S nástupem Motoristů na ministerstvo životního prostředí dostaly národní parky na letošní rok méně peněz na provoz. Hlavně dva největší – Šumava a Krkonošský národní park – musí kvůli tomu sahat do rezerv a příští rok jim hrozí, že nebudou mít z čeho brát.
Správa Národního parku Šumava měla loni na provoz 182 milionů korun, letos měla dostat 107,5 milionu. Správa Krkonošského národního parku (Krnap) má od ministerstva životního prostředí letos přislíbených 111,1 milionu, loni byl příspěvek 145,4 milionu.
Peníze z těchto příspěvků ministerstvo parkům, respektive jejich správám, uvolňuje průběžně. Na Šumavě se nicméně letos v červnu dozvěděli, že necelých šedesát milionů korun, které už obdrželi, mají poslat zpět. A k tomu přidat další vlastní prostředky.
„Ministr životního prostředí nám přikázal, že máme snížit část našich fondů, konkrétně rezervní fond pro pěstební činnost, který je z několika účelových fondů nejbohatší, protože ministerstvo nám letos na provoz Správy NP Šumava příspěvek neposkytne,“ uvedl pro Ekonews tiskový mluvčí NP Šumava Jan Dvořák.
Ministerstvo životního prostředí žádá peníze na základě výsledků externí analýzy. Ta podle Dvořáka dospěla k tomu, že NP Šumava má naddimenzovanou rezervu na pěstební činnost a že ji má snížit o 177,5 milionu korun.
„Částku 107,5 milionu máme použít na provoz a z rezervního fondu máme navíc dalších 70 milionů poslat ministerstvu životního prostředí,“ vysvětluje Dvořák.
Méně peněz na řešení kalamit
Mluvčí ministerstva životního prostředí Jana Schillerová nařízený odvod peněz z NP Šumava potvrdila, ale nevysvětlila. Uvedla pouze to, že došlo k „významné změně podmínek, za nichž byl stanoven finanční vztah ke státnímu rozpočtu ve smyslu zákona o rozpočtových pravidlech“. Na co ministerstvo 70 milionů korun využije, neprozradila.
Pro Šumavu to znamená, že bude mít méně v rezervách určených například pro řešení kalamitních situací, na ochranu lesa proti hmyzím škůdcům, prořezávky či údržbu oplocenek. „V rezervě nyní zbude přes 100 milionů korun. Na druhou stranu nám ministerstvo přislíbilo, že pokud bude potřeba a finanční prostředky nám na případnou kalamitu nebudou stačit, tak nám příspěvek na tuto činnost dá,“ dodává Dvořák.
Přesunutí prostředků v tuto chvíli chod národního parku podle mluvčího neohrožuje, ale není jasné, jak bude financování fungovat v dalších letech. „V minulosti nám příspěvky pokryly náklady na mzdy a odvody. Letos ale budeme v podstatě plně financovat chod správy z prodeje dřeva a dalších činností, jako je prodej upomínkových předmětů a podobně, ty ale tvoří marginální částku,“ komentuje Dvořák. Rezervy a další účetní fondy park plnil v průběhu let z příjmů z vytěženého dřeva.
Krnap už šetří, ale stačit to nebude
Správě Krkonošského národního parku resort životního prostředí letos přislíbil 111,1 milionu korun. Krnap na rozdíl od NP Šumava očekává, že rezervní fond za letošní rok téměř vyčerpá. „Pro rok 2026 máme plánovaný finanční schodek ve výši 147 milionů korun. Toto se chystáme sanovat z rezervního fondu, kde máme uloženo 151,4 milionu,“ uvádí mluvčí Krnapu Radek Drahný.
Pro rok 2027 Krnap počítá od ministerstva s příspěvkem ve výši 135 milionů. Podle plánovaných nákladů a předpokládaných výnosů ale zároveň očekává další schodek ve výši 141,2 milionu. S ministerstvem chce situaci řešit, protože v rezervách Krnapu po letošku zbyde jen čtyři až pět milionů korun.
