Více bezmasých jídel, luštěnin i ryb a méně vysoce zpracovaných potravin. Nový spotřební koš přinese změny školního stravování už od příštího školního roku. Dramatické ale nejsou.
Textilní průmysl patří mezi největší globální znečišťovatele. Abychom méně znečišťovali životní prostředí a spotřebovávali méně zdrojů, je potřeba přejít na cirkulární model výroby, upozorňuje Eva Laláková, odbornice nizozemské společnosti Metabolic.
Přírodní kosmetiku lze vyrobit i v domácích podmínkách. Důležité je mít kvalitní ingredience, se kterými člověk může experimentovat podle vlastních preferencí. Majitelky ateliéru Liška Mazaná na pražské Letné už několik let pořádají workshopy o domácí výrobě kosmetiky.
Kvůli nadměrné spotřebě oděvů vzniká spousta textilního odpadu, který se téměř nerecykluje. Většina ho končí na skládkách či ve spalovnách. Jen v Evropské unii lidé každoročně vyhodí více než pět milionů tun textilu.
Extrémní teploty mají jen v Evropě ročně na svědomí asi 175 tisíc lidí. Vedro však není jediný projev klimatické změny, který se dotýká zdraví. Praktická lékařka Marie Bourne, která již druhým rokem přednáší pro budoucí doktory na 3. lékaře fakultě, upozorňuje i na další rizika.
Kilo triček za 150 korun či dětského oblečení za 215 korun, Ekonews se podívaly do pražské třídírny textilu. Z třídíren jde zboží hlavně do second handů, zhruba pětina se vyveze do Afriky. Každý rok se do Česka doveze asi 16 tisíc tun obnošeného oblečení.
S rozmachem rychlé a ultra rychlé módy se k oblečení mění i přístup mladých lidí. Na to, jak mladí lidé vnímají módu a jak se k oblékání staví, se zaměřil výzkum agentury IPSOS. Až třetina dotázaných si kupuje nové oblečení každý měsíc.
O šedesát procent více nového oblečení než před deseti lety doputovalo loni do Česka. Jednou z příčin strmého nárůstu jsou asijská internetová tržiště s levnou módou Shein nebo Temu. Existuje několik možností, co se s tím dá dělat, počínaje cly a konče tvrdou regulací.
Kávu do termohrnku zákazníkovi udělá stále více podniků, některé i levněji. Jinde je to naopak problém, přičemž obvyklým důvodem je hygiena.
Ročně každá školní jídelna vyhodí potraviny v hodnotě přibližně 600 tisíc korun. Jako odpad končí třetina všech uvařených pokrmů. Vyplývá to z výsledků výzkumu o plýtvání jídlem ve školních jídelnách, který představila organizace Zachraň jídlo.
