Strategický plán pro Společnou zemědělskou politiku EU 2023+ je v sektoru zemědělství teď ta nejdůležitější a nejaktuálnější záležitost. Agrární komora a Zemědělský svaz kvůli tomu protestují a předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha označil změny provedené v původním Strategickém plánu pro Společnou zemědělskou politiku EU 2023+za extrémní a politicky motivované. Extrémní je ale stav a struktura českého zemědělství.
Pan předseda si pravděpodobně nepřečetl pojmenování strategického dokumentu, kde je jasně již v názvu dáno, že se jedná o společnou zemědělskou ´politiku´, tudíž to musí být a vždy bylo politické rozhodnutí.
Také pravděpodobně zapomněl, že v minulosti vládnoucí politické garnitury ČSSD a ANO šli naprosto nekompromisně na ruku velkým agrárníkům prostřednictvím vaší organizace a Agrární komory.
V té době byla zemědělská legislativa šita na míru velkým agrárním podnikům, včetně Agrofertu, a to, co zbylo z dotační podpory pro malé a střední farmy, zbylo jen díky dozoru Evropské Unie. Jinak by malým a středním farmám nenechali nic. A to, co je v českém zemědělství extrémní, nejsou současné změny ve Strategickém plánu, ale struktura českého zemědělství.
Extrémní je průměrná velikost farmy v Česku, která je 135 hektarů oproti 18 hektarům průměrné velikosti farmy v Evropské unii. Extrémní je množství zemědělských subjektů, kterých je v ČR přibližně třicet tisíc oproti 600 tisícům zemědělských subjektů v přibližně stejně velkém Maďarsku nebo oproti asi dvou milionům zemědělským subjektů v sousedním Polsku.
Extrémní je také velmi malé množství lokální produkce, malá rozličnost celkové produkce a velmi malé procento prodeje produktů přímo konečnému zákazníkovi. Extrémní je fádnost naší krajiny, stav půdy, pokles biodiverzity, také vylidnění venkova a to, že většina lidí bydlících na venkově dojíždí za prací do měst.
Mohl bych takto pokračovat ještě dlouho, ale v jedné věci musím přiznat, že má Zemědělský svaz pravdu. Nikde v EU, co vím, nemají omezení velikosti pole s jednou plodinou na třicet hektarů. Na vysvětlenou bych dodal, že nikde v EU nemají také tak velká pole, takže žádné takové omezení nepotřebují.
Myslím, že jsme konečně nastoupili na cestu z extrému k normálním poměrům, jsem za to rád a tuto vládu musím za ten první krok k tomuto cíli pochválit.
Pan ministr zemědělství nedávno uvedl, a jsem za to rád, že velké farmy nad dva tisíce hektarů mají o 2000 Kč/ hektar více než farmy malé. A také si myslím, že opravdu velké farmy o velikosti nad čtyřicet tisíc hektarů jsou bezpečnostní riziko pro Českou republiku. Co bude státní správa dělat když se vlastníky takových podniků stanou čínští nebo třeba ruští investoři? Myslím, že deagrofertizace státní správy je nutná proto, aby došlo k nutným změnám v našem oboru i v naší zemi.
Čtete také: Menší farmy získají víc na dotacích. Za ekologické hospodaření bude víc peněz
Daniel Pitek
Daniel Pitek je český soukromý zemědělec, sedlák, lesník a aktivní účastník veřejného dění. Předseda hodnotící komise programu Pestrá krajina Asociace soukromého zemědělství a pracovní skupiny Voda/sucho Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Od ledna do listopadu 2016 byl členem předsednictva Strany zelených.
