Petr Moravec se stal ředitelem Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) letos v červnu. Žádné vize ochrany přírody se zaměstnanci nedočkali, zato prvních nákupů ano. Nový šéf si objednal auto, vybavuje si kancelář a rád by si pod sebe vzal obchod se dřevem a měl klíče od loveckých chat. To vše v době, kdy KRNAP musí šetřit a provoz dotuje z rezerv.
Novopečený ředitel Správy KRNAP Petr Moravec vzešel z letos v březnu vypsaného výběrového řízení, o jehož nestrannosti experti i někteří starostové krkonošských obcí pochybují. Výběrové řízení se odehrálo poté, co Motoristé řídící ministerstvo životního prostředí odvolali předchozího ředitele národního parku Robina Böhnische.
Moravec se ujal své role v červnu. „První bylo vybavit si ředitelnu, koupit si auto, sehnat si oblečení. A neřešil vůbec, jakým způsobem budeme jednat o ochraně přírody,“ popisuje jeden z lidí, kteří mají ke KRNAPu blízko a přál si zůstat v anonymitě. Ekonews ale jeho totožnost znají.
Auto, konkrétně benzinový Superb Sportline s výbavou za 920 tisíc korun, Moravec získal prostřednictvím rámcové zakázky, kterou na nákup 86 vozidel vypsalo loni ministerstvo financí. „Zdědit“ přitom mohl auto po předchozím řediteli, které bylo podle informací Ekonews staré zhruba rok a půl.
„Na rozdíl od vozidla využívaného mým předchůdcem formou operativního leasingu bude nový automobil majetkem Správy KRNAP. Zvolený způsob pořízení vychází z ekonomického porovnání obou variant, přičemž operativní leasing byl vyhodnocen jako méně výhodný,“ uvedl pro Ekonews Petr Moravec v písemných odpovědích. Podle něj nejde o nový osobní benefit, ale o ekonomicky odůvodněnou změnu způsobu pořízení služebního vozidla.
V čem konkrétně leasing vycházel méně výhodně, Moravec nevysvětlil. Podle dvou dobře informovaných zdrojů nicméně Moravcova informace není pravdivá. Böhnisch jezdil od roku 2024 Fordem Kuga, jak potvrzují informace o veřejných zakázkách KRNAPu. V roce 2024 správa pořídila čtyři auta pro ředitele a jeho náměstky.
„Obnova majetku je potřeba“
U auta to nezůstalo. Podle informací Ekonews Moravec dále objednal nábytek a vybavení do kanceláře za více než 100 tisíc korun. Konkrétně mělo jít o televizi s dvoumetrovou uhlopříčkou, soundbar (zařízení pro lepší prostorový zvuk), reproduktory, sedačku či LED podsvícení. V registru veřejných zakázek nelze tyto nákupy dohledat, protože každá jednotlivá položka stála do 50 tisíc korun a ty se uvádět nemusejí.
Moravec se v tomto ohledu chová podobně jako strana Motoristé sobě na ministerstvu životního prostředí. Když letos začala vedra, vedení ministerstva si nakoupilo klimatizace, zatímco zaměstnancům pořídilo dva zásobníky na led. Navrch si ministr Igor Červený a zmocněnec pro Green Deal Filip Turek nechali rekonstruovat kanceláře.
Běžní zaměstnanci správy národního parku nesou tuto „rozhazovačnost“ těžce. Na řešení skutečných úkolů KRNAPu totiž ministerstvo životního prostředí poskytuje čím dál méně peněz a park je nucen čerpat z rezerv. Za letošní a příští rok mu hrozí celkový schodek 200 milionů korun.
Petr Moravec tvrdí, že dochází „pouze k dílčím úpravám a obnově běžného pracovního vybavení kanceláře, jehož část je více jak čtvrt století stará dle údajů z inventury“. „Nejde o rekonstrukci ani o nadstandardní či reprezentativní vybavování. Předpokládané náklady činí přibližně 100 tisíc korun,“ uvádí. „Kancelář navíc neslouží pouze řediteli, ale také pracovním poradám, jednáním a přijímání návštěv,“ prohlašuje.
Moravec si ani nemyslí, že v době škrtů a úspor jsou tyto výdaje přes míru. „Odpovědné hospodaření neznamená zastavení potřebné obnovy majetku ani rezignaci na rozvoj organizace. Každý výdaj posuzujeme z hlediska jeho účelnosti a dlouhodobé ekonomiky. Stejně tak budou pokračovat potřebné investice do ochrany přírody, vybavení a technického zázemí Správy KRNAP,“ uvedl.
Chaty, lov a dřevo
Moravec se zanedlouho po svém nástupu podle dvou dobře informovaných zdrojů začal rovněž zajímat o klíče od loveckých chat a srubů, které patří KRNAPu a jsou rozesety po celých Krkonoších. Jde jak o malé sruby s jednou matrací a kamínky, tak o dobře vybavené chaty. Tyto objekty si mohou zaměstnanci parku rezervovat ve vnitřním systému, když zaplatí symbolický poplatek.
Klíče Moravec ale nakonec nezískal. „Klíče se mu zamítly, protože to znamená hmotnou zodpovědnost. Nemůžete si jen tak vkročit do jakéhokoliv objektu,“ uvádí další zaměstnanec správy národního parku.
