového obchodu nasazení elektrických dodávek správnou cestu. Splnily požadavky i očekávání, takže skupina hodlá v elektrifikaci pokračovat. „Chceme postupně elektrifikovat celou flotilu. Je to jeden z kroků, jak se posunout k ještě udržitelnější službě,“ uvádí Morgensteinová.
Zuzana Keményová
Zuzana je zapálená propagátorka témat ochrany životního prostředí, CSR, vědy a inovativních (pokud možno prospěšných) nápadů. Dvanáct let pracuje jako redaktorka Hospodářských novin a spolupracuje i s dalšími médii, pokud to má smysl. Vystudovala žurnalistiku na Univerzitě Karlově.
