Články publikované v rubrice Komentáře vybírají Ekonews, nicméně nevyjadřují stanovisko redakce. Máte-li zájem o zveřejnění svého příspěvku, pište na [email protected].
Ekonomické dopady pokračujícího oteplování podle většiny expertů převyšují náklady na dekarbonizaci a s každým dalším růstem teplot se zvyšují. Neignoruje Miroslav Singer ve svém textu ekonomickou realitu?
Hlučnost větrných elektráren se dostala do centra debat a dlouhých diskusí. Když se ale podíváme na fakta je situace následující. Pro lepší představu si pojďme porovnat turbínové decibely s běžnými zvuky, píše ve svém komentáři Jiří Hlavenka.
Závislost na ropě, která dělá z majitelů spalovacích aut rukojmí geopolitiky, můžeme výrazně snížit díky elektrifikaci a obnovitelným zdrojům. Vláda má z EU k dispozici peníze na to, aby občanům i firmám zlevnila pořízení elektromobilu a zajistila tak čistou, na ropě nezávislou dopravu. Poskytnout je ale nechce.
Energetické služby se zárukou úspor jsou dnes jednou z nejrychleji rostoucích oblastí investic do úspor energie v Česku, jak ukazují čísla z loňského roku. Přitom ještě před deseti lety patřily k relativně okrajovým nástrojům modernizace veřejných budov.
Cena litru nafty přeskočila hranici 40 korun a blíží se k dříve nepředstavitelným 50 korunám. Aktuální útoky na energetickou infrastrukturu na Blízkém východě a následné skokové zdražením paliv nám připomínají, jak křehká a nebezpečná je naše závislost na dovozu fosilních paliv.
Solární a větrné elektrárny zásadně stabilizují ceny energií v Evropě a pomáhají nás chránit před dopady probíhající války na Blízkém východě. Bez dosavadního rozvoje by totiž byly ceny energií o třetinu větší, stejně jako naše zranitelnost vůči rizikovým režimům, které exportují fosilní paliva.
Kde se láme rozdíl mezi firmou, která plní povinnost, a firmou, která optimalizuje náklady a posiluje konkurenceschopnost.
Klimatická diplomacie založená na principech Pařížské dohody vstoupila do nové fáze. Klimatické závazky se prolínají s geopolitikou, energetickou bezpečností a průmyslovou konkurencí, prosazují se dobrovolné a často sektorově či regionálně vymezené spolupráce.
Zatímco prozatímní ministr životního prostředí Petr Macinka se promenoval se svým slovenským protějškem po zeleném koberci, demotivovaní zaměstnanci resortu si pročítali nabídku na psychologickou pomoc od svého zaměstnavatele.
Kabinet Andreje Babiše podpořil obchodní dohodu s Jižní Amerikou, čímž navázal na postoj vlády Petra Fialy. Slibuje si od ní oživení domácího zpracovatelského průmyslu, zejména výroby dílů pro automobily.
