Recyklačních kapacit na lithiové baterky je zatím v Česku málo, říká šéf Ecobatu

Evropská unie tlačí na lepší recyklaci baterií, od února platí nové a přísnější cíle. Zároveň se ale proměňuje trh s bateriemi natolik, že výrobci budou pro výrobu potřebovat jiné materiály než ty, které půjdou z recyklace starých baterií. „Je to recyklační past,“ uvádí Petr Kratochvíl, šéf Ecobatu, který zajišťuje sběr a recyklaci baterií.

Jde o to, že zatím se používaly hlavně lithiové dobíjecí baterie označované jako NMC (podle použitých prvků nikl, mangan a kobalt). Nově se ale začínají prosazovat nové typy baterií LFP, což je lithium, železo a fosfát a v nich není kobalt a nikl potřeba.

„Past bude spočívat v tom, že budeme sbírat hlavně NMC baterie, ale budou se vyrábět LFP baterie. Takže kobalt, nikl, který získáme z recyklace, výrobci baterií nebudou potřebovat, anebo v daleko menší míře,“ poukazuje na jednu z brzd recyklace Petr Kratochvíl.

Problematické je to z toho důvodu, že dnes jsou ceny původních surovin nižší než recyklátu. „Předpoklad byl, že právě poptávka průmyslu na výrobu baterií zvýší cenu natolik, že recyklace bude fungovat dobře i ekonomicky,“ poukazuje šéf Ecobatu.

Zároveň ale doufá, že nové nařízení EU o bateriích, které platí od letošního února, právě k lepšímu sběru a recyklaci povede. Nařízení stanovuje řadu cílů týkajících se jak sběru baterií všech druhů, tak minimálního množství materiálů získaných z baterií, ať už jde o lithium nebo kobalt, měď, olovo, nikl, tak minimální úrovně recyklátu.

V Česku zatím na recyklaci lithiových baterií funguje jen jedna menší linka, konkrétně ve firmě Kovohutě Příbram s kapacitou 200 až 250 tun ročně. „Potom registrujeme zájemce nebo firmy, které se buď zabývají vývojem technologie, nebo zvažují instalaci nakoupené technologie pro recyklaci lithiových baterií, ale není to tak, že by další zařízení bylo otevřeno ještě letos,“ dodává. Dnes se proto řada baterií, které se zde vytřídí, musí vyvážet.

Ecobat jako kolektivní systém v Česku začínal před 22 lety, tehdy vybrali 70 tun baterií, loni to bylo přes dva tisíce tun. Změnila se i jejich skladba. Početní většinu sice stále tvoří všem dobře známé malé baterky, monočlánky, ale čím dál více se prosazují větší baterie, kterým je třeba sběr a následnou manipulaci s nimi přizpůsobovat. Například kvůli bezpečnosti.

V podcastu se dále dozvíte:

• Co musí Ecobat řešit především při sběru lithiových baterií a proč se musí měnit postupně kontejnery
• Jaké hlavní změny přináší nařízení o bateriích, které začalo v EU platit letos v únoru
• Co budou znamenat nové požadavky na vyměnitelnost baterií – kde je to dnes problém a pro koho
• V Česku se dnes vysbírá zhruba 45 procent přenosných baterií, cíl EU požaduje navýšení na 63 procent do roku 2027 a 73 procent v roce 2030. Je reálné tohoto cíle dosáhnout
• Kolik se dnes vysbírá baterií z elektrokol, jaké jsou cíle EU a proč je takřka nemožné je splnit
• Proč je pro další recyklaci baterii klíčové jejich správné roztřízení dle jejich chemického složení a jak to probíhá
• Co dnes recyklaci baterií brzdí
• Proč chybí finance na sběr a recyklaci průmyslových baterií, které se nyní ve velkém množství uvádí na trh
• A v neposlední řadě, co dělat s baterií, když začne hořet

Partnerem tohoto podcastu je společnost Ecobat zajišťující na českém trhu sběr a recyklaci baterií.