Může to vypadat jako další díl nekonečného příběhu, v němž se Filip Turek vyjdařuje k věcem, o kterých nic neví. Tentokrát se při tom ale dopustil pikantní, byť možná nechtěné otočky. Při propagaci jednoho z největších plánovaných projektů na snížení emisí v průmyslu se postavil na stranu Green Dealu. Tedy za agendu, proti které se před svými fanoušky vymezuje.
Turek na sociálních sítích zveřejnil video z návštěvy ostravské ocelárny Nová Huť, zkrachovalé Liberty Ostrava. Vykresluje se v něm jako zachránce českého průmyslu, když chválí velkou plánovanou investici za zhruba 17 miliard na pořízení elektrické obloukové pece. Ta by Nové Huti zajistila nízkoemisní výrobu oceli, a pokud ji firma opravdu pořídí, půjde o jeden z největších dekarbonizačních projektů v oblasti tuzemského těžkého průmyslu. Taková výkladní skříň Green Dealu.
Turek tedy propaguje záchranu českého průmyslu za pomoci velkého zeleného projektu. „Nová Huť bude znovu žít!“ horoval při natáčení videa v provozu ocelárny.
Jako svoji zásluhu se při tom snažil prodat téměř desetimiliardovou dotaci, kterou má podnik na pořízení pece získat. Rozhodnutí o přidělení podpory ale padlo ještě za vlády Petra Fialy. Turek se tak snaží získat politické body za něco, co připravil někdo jiný.
Zábavné také je, že dotace plyne z Modernizačního fondu financovaného z výnosů prodeje emisních povolenek, proti nimž se Turek, strana Motoristé sobě a celá Babišova vláda snaží bojovat. Smyslem emisních povolenek je změnit ekonomickou motivaci firem. Čím více oxidu uhličitého podnik vypustí, tím víc za to platí. Když investuje do nízkoemisních technologií, potřebuje povolenek méně. Část z jejich prodeje se navíc vrací průmyslu prostřednictvím dotací, tak jako v případě Nové Huti a elektrické obloukové pece. EU nyní systém obchodování s emisemi reviduje, aby průmyslové podniky měly více času i peněz na dekarbonizaci.
Nová pec sníží závislost ocelárny na dovozu surovin
Ocelárny patří k největším producentům emisí v oblasti těžkého průmyslu. Snižování emisí je však v tomto segmentu zároveň nejnáročnější a nejnákladnější. Vysoké pece na koks mohou nahradit právě ty elektrické, což mají v plánu v Nové Huti. Jde však o obří investici, která se neobejde bez dotací a úvěrů.
Obdobnou investici plánují Třinecké železárny. Ty však loni projekt odložily přinejmenším na rok 2030 právě z důvodu vysokých investičních nákladů a obav o to, aby měla firma k dispozici dostatek cenově dostupné elektřiny. Ocelárny proto potřebují, aby se za ně stát při cestě k nižším emisím postavil.
Elektrická oblouková pec má v Nové Huti oživit prvovýrobu oceli, která po krachu Liberty Ostrava stojí. Podnik považuje pec za technologický zlom, který mu může pomoci vyklouznout ze závislosti na dovozu surovin pro výrobu. Umožňuje totiž větší využití šrotu při výrobě oceli. Tradiční způsob výroby ve vysokých pecích pomocí koksu umožňuje jeho využití jen z 30 procent, oblouková pec ze 100 procent. Dodávky rudy se po začátku války na Ukrajině ocelárnám zkomplikovaly, naproti tomu šrot je surovina, která se dá získat v tuzemsku nebo okolních zemích.
Lži o emisích nepomohou
Jak si vysvětlit Turkovu otočku ve vztahu k dekarbonizaci? Možná až moc nasákl zelenou krví, kterou Motoristé sobě slíbili na ministerstvu životního prostředí prolít. Ostatně nevěří na klimatickou změnu a snižování emisí a opakují v této souvislosti řadu dezinformací šířených desetiletí ropnými společnostmi, které se snaží vliv člověka na změnu klimatu bagatelizovat. Teď už ale mnohdy mluví jinak.
Nutnost snižování emisí a transformace evropské ekonomiky směrem k větší udržitelnosti a odolnosti ukazuje i letošní léto. Aktuálně hoří Francie, Španělsko, Itálie, Kanada nebo Skotsko. V Česku momentálně žádný velký požár nehasíme, ale zem je suchá jako troud. Sklizně kvůli tomu nebudou stát za nic, což se může projevit v cenách potravin.
Koncentrace emisí vypouštěných lidmi při spalování ropy, plynu a uhlí způsobuje růst teplot a častější extrémy počasí. Ty přinášejí mnohem častější požáry, záplavy, povodně, vichřice. To vše znamená škody na majetku běžných lidí, firem i států. Je to průšvih jako hrom s obrovskými náklady.
Kritici dekarbonizace mají pravdu v tom, že přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku je drahý. Už ale zapomínají říkat, že rezignace na snižování emisí a adaptaci na změnu klimatu by vyšla ještě dráž. Podle Evropské agentury pro životní prostředí jen mezi roky 1980 až 2024 způsobily extrémní projevy počasí v EU ekonomické škody ve výši 822 miliard eur. Celá čtvrtina připadá na roky 2021 až 2024 – 208 miliard eur, tedy pět bilionů korun. To znamená, že škody narůstají.
Dekarbonizace tedy představuje velké investice, které mají odvrátit obří budoucí škody na majetku a zdraví, zajistit vyšší energetickou bezpečnost a přinést technologické inovace. A jeden z potenciálně největších takových projektů v Česku nyní propaguje i Filip Turek.
Veronika Němcová
Veronika se novinařině vyučila v redakci MF Dnes. Později psala pro Forbes či Měšec.cz. V Ekonews má na starosti hlavně finance. Ráda řídí elektrická auta, miluje běhání brzy ráno a plavání pozdě večer.
