Koaliční rada změnila podmínky zemědělských dotací a otočila kormidlo více směrem k malým farmářům a ekologickému zemědělství. Pro malé farmáře je to vítězství nad agroholdingy, ekologové mluví o opatrném optimismu. Upozorňují ale na nedostatečná ekoschémata, která mají zemědělce motivovat k šetrnějšímu hospodaření.

Koaliční rada nové vlády pozměnila takzvaný Strategický plán Společné zemědělské politiky EU do roku 2027. Ten tvoří pravidla pro rozdělování dotací v letech 2023 až 2027. Ve hře je 140 miliard korun od EU. Důležitý dokument vypracovalo ministerstvo zemědělství loni pod vedením bývalého ministra Miroslava Tomana (ČSSD). Tato původní verze podle malých a středně velkých farmářů nahrávala velkým zemědělským podnikům na jejich úkor. Podle ekologů pak původní plán dostatečně nezohledňoval ochranu krajiny.

Aktuální změny ve Strategickém plánu jsou tedy více ve prospěch ochrany krajiny a menších farmářů. Podařilo se je prosadit navzdory tlaku a protestům velkozemědělců, kteří naopak žádné změny ve Strategickém plánu nechtěli a v úterý proti úpravám protestovali před Úřadem vlády.

Podle Jaroslava Šebka, předsedy Svazu soukromých zemědělců, která sdružuje zejména menší farmáře a jejíž členská základna čítá na 7500 členů, se změnou strategického plánu pozice sedláků jednoznačně posílila. „Jde o správný krok směrem k potřebným změnám. Vládní koalici se podařilo nenechat se zastrašit ulicí, nenechali se ani zblbnout tím, co předkládali zpracovatelé (původního) Strategického plánu pod ministrem Tomanem,“ uvedl Šebek.

Farmáři to hodnotí jako úspěch. „A to i z toho důvodu, že když si představíme, jaký obrovský lobbing, jaká dlouholetá masáž veřejnosti tady byla ze strany Agrární komory, Zemědělského svazu a zejména také bývalého vedení ministerstva zemědělství, tak lze skutečně konstatovat, že koalice se rozhodla splnit svoje sliby a uvést je v činnost,“ doplnil Šebek na tiskové konferenci.

Za ekologický přístup až 20 tisíc za hektar

Návrh Strategického plánu nyní počítá s redistributivní platbou (přerozdělení peněz ve prospěch malých farmářů) na úrovni 23 procent (původní návrh byl deset procent) z celkové částky na přímé platby. Ta bude určena na podporu prvních 150 hektarů. Přímé platby se podle ministerstva zemědělství zastropovávat nebudou. „Zastropování se ovšem dotkne investičních dotací, kde bude maximální limit třicet milionů korun na jeden projekt. V minulosti to přitom bylo až 150 milionů korun, z čehož těžily především velké podniky. Nyní by se tak mělo dostat na více žadatelů o investice,“ uvedl ministr zemědělství Zdeněk Nekula.

Schválená míra kofinancování Programu rozvoje venkova v nové státní zemědělské politice bude na úrovni 65 procent, což podle resortu požadovaly téměř všechny zemědělské organizace. V končícím programovém období bylo kofinancování na úrovni 35 procent. Nové zacílení zemědělských dotací má být také více motivační. „Chceme, aby zemědělci dělali něco navíc, aby se ještě lépe starali o naši krajinu. Nechceme jít metodou příkazů, ale motivace. Proto bude výrazná část prostředků směřovat do ekologického zemědělství, do kterého se mohou zapojit všechny podniky bez rozdílu velikosti. Strategický plán po úpravách bude více podporovat ochranu vody, půdy a pestřejší krajinu,“ uvedl Nekula.

Malí a střední, ale i velcí zemědělci, kteří se zapojí do ekologického zemědělství, pak podle MZE budou díky kombinaci všech podpor moci čerpat až dvacet tisíc korun na hektar.

Přírodovědec a propagátor ekologického zemědělství Jakub Hruška (TOP 09) hovoří v souvislosti se změnami ve strategickém plánu o „opatrném optimismu“. Asi nejvýznamnější je podle něj relativně citelné přerozdělení peněz v rámci redistribuční platby – výše zmíněných 23 procent místo původně navržených deseti procent pro malé farmáře.

Ekoschémata jsou nedostatečná

„V zemědělství je totiž ekonomický výnos ´z velikosti´ skoro největší ze všech odvětví. Takže pokud zdánlivě férově ´všichni dostanou stejně´ na hektar, je to ve skutečnosti dramaticky výhodnější pro ty velké. Dále jsou zastropovány investice, takže už je snad nebude možné vysát na pár velkých akcí, které jsou ale malým sedlákům a krajině úplně k ničemu,“ uvedl v komentáři na svém Facebooku.

Podle něj se však stále nezačalo pracovat na tom pro krajinu nejdůležitějším, což jsou takzvaná ekoschémata. Jde o ekologická opatření, která musí zemědělci plnit, aby dostali plné dotace. Ekoschémata mají zemědělce motivovat k udržitelnějšímu hospodaření a odměnit ty, kteří už šetrněji hospodaří.

„Špatný obsah ekoschémat nám vytýkalal EU již v neoficiálním hodnocení z podzimu roku 2021. Pravděpodobně nám to znovu a správně vytkne zhruba za tři měsíce, poté co prostuduje náš návrh jak zemědělské dotace v Česku v období 2023 až 2027 rozdělovat,“ uvedl Hruška.

O nedostatečném posílení ekoschémat hovoří také ekologická organizace Hnutí Duha. „Výraznější podpora ekologického zemědělství je velmi vítaná a jsme rádi, že si ministr Zdeněk Nekula uvědomuje jeho významnou roli pro udržitelné hospodaření s naší půdou. Nesmíme však zapomínat na minimálně stejně důležitou obnovu krajinné pestrosti skrze obnovu mezí, remízků, mokřadů a dalších míst pro biodiverzitu. Bez nich se neobejdeme také při adaptaci na zhoršující se dopady klimatické změny a předcházení erozi a degradaci půdy. Od koaliční rady postrádáme závazek zajistit udržitelné hospodaření na veškeré ploše skrze posílení dotačních podmínek stejně jako závazek k posílení již v současné době nedostatečného návrhu tak zvaných ekoschémat,“ uvedl koordinátor zemědělské kampaně Hnutí Duha Martin Rexa s tím, že si budeme muset zároveň počkat na konkrétní návrhy, se kterými ministerstvo přijde

Hnutí Duha spolu s dalšími ekologickými organizacemi dlouhodobě upozorňuje na to, že návrh Strategického plánu nezohledňuje dostatečně zájmy ochrany přírody a krajiny a cíle Zelené dohody pro Evropu. Není schopen připravit českou krajinu a půdu na dopady klimatické změny a zastavit úbytek hmyzu či ptáků.

Navržené změny Strategického plánu bude ještě projednávat Ministerstvo zemědělství na jednání pracovní skupiny s neziskovými organizacemi a ostatními partnery. Až poté odešle finální podobu Strategického plánu Evropské komisi.