Evropské nařízení o snižování emisí metanu v energetice platí už déle než dva roky. Zákon nastavující kontroly a sankce ale Česko nemá a podle informací Ekonews se stupňuje tlak na jejich zmírnění oproti původnímu návrhu.
Přestože metan v atmosféře setrvává podstatně kratší dobu než oxid uhličitý, v horizontu dvaceti let má přibližně osmdesátkrát větší oteplovací účinek. Omezování jeho emisí proto patří mezi opatření, která mohou relativně rychle přispět ke zpomalení globálního oteplování.
V energetickém sektoru uniká například při těžbě, zpracování, přepravě a distribuci zemního plynu nebo při těžbě uhlí. K únikům dochází v důsledku netěsností infrastruktury, ale také při záměrném vypouštění plynu do atmosféry.
Evropské nařízení o snižování emisí metanu v energetice proto zavádí povinnosti týkající se měření a vykazování emisí, pravidelných kontrol infrastruktury a oprav zjištěných netěsností. Omezuje také některé způsoby záměrného vypouštění metanu a jeho spalování.
„U metanu je velkou výhodou, že pokud únik najdeme, můžeme ho často poměrně rychle odstranit. Právě proto má systematická detekce a oprava úniků potenciál přinést rychlé a významné snížení emisí, a tím výrazně přispět k mitigaci klimatické změny,” vysvětluje Nika Murzynová z Centra pro dopravu a energetiku, která se zaměřuje na energetickou transformaci.
Bez sankcí máme problém
Česko doposud nepřijalo ke zmíněnému nařízení adaptační zákon, který má mimo jiné určit pravomoci jednotlivých úřadů, nastavit kontrolní postupy a zavést sankce za porušování povinností. Nařízení však platí bez ohledu na to, že čeští zákonodárci nestíhají svou práci odvádět včas. Provozovatelé ropné, plynárenské a uhelné infrastruktury už nyní musejí například monitorovat a vykazovat emise metanu nebo vyhledávat a opravovat místa jeho úniku.
„Český adaptační zákon je nezbytný zejména pro řádné nastavení vnitrostátního rámce, tedy pro určení příslušných orgánů, jejich kompetencí, kontrolních postupů a sankcí za porušení povinností,“ uvádí Josef Kotrba, výkonný ředitel Svazu energetiky ČR.
Česko sice Evropské komisi oznámilo příslušné orgány, které mají plnit roli takzvaných kompetentních autorit, dosud jim ale adaptačním zákonem nepřidělilo potřebné pravomoci. Zákon má zároveň zavést konkrétní sankce za porušování povinností.
„Absence sankčního režimu je zásadní problém, protože samotná existence povinnosti ještě neznamená, že ji stát dokáže účinně vymáhat. Pokud není jasně stanoveno, kdo porušení kontroluje a jaké sankce za něj může uložit, je praktická vymahatelnost nařízení výrazně omezená. Zároveň tím vzniká právní nejistota i pro firmy, které mají nové povinnosti plnit,“ uvádí Nika Murzynová.
Ministerstvo životního prostředí na dotaz Ekonews, zda v současnosti probíhá systematická kontrola dodržování povinností vyplývajících z evropského nařízení, přímo neodpovědělo. „Praktické nastavení kontrolního rámce, včetně metodických postupů a podkladů potřebných pro jeho jednotné uplatňování, je součástí probíhající implementace nařízení,“ tvrdí mluvčí resortu životního prostředí Jana Schillerová.
Jak obejít LRV
Návrh zákona připravilo ministerstvo životního prostředí ještě za minulé vlády. V lednu tohoto roku však Legislativní rada vlády (LRV) jeho projednávání přerušila. Důvodem bylo podle Úřadu vlády větší množství připomínek.
„Řada těchto podnětů také vyžadovala spolupráci s dalšími subjekty nad novou úpravou textu, zejména s ministerstvem průmyslu a Českým báňským úřadem,“ uvedla mluvčí Úřadu vlády Karla Mráčková. Připomínky se podle ní týkaly mimo jiné povinností jednotlivých státních orgánů, pravidel provádění kontrol a sankcí za přestupky. Legislativní rada vlády požadovala řešit i finanční rezervu pro případy, kdy provozovatel nebude mít dostatek prostředků na plnění svých povinností.
Ministerstvo životního prostředí již podle Úřadu vlády zpracovalo upravený návrh zákona, který nyní prochází finalizací se zástupci Legislativní rady vlády a vládní legislativy. Poté má ministerstvo návrh opět předložit k projednání. Kdy přesně k tomu dojde, však ani Úřad vlády, ani ministerstvo životního prostředí nesdělily.
Podle informací Ekonews z dobře informovaného zdroje z byznysu se hraje především o výši sankcí. Zatímco Legislativní rada vlády by ráda zachovala jejich původní výši – tedy pět, deset a dvacet milionů korun dle závažnosti – resort životního prostředí navrhuje nižší částky.
„Může to dopadnout tak, že před jednáním vlády se do eKLEP (elektronická knihovna eKLEP slouží pro tvorbu, projednávání a připomínkování návrhů zákonů a dalších vládních materiálů mezi úřady a institucemi, pozn. aut.) nahraje nová verze materiálu, kde pokuty budou nižší. A půjde se proti stanovisku Legislativní rady vlády,“ uvádí dobře informovaný zdroj. Upozorňuje přitom na to, že nynější náměstek na ministerstvu životního prostředí Martin Weiss, který je v resortu za SPD, působil předchozí dva roky v Českém plynárenském svazu.
