Společnosti ve střední Evropě, Českou republiku nevyjímaje, zatím příliš neholdují tak zvanému nefinančnímu reportingu, tedy zveřejňování svých dopadů na životní prostředí. A to ať už jde o uhlíkovou stopu, spotřebu vody či energií. Už za dva roky ale budou muset.

Evropská komise připravuje směrnici, jejíž detaily by měly být známy v březnu, podle které se bude povinnost zveřejňovat nefinanční informace nově týkat tisíců českých firem.

Podle společnosti Frank Bold se už od roku 2023 v závislosti na finálních kritériích může jednat o 1,5 až čtyři tisíce společností.

Většina z nich tak bude muset zabrat, protože jak ukázala nedávná analýza tří set evropských firem, kterou zpracovala Alliance for Corporate Transparency pod vedením expertní skupiny Frank Bold, české firmy rizika vyplývající z proměny ekonomiky nesledují. Jejich nefinanční reportování je ve srovnání s ostatními zeměmi podprůměrné.

Body, kterých se bude směrnice Evropské unie týkat, shrnují experti Frank Bold jako následující:

  • Povinnost reportovat nefinanční informace se bude velmi pravděpodobně vztahovat na společnosti s 250 a více zaměstnanci
  • Směrnice nejspíš zahrne i středně velké společnosti, jejichž činnost má vyšší dopady nebo je více riziková vůči životnímu prostředí
  • Firmy budou muset popsat své plány na dosažení klimatických cílů, v návaznosti na vědecky podložené cíle
  • Bude klást větší požadavky na identifikaci a minimalizaci vážných dopadů na  lidská  práva a  životní prostředí v dodavatelských řetězcích.
  • Zavede povinné klíčové identifikátory pro některé konkrétní oblasti jako například změnu klimatu nebo dopady na odlesňování.
  • Integruje reporting o udržitelnosti do výročních zpráv firem.
  • Bude vyžadovat popis, jak je udržitelnost řízena a integrována do obchodní strategie.
  • Vyjasní kritéria pro výběr relevantních informací, které mají být reportovány

“Výzvou pro velké firmy nyní není jen splnit povinnost reportovat své dopady na životní prostředí podle směrnice o nefinančním reportingu, ale využít získané informace pro lepší analýzu rizik a vyhledávání nových obchodních příležitostí,” uvádí Filip Gregor, vedoucí týmu Odpovědných firem ve Frank Bold.

Monitorování informací o dopadech na životní prostředí by mělo pro firmy znamenat také lepší šance na získání financování. Jak vyplývá ze Zelené dohody (Green Deal), EU chce změnit tržní prostředí tak, aby se Evropa do roku 2050 stala klimaticky neutrálním kontinentem. To si podle eurokomisařky McGuiness vyžádá investice ve výši pěti set miliard euro ročně, které budou směřovány do udržitelných firem, jež pomáhají naplnit cíle Zelené dohody.

Dopady byznysu z pohledu udržitenosti ale začínají brát v úvahu i soukromí investoři. Už nyní tento faktor velcí hráči včetně největší světové investiční společnosti BlackRock ve svých portfoliích zohledňují a z jejich průzkumu vyplývá, že investoři plánují vklady do udržitelných aktivit v nejbližších pěti letech zdvojnásobit, uvádí experti Frank Bold. Tyto snahy EU podpoří standardizací strategického plánu udržitelných investic, který finance provazuje s kritérii udržitelnosti.

 

Martina Patočková
Martina Patočková

Martina se věnuje ekonomické novinařině už déle než dvacet let. Začínala v ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. V červnu roku 2020 založila s Veronikou web Ekonews.