Možností, jak vybavit domácnost šetrnou k životnímu prostředí, existuje několik. Nižší uhlíkovou stopu má nábytek repasovaný či nový vyrobený lokálně a z certifikovaných materiálů. Anebo lze zkusit alternativní materiály.

„Pokud kupuji nábytek nový, pak je vhodné dbát na to, aby využité materiály byly lokální, přírodní, zdravotně nezávadné, tedy neobsahovaly vysoké množství organických těkavých látek,“ uvádí Karolína Barič, expertka na udržitelnou architekturu a spoluzakladatelka platformy Rethink Architecture.

Důležitá je životnost nábytku. Například česká nábytkářská společnost Ton vyrábí židle pouze z certifikovaných materiálů. „Dřevo, které používáme, je certifikováno v systému PEFC a pochází zejména ze Slovenské a České republiky,“ tvrdí Anna Handlová, marketingová specialistka firmy Ton. Židle podnik vyrábí z buku, dubu, jasanu či amerického ořechu.

A není od věci zjistit, zda člověka neuspokojí nabídka nábytku z druhé ruky v bazarech anebo repasovaného. „Pokud odmyslíme elektro zařízení, lze upcyklovat či recyklovat spoustu věcí. Obzvláště v současné době, kdy je mnoho možností, kde se dá nábytek či věci do domácnosti z druhé ruky sehnat,“ říká Barbora Kocandová z organizace Z pokoje do pokoje, která se věnuje renovaci nábytku.

Ani ohořelé dřevo nemusí být na vyhození

Repasovat se podle Kocandové dá většina nábytku, pokud je člověk kreativní a využije i zdánlivě neupotřebitelné kousky, jako jsou zbylé komponenty či torza nábytku. „Když je konstrukce jedné židle neopravitelná jako celek, ale nohy a jiné spojovací části či sedáky jsou v pořádku, můžete je uschovat a následně využít k upcyklaci u jiné židle, jejíž konstrukce je naopak dobrá, ale zbytek už je na odpis. Rázem je z toho jedna funkční židle pospojovaná z funkčních součástek dvou židlí,“ uvádí.

Z pokoje do pokoje nejčastěji renovují židle, křesla, komody a různé stolky a stoly. Nejdůležitější je, aby kus nábytku byl z vyroben z kvalitního dřeva. „Dokážeme renovovat pouze masivní či podýhovaný nábytek. Novější kusy, které jsou vyrobené z méně kvalitních materiálů, jako je papírová voština či dřevotříska, jsou těžko opravitelné,“ vysvětluje Kocandová.

Části nábytku, který je ohořelý, prožraný červotočem či zpuchřelý, se repasovat nedají. Kromě toho, se však dá zachránit mnoho. „Dřevo je kouzelný materiál, který lze snadno lepit a brousit. S novou povrchovou úpravou, pokud se provádí důsledně a trpělivě, získává opět krásný, vyživený vzhled. Nebo je možné zachránit, co se dá, a pak využít jinde,“ popisuje Kocandová.

Zájem o repasovaný nábytek v posledních letech roste. Podle Kocandové za to může nejenom snaha o udržitelnější vybavování domácností, ale i zájem o retro nábytek a design. „Myslíme si, že zájem bude ještě růst, protože problémy a řešení environmentálních problémů budou aktuálnější než kdy dřív,“ dodává.

Nová mapa ukazuje, kde se dá v Česku využívat energie ze země. Geotermie má potenciál
Čeští vědci vyvinuli webovou aplikaci, která zdarma komukoliv ukáže, kde je v tuzemsku potenciál k využití geotermální energie. Ta se přitom opomíjí, používá se maximálně pro tepelná čerpadla jednotlivých rodinných domů....