„Otázka politické priority“
Centrum pro dopravu a energetiku tvrdí, že návrh připravený předchozí vládou byl dostačující. „Česko už v zásadě má řešení. Předchozí vláda připravila adaptační zákon, který řeší kompetence úřadů i sankce, jeho projednání ale Legislativní rada vlády přerušila. Pokud tedy dnes chybí funkční systém vymáhání evropského nařízení o metanu, není to proto, že by nebylo jasné, jak ho vytvořit – je to především otázka politické priority,“ uvádí Murzynová.
Svaz energetiky ČR po přerušení projednávání návrhu požadoval, aby vláda návrh zákona opět zařadila do svého legislativního plánu. „Současné zdržení prodlužuje právní a regulatorní nejistotu v oblasti kompetencí, tedy kontroly a vymáhání povinností. To byl v podstatě důvod našeho požadavku, aby byl již připravený návrh zákona co nejrychleji dokončen,“ popisuje Kotrba.
Dosavadní údaje o emisích metanu z českého energetického sektoru nemusí navíc podle Centra pro dopravu a energetiku odpovídat skutečnosti. „Bez systematického měření dnes vlastně nevíme, kolik metanu z české energetiky skutečně uniká ani jak moc se skutečné emise liší od oficiálních odhadů. Naše terénní průzkumy přitom opakovaně zachycují úniky z ropné a plynové infrastruktury. Evropské nařízení je proto důležité i v tom, že vytváří tlak na skutečné měření emisí a následné opravy úniků. Konečně tak získáme přesnější obrázek o tom, kde jsou největší zdroje metanu,“ dodává Murzynová.
Svaz energetiky prohlašuje, že úniky metanu z distribuční a přepravní soustavy jsou zanedbatelné. V souvislosti s nařízením ale zmiňuje ceny zemního plynu. „Dopad nařízení se může projevit na růstu ceny zemního plynu. Za prvé v regulované ceně, protože povinnosti vyplývající z nařízení vyvolávají u provozovatelů přepravní soustavy a distribučních soustav, včetně provozovatelů zásobníků a LNG zařízení, významnou potřebu dodatečných investic a navýšení provozních nákladů. Úniky metanu z distribuční a přepravní soustavy jsou přitom zanedbatelné, zanedbatelné však nebudou náklady na jejich snížení,“ uvádí Kotrba.
Česko nemá zpoždění samo
Potíže s prováděním evropského nařízení mají také další členské státy. Evropská komise loni v červenci zahájila řízení pro porušení unijního práva s devíti zeměmi – Bulharskem, Estonskem, Irskem, Španělskem, Itálií, Litvou, Rakouskem, Slovenskem a Finskem.
Důvodem bylo, že země včas Komisi nenahlásily příslušné orgány odpovědné za kontrolu a prosazování pravidel. Česko mezi těmito státy nebylo, protože příslušné orgány Evropské komisi formálně nahlásilo. Domácí systém kontrol a sankcí přesto dokončen není.
Evropské nařízení se má postupně vztahovat také na emise metanu vznikající při těžbě fosilních paliv mimo Evropskou unii, pokud se tato paliva dovážejí na evropský trh. Pro Česko i ostatní členské státy je tato část nařízení významná především kvůli závislosti na dovozu fosilních paliv. Smyslem pravidel je využít postavení evropského trhu k tomu, aby také producenti v dovozových zemích začali systematicky měřit, vykazovat a snižovat emise metanu.
Analýza společnosti Rystard Energy pro mezinárodní neziskovou organizaci Clean Air Task Force uvádí, že by zavedení standardu na dováženou ropu a zemní plyn mohlo snížit emise metanu spojené s jejich dovozem do EU nejméně o 1,9 milionu tun ročně.
Odklad je na stole
O povinnostech pro dovozce se však na evropské úrovni stále jedná. Evropská komise 14. října předložila návrh na odklad některých požadavků pro dovozce ropy, zemního plynu a uhlí o jeden rok. Povinnost prokazovat, že při těžbě dovážených fosilních paliv jsou dodržovány srovnatelné evropské standardy pro monitorování, vykazování a ověřování emisí metanu, by tak měla začít platit až od ledna 2028 místo ledna 2027.
Komise odklad zdůvodňuje obavami o energetickou bezpečnost EU a snahou zabránit dalšímu tlaku na dodávky fosilních paliv v současné geopolitické situaci. Návrh přichází také po měsících tlaku ze strany Spojených států a ropného a plynárenského průmyslu. Komise současně tvrdí, že změna neoslabuje klimatické cíle ani rozsah metanového nařízení. Odklad zatím není definitivní, protože jej musí schválit Evropský parlament a Rada EU.
Podle Centra pro doprava a energetiku by případný odklad neměl vést k oslabení klimatických cílů evropského nařízení. „Evropská komise zvažuje roční odklad pravidel pro dovozce fosilních paliv v rámci nařízení o metanu. Je důležité, aby se z tohoto odkladu nestal ústup od samotného cíle pravidel. Evropský trh má prostřednictvím požadavků na měření, vykazování a snižování emisí možnost ovlivnit producenty fosilních paliv i mimo EU. Pokud má být rok navíc využit k přípravě, měl by skutečně vést k hladkému zavedení těchto pravidel, ne k jejich oslabení,“ domnívá se Murzynová.
Valentina Podlesná
Valentina vystudovala Univerzitu Karlovu, kde získala magisterský titul v oboru sociální a kulturní ekologie, předtím také bakalářský titul v oboru žurnalistiky. Zajímá se o komunitní zahrady i výrobu ekologických pracích prášků.
Martina Patočková
Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.