Park proto šetří už letos. „Možností je omezení nákupů a služeb a všeho, co není uloženo legislativou, tedy co není nutno provádět. Nelze například omezit aktivity financované z evropských peněz, z dalších mimorozpočtových, systémově určených zdrojů,“ vypočítává Drahný.
Letos Krnapu přitom pomáhá příznivá prodejní cena dřeva, protože tyto příjmy patří k nejdůležitějším. Dalším příjmem je tenčící se příspěvku od státu a dotace.
I přes snahu ušetřit správa Krnapu očekává, že jí bude chybět v rozpočtu na příští rok zhruba 100 milionů korun. Z úsporných důvodů totiž řadu let odkládá péči o státní majetek.
Senátor vyzval ředitele k odstoupení
V čele Národního parku Šumava stojí od roku 2014 Pavel Hubený, Krnap ale už Motoristé obsadili vlastním člověkem. Ředitelem se stal letos v červnu Petr Moravec, který nahradil odvolaného Robina Böhnische.
Pedagog trutnovské lesnické akademie a expert na harvestory Moravec je se zástupci Motoristů na ministerstvu životního prostředí podle informací Ekonews v čilém kontaktu. Proti Moravcovi vystoupila řada obcí v Krkonoších hned po jeho zvolení a situace se vyostřuje. Minulý týden vyzval k odvolání šéfa Krnapu předseda Svazku měst a obcí Krkonoše a vrchlabský starosta a senátor Jan Sobotka (za STAN).
„Vyzývám pana ředitele, aby odstoupil, nebo aby byl odvolán panem ministrem z toho důvodu, že nekomunikuje o personálních změnách jak dovnitř úřadu, tak navenek, ohrožuje to do budoucna fungování správy národního parku,“ uvedl na tiskové konferenci podle agentury ČTK. Na dotaz, jak bude ministerstvo na výzvu reagovat, tiskové oddělení odpovědělo, že rozhodnutí náleží ministrovi životního prostředí a ten se za Moravce postavil.
Současnou situaci ve vedení označuje Sobotka za největší ohrožení Krkonošského národního parku za třicet let. Správa v současné době pracuje na propouštění zaměstnanců, kteří mají výpověď dostat na konci října. Stále však není jasné, o které zaměstnance by měl Krnap přijít.
Na konci srpna již podal výpověď dosavadní vedoucí oddělení projektového řízení správy Josef Taláb, který se v minulosti ucházel o pozici ředitele. Taláb je označován za experta na dotace a díky němu dokázal Krnap sehnat významné prostředky na nejrůznější projekty.
Podyjí a České Švýcarsko peníze dostanou
Provozní příspěvky pro zbývající dva české národní parky platí. Podyjí má letos obdržet na provoz stejně jako loni 37,6 milionu.
„Dlouhodobě se ale potýkáme s nedostatkem prostředků na investice, provoz, a především na péči o území národního parku,“ dodává ředitel Národního parku Podyjí Pavel Müller. Park se podle něj stává více závislým na dotačních programech, na které však není možné se do budoucna spoléhat.
Stejně tak platí provozní příspěvek 79,7 milionu pro Národní park České Švýcarsko. „K dalším škrtům nedošlo. Ministerstvo životního prostředí zejména počátkem roku opakovaně poukazovalo na výši rezervního fondu s tím, že by z něj Správa NP měla čerpat,“ popisuje mluvčí národního parku Tomáš Salov. Rezervních financí park letos využil při řešení květnového požáru.
Pokud jde o další roky, ministerstvo životního prostředí uvedlo, že počítá s příspěvky pro „pro všechny resortní příspěvkové organizace“, což jsou i parky. A plánuje se prý více zaměřit na efektivnější využívání dostupných zdrojů financování, uvedla bez další detailů mluvčí resortu Schillerová.
Tereza Koudelová
Tereza vystudovala žurnalistku na FSV UK. Je spoluzakladatelkou české pobočky mezinárodní organizace Sea Shepherd, která se zabývá ochranou mořských ekosystémů. Nejradši píše o všem, co se pojí s oceány.
Martina Patočková
Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.
