Obnovitelné zdroje energie a elektromobily mají v budoucnu sehrát klíčovou roli v oblasti snižování závislosti Evropy na dodávkách fosilních paliv ze zbytku světa. Starý kontinent nicméně podle nedávné studie čelí kritickému nedostatku surovin, které budou pro transformaci energetiky nezbytné.

Nová studie vznikla na popud asociace Eurometaux, která sdružuje největší evropské těžaře kovů, mimo jiných společnosti Glencore či Rio Tinto. Mezinárodní energetická agentura totiž upozornila na možné komplikace spojené s nedostatkem surovin, zejména kovů potřebných pro výrobu baterií, solárních panelů či větrných turbín.

Výzkumníci z Katolické univerzity v belgické Lovani se pokusili odhadnout, jaké množství kovů bude Evropská unie potřebovat k naplnění klimatických cílů v roce 2050. A zároveň ukazují, jak by Evropa měla postupovat, aby nenahradila dosavadní závislost jinou.

„Existuje riziko, že kvůli geopolitickému vývoji Evropa nebude mít dostatek kovů pro svůj klimatický program,“ řekl dle serveru The Financial Times před představením studie Mikael Staffas, prezident Eurometaux a výkonný ředitel společnosti Boliden, jednoho z největších evropských těžařů kovů.

Uhlí tu může být déle, ale jeho konec je jistý. Ekonomicky nevychází, říká odborník z ministerstva
Umím si představit, že tu uhlí s námi bude o pár let déle, než jsme si mysleli. Ale perspektiva toho, že povolenek bude čím dál méně a budou čím dál dražší, zůstává, říká Jan Tůma, který na ministerstvu životního...

Nové doly, rafinerie a projekty všude po světě

Studie uvádí, že pro dosažení vytyčených klimatických cílů bude Evropa do roku 2050 potřebovat 35násobek lithia a 26násobek kovů vzácných zemin, než potřebuje nyní. Stejně tak vzroste poptávka po mědi a niklu, a to o 35 procent ve srovnání se současným stavem, respektive na dvojnásobek.

Přestože až 75 procent poptávky by při dostatečných investicích mohla uspokojit recyklace, během následujících 15 let má hrozit nedostatek těchto surovin. „Evropa se musí rychle rozhodnout, jak překoná omezené zdroje primárních kovů. Bez rozhodné strategie riskuje nové závislosti na neudržitelných dodavatelích,“ uvádí Liesbet Gregoirová, hlavní autorka studie.

Jedním z řešení je otevírat nové doly. Ty však budou muset projít náročnými schvalovacími procesy a hrozí, že budou čelit odporu místních obyvatel. Další možností je otevírat nové zpracovatelské závody na úpravu rud bohatých na kovy. Proti těm zase hovoří vysoké ceny energií. Podle studie se třetina až polovina evropské výroby hliníku, zinku či křemíku kvůli raketovému nárůstu cen energií dočasně zastavila.

Poslední ze tří navrhovaných možností je spolufinancování nových těžebních projektů mimo Evropu a uzavírání dlouhodobých strategických partnerství. „Pokud se podíváte na Čínu, jsou velmi proaktivní. Mají projekty napříč světem zaměřené na všechno, co nemohou produkovat sami. Z toho by se Evropa mohla poučit,“ dodává Gregoirová.

Článek byl publikován na webu oEnergetice.cz.