Stopa konkrétní židle je zatím nejasná

Při výběru nového dřevěného nábytku je lepší vybírat ten, který byl vyroben z certifikovaného dřeva. „U materiálů se v praxi spíše naráží na problém nedostatku dat o jejich výrobě, detailním složení nebo životním cyklu. Transparentnosti napomáhají různé materiálové certifikace, které dokládají, že je materiál udržitelný. Například certifikace FSC nebo PEFC pro dřevo jsou dokladem, že použité dřevo se legálně těžilo a obchodovalo,“ uvádí Barič.

Zjistit uhlíkovou stopu jednotlivého kusu nábytku je zatím hodně náročné. „Aktuálně umíme spočítat klimatickou stopu celého našeho hodnotového řetězce od extrakce materiálů a výroby nábytku až po klimatickou stopu energetického využití našich výrobků v domácnostech zákazníků anebo až po ukončení životního cyklu nábytku,“ uvádí Barbora Geršlová, manažerka pro udržitelnost v řetězci IKEA. V budoucnu podle ní snad bude možné uvádět uhlíkovou stopu i pro jednotlivé výrobky.

Dalším vodítkem pro zákazníka může být environmetální prohlášení o produktu (EPD) či údaje Life Cycle Assessment (LCA), kterým se hodnotí dopady produktu na životní prostředí. Tyto údaje však nejsou jednoduše dohledatelné. „Oproti běžně uváděným informacím o produktu, jako je cena, rozměr, hmotnost nebo odolnost, najít LCA vyžaduje krapet vytrvalosti,“ uvádí Eliška Pomyjová, expertka na udržitelnou architekturu z Rethink Architecture

Přicházejí nové materiály

Čím dál častěji se na trhu dá narazit i na alternativní materiály, které vznikly z odpadu. Česká společnost Flexibau vyrábí stavební a interiérové desky PackWall z použitých nápojových kartonů. Jejich využití je mnohostranné a lze je povrchově upravit podle potřeby. „Z desek PackWall lze vyrobit všechen nábytek, pouze se musí vždy dobře navrhnout. A někdy využít i dílčích úprav typu ztužení nebo jiného kování,“ uvádí Radim Lovětínský, ředitel Flexibau. Životnost takového nábytku je podle něj úplně stejná jako u toho dřevěného.

Po alternativních materiálech lze sáhnout i při výběrů bytových textilií. Jednou z udržitelnějších variant jsou viskózová vlákna lyocell. „Materiál je vyroben ze dřeva, nejčastěji z buku nebo eukalyptu. Lyocellová vlákna se vyrábějí ze zodpovědně pěstovaného dřeva v uzavřeném procesu, což znamená, že většina přidaných látek je při výrobě recyklována nebo znovu využita,“ uvádí Geršlová z IKEA.

Použité kosmetické obaly se budou v Německu sbírat přes automaty
Obyvatelé Berlína budou moci zřejmě už během léta donést použitou plastovou láhev, tubu od šamponu nebo dózu od pleťového krému do speciálního automatu. Z něj by měla putovat k recyklaci a vrátit se podle plánu německého...

Záleží hlavně na detailech

„Od začátku je dobré přemýšlet nad tím, aby nábytek a vybavení, které si pořizuji, bylo možné využít v různých životních situacích a fázích,“ radí Barič. Z pohledu designu je podle ní lepší vybírat nábytek v neutrálních tónech. Výrazné barvy do interiérů mohou přinést doplňky a v případě, že se člověku změní pohled na estetiku, nebude muset kompletně měnit vybavení bytu.

Podle Barbory Kocandové je důležité nesledovat trendy, které se často mění, ale spíše se snažit využít to, co člověk doma má. „To je doprovázeno kreativním procesem, vymýšlením, tvořením, realizováním, to vše je o mnoho naplňující než jít jednoduše do obchodu a koupit věc, kterou vám někdo předpřipravil a vymyslel,“ dodává.

Jde o další díl z našeho seriálu Udržitelný život. Partnerem Speciálu je společnost Skanska. Obsah vytváří redakce Ekonews.