Moravcovo působení v čele KRNAPu už budí pozdvižení nejen v této organizaci, ale i v regionu. Jakub Gejdoš, který je nově členem zastupitelstva města Vrchlabí, spustil petici za odvolání Moravce, kterou dosud podepsaly skoro čtyři tisíce lidí.
„Je vidět, že lidi tohle téma zajímá. Vidím to i tady v ulicích Vrchlabí, když se potkávám s lidmi a sousedy. Jsou vděční za to, že dostali prostor se vyjádřit tímhle způsobem a zastat se lidí ve Správě KRNAPu, kteří se snaží tady pro ostatní něco dělat – ať už v muzeích nebo v ochraně přírody,“ uvedl Gejdoš k petici pro Ekonews.
S kritikou vystoupil před dvěma týdny i senátor a starosta Vrchlabí Jan Sobotka, podle něhož jde o největší ohrožení parku za třicet let. Ve svém prohlášení upozornil na údajně chystanou reorganizaci vedení Správy parku a na to, že Moravec plánuje převést logistiku a prodej dřeva přímo pod svou kancelář.
Těžař ochráncem přírody
Dosud samostatný odbor státní správy by se měl podle Sobotky sloučit do nového odboru ochrany přírody a státní správy. Náměstkem odboru se má stát lesnický odborník Marek Turčáni, který společně s Petrem Moravcem na konci září spoluzaložil „stínovou“ asociaci národních parků, aniž by o tom informoval ostatní ředitele parků.
„Návrh nové organizační struktury považuji za velmi závažný. Pan ředitel Moravec je těžař. Myslím si, že těžba dřeva není tím, co by bylo na území národního parku prioritní,“ uvedl podle idnes.cz vrchlabský starosta.
„Je to nelogický krok, tomu se člověk musí věnovat pravidelně,“ říká zdroj obeznámený s fungováním obchodu se dřevem v KRNAPu.
Petr Moravec k tomu uvedl, že Sobotkovo vyjádření nehodlá komentovat, nicméně záměr převést dřevo pod sebe neodmítl. „Prodej dřeva představuje významnou hospodářskou agendu organizace. Od připravovaných organizačních změn očekávám především posílení kontroly, transparentnosti a odpovědnosti při nakládání s majetkem státu. Neznamenají změnu principů péče o lesy, které se i nadále řídí především potřebami ochrany přírody,“ napsal v odpovědi Ekonews.
Příjmy z prodeje dřeva jsou pro park významným zdrojem financí. Za letošní rok mohou činit podle odhadů zhruba 200 milionů korun (záleží na momentální ceně dřeva) a dlouhodobě představují zhruba třetinu celkových příjmů. Další části obvykle tvoří příspěvek od ministerstva životního prostředí na provoz, který nyní Motoristé snižují, a dotace. Zároveň KRNAP na těžbu dřeva vypisuje nejvíc zakázek.
„Kamarád“ ze školy
Moravec není v oboru těžby dřeva nováčkem. Na České lesnické akademii Trutnov má od roku 2020 na starost výuku spojenou s těžebními dopravními stroji. Na plný pracovní úvazek v akademii nastoupil v září roku 2021.
Tento údaj pochází z interní kontroly ministerstva životního prostředí z března roku 2022, o níž informovaly Seznam Zprávy a Deník N. Kontrola dále odhalila, že Moravec v minulosti seděl zároveň na dvou židlích a bral za to dva platy.
Ředitel KRNAPu má za sebou také podnikání v lesnictví. V letech 2005 až 2007 byl jednatelem a čtvrtinovým spoluvlastníkem společnosti Rokyta, která se podle obchodního rejstříku zabývala lesnictvím, těžbou dřeva a službami v myslivosti. V roce 2024 byla soudně zrušena bez likvidace.
Od roku 2017 je Moravec jednatelem společnosti Trans Auto, kterou od roku 2023 vlastní a která má mimo jiné oprávnění poskytovat služby v lesnictví a provozovat silniční dopravu. Od roku 2021 však nevykazuje takřka žádné tržby.
Petr Moravec má i politické kontakty, protože v letech 2014 až 2019 byl v dozorčí radě Lesů ČR, kam ho nominovala ČSSD. V době nominace působil jako vedoucí lesní výroby Lesů ČR. To ve svém životopise nicméně nezmiňuje. Stojí tam pouze to, že v těch letech působil v soukromém lesnickém sektoru a vyučoval technologie těžby také v Kolumbii.
Moravec podle svého životopisu vystudoval blíže neurčenou střední lesnickou školu. Vysokou školu si „dodělal“ před pár lety, a to Českou zemědělskou univerzitu. Na Fakultě lesnické a dřevařské získal v roce 2019 ve svých padesáti letech titul bakalář s prací Posouzení vzniklých škod spárkatou zvěří v lokalitě Svoboda nad Úpou. V témže roce byl děkanem fakulty Marek Turčáni, jeden ze zakládajících členů zmíněné nové asociace parků. Titul lesního inženýra získal Moravec v roce 2021.
Martina Patočková
Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.
Tereza Koudelová
Tereza vystudovala žurnalistku na FSV UK. Je spoluzakladatelkou české pobočky mezinárodní organizace Sea Shepherd, která se zabývá ochranou mořských ekosystémů. Nejradši píše o všem, co se pojí s oceány.
