Evropská unie dokončuje novou legislativu pro baterie. Jejich výroba i recyklace by měly být ekologičtější, mimo jiné díky takzvaným bateriovým pasům. 

Poptávka po bateriích roste. Svůj podíl na tom má energetická krize i tlak na rozvoj elektromobility. Díky schopnosti skladovat elektrickou energii hrají baterie zásadní roli při přechodu k čistým zdrojům a mohou přispět ke snižování závislosti Evropské unie na ruských fosilních palivech.

Nová evropská legislativa navazuje na směrnici z roku 2006 a reaguje na očekávaný nárůst poptávky po bateriích. Jak vyplývá z dat Eurostatu, celosvětová poptávka by se měla do roku 2030 zvýšit až čtrnáctkrát. Ruku v ruce se zájmem o baterie vzroste i poptávka po surovinách potřebných k jejich výrobě. Těžba nerostných surovin, jako jsou kobalt, lithium, mangan nebo nikl, ovšem znamená velkou zátěž na životní prostředí.

„Potřebujeme baterie, které budou environmentálně, ale také sociálně udržitelné,“ komentovala novou legislativu poslankyně Simona Bonafè (S&D), zpravodajka Evropského parlamentu. Právě Evropský parlament se bateriovou legislativou intenzivně zabýval a připravil k ní vlastní zprávu.

Ze stavební suti vznikají květináče i svícny. Moravské Cementum recykluje demoliční odpad
Ještě před pár týdny to byly domy, haly nebo silnice. Nyní jsou to designové doplňky do zahrad, městské lavičky či stolky. Nápad vznikl ve firmě Cementum, která jako první v Česku z recyklovaného kameniva vyrábí nové produkty. A...

Europoslanci například chtějí, aby lidé mohli sami vyměňovat baterie ve svých chytrých telefonech a dalších zařízeních. To je dnes mnohdy nemožné, takže to vede k nákupu nového přístroje, což je nejen neekologické, ale také neekonomické. Požadují také, aby členské státy podpořily sběr co největšího počtu vysloužilých baterií.

Obecně tlačí europoslanci především na to, aby EU nastavila jasný rámec pro celý hodnotový řetězec baterií – od těžby surovin přes výrobu až po zpracování vysloužilých kusů.

Bateriové pasy, informace na jednom místě

Podle nových pravidel by se měla omezit těžba nových surovin, naopak se má lépe využívat materiáluz již vyřazených baterií. EU chce podpořit trh s druhotnými surovinami a opatřit baterie ekologickými značkami. Usnadní to nejen sběr, ale také recyklaci.

Systém by měl fungovat na základě takzvaných bateriových pasů. Ty by měly obsahovat informace o původu a uhlíkové stopě baterií, výčet jednotlivých složek baterie a podíl recyklovaného materiálu. Veškeré informace tak mají být transparentní a snadno dohledatelné, což usnadní případné sekundární využití.

Všechny baterie, ať už průmyslové, automobilové nebo přenosné, budou navíc podléhat novým požadavkům na složení. V průběhu let budou muset výrobci postupně navyšovat podíl recyklovaných složek. V roce 2035 by tak měly například v průmyslových a automobilových bateriích podíly recyklovaných materiálů dosáhnout dvacet procent v případě kobaltu, deset procent lithia a dvanáct procent u niklu.

Evropa bude na přechod k čisté energetice potřebovat až 35x více lithia, uvádí nová studie
Obnovitelné zdroje energie a elektromobily mají v budoucnu sehrát klíčovou roli v oblasti snižování závislosti Evropy na dodávkách fosilních paliv ze zbytku světa. Starý kontinent nicméně podle nedávné studie čelí kritickému...

Sběr bateriového odpadu v Česku zaostává, uvádí Eurostat

Kromě výroby a recyklace baterií je nezbytným krokem sběr vysloužilých kusů. Za sběr jsou odpovědní výrobci, kteří svou povinnost delegovali na takzvané kolektivní systémy. Podle Davida Chytila, obchodního manažera kolektivních systémů REMA, je v Česku sběr přenosných baterií na dobré cestě.

„Sběrné boxy na tuto komoditu vidíme velmi často i na frekventovaných místech, jako jsou úřady, školy či obchody,“ říká Chytil. Právě obce se společně s prodejci podílí na sběru nejvíce. Alespoň to vyplývá z dat ministerstva životního prostředí.

Data Eurostatu ovšem ukazují, že je Česko při sběru baterií pod evropským průměrem. Za rok 2019 se v tuzemsku vybralo 49,4 procenta baterií uvedených na trh. Evropský průměr nicméně dosahuje 51,3 procenta, přičemž Česko ho ještě ani jednou nepřekonalo. „Z výsledků je zřejmé, že máme ještě na čem pracovat, protože sběr přenosných baterií není ani na padesáti procentech,“ dodává Chytil.

Niedermayer: Jak snížit spotřebu (nejen ruské) energie? Úspory přinese elektroauto i fotovoltaika
Měl by to být úkol dne. Nejen pro stát, který by měl zapracovat například na efektivitě svých budov, ale i pro firmy, které k tomu vedou jak drahé energie, tak nákladnější emisní povolenky. O leccos bychom se ale měli pokusit i my...

Výzvou do budoucna budou i automobilové a průmyslové baterie. Zatímco automobilové baterie se v Česku sbírat daří, průmyslové jsou na tom ve sběru nejhůře, vysvětluje Chytil. I pro ně chce evropská legislativa nastavit cíl, a to sto procent.

Změnit by se měl i cíl pro klasické přenosné baterie. Europoslanci požadují, aby se zvýšil na sedmdesát procent. Přísnější cíl chtějí aplikovat také pro elektrokola či elektrokoloběžky, u kterých by měl sběr dosahovat 75 procent.

Kapacity na zpracování baterií nestačí

Sebrané baterie je následně potřeba zpracovat. V Česku jsou recyklační kapacity pro zpracovávání přenosných alkalických a olověných baterií podle Chytila dostatečné. Na baterie NiMh (nikl-metalové) a NiCd (nikl-kadmiové) dříve kapacity stačily, to se však stalo minulostí. Nyní je potřeba převážet tyto baterie na recyklaci do zahraničí. Totéž platí i pro další druhy.

„Pro lithiové baterie v České republice chybí kapacita na zpracování a jsme odkázáni na zahraničí a jejich zpracovatele, kteří jsou dodávkami přetíženi. Zpracovatelské závody jednoznačně chybí. To svědčí o tom, že celková připravenost v Evropě není vysoká,“ potvrdil Chytil. V případě lithiových baterií tento proces podle něj komplikují přísné bezpečnostní podmínky.

Jak upozorňuje asociace Recharge, která se zaměřuje na logistiku sběru vysloužilých baterií, pokud se má stát druhotné zpracování běžnou součástí získávání zdrojů, je nutné vyhnout se přenášení zodpovědnosti na jinou zemi. Podle Recharge je v zájmu evropských států předejít případnému narušení řetězce a nastavit vlastní evropské standardy recyklace bez ohledu na zpracovatelskou zemi.

Návrh je nyní předmětem třístranného vyjednávání mezi zástupci Rady EU, Evropské komise a Evropského parlamentu. Legislativa by mohla být schválena ještě letos, během českého předsednictví v Radě EU.

Článek byl publikován na webu Euractiv.cz.