Stačí pár kroků od okraje Krnova a krajina se náhle promění. Obnažené skalky vystřídají suché, vonící trávníky, ty se svažují do vlhkých luk a mezi tím vším rostou osamocené solitérní stromy, útočiště pro hmyz i stín pro kolemjdoucí. Na necelých dvaceti hektarech tu leží jedna z nejpestřejších lokalit celého Slezska.
V roce 2024 jsme zde s entomology napočítali čtrnáct ohrožených druhů denních motýlů. Právě do této lokality má ale zasáhnout plánovaný západní obchvat Krnova a výstavba rodinných domů.
Dlouhodobě se navíc mluví i o obnově výletní hospody přímo v srdci lokality. Se spolkem ZO ČSOP Slezské odrůdy, se kterým se o Kabátův kopec dlouhodobě staráme, opakovaně upozorňujeme na to, že město zde ochranu přírody roky slibuje, ale slovo má daleko od realizace.
Motýli jako důkaz
Většinu území Kabátova kopce vlastní město Krnov, menší část tvoří dvě soukromé lesní parcely. Se spolkem zde od svého vzniku v roce 2018 hospodaříme na ploše zhruba sedmi až osmi hektarů. Se skupinami brigádníků, hlavně studentů, a ve spolupráci se sousední organizací ZO ČSOP Levrekův ostrov, která se o lokalitu starala už od 90. let, provádíme mozaikovou seč s podporou Agentury ochrany přírody a krajiny ČR z Programu péče o krajinu. V roce 2017 tu navíc vznikla naučná stezka s lavičkami a cedulemi, kterou dodnes využívají návštěvníci i školní výpravy.
Že má tahle práce smysl, dokazují i výsledky. Entomologický průzkum z roku 2024, navazující na šetření z roku 2011, ukázal, že zatímco v české krajině obecně početnost i druhová pestrost denních motýlů dlouhodobě klesá, na Kabátově kopci se druhová bohatost drží kolem padesáti druhů a mírně dokonce stoupla. Některé druhy zaznamenané v roce 2011 se letos bohužel nepodařilo potvrdit, zato se objevily nové. Vrátil se bělásek ovocný a poprvé byl zaznamenán otakárek ovocný. Mezi čtrnácti ohroženými druhy figurují hnědásek jitrocelový, ostruháček ostružinový, perleťovec dvanáctitečný, soumračník čárkovaný nebo vřetenuška mateřídoušková, a u většiny z nich jsou populace stabilní, u hnědáska jitrocelového i obou ostruháčků dokonce rostou.
Podle publikace Ohrožený hmyz nelesních stanovišť z roku 2005 žilo v okolí Krnova na počátku 19. století 88 druhů denních motýlů, jak je tehdy zaznamenal evangelický pastor Kajetán Koschatzky. O dvě staletí později, na o něco rozsáhlejším území, jich novější průzkum potvrdil už jen 50, tedy necelou polovinu. To, že se Kabátův kopec tomuto negativnímu trendu vzepřel, není náhoda. Je to výsledek mnoha let dobrovolnické práce, kterou by město mělo chránit a nebrat ji jako samozřejmost.
Spolek není proti rozvoji
Jako spolek rozhodně nepůsobíme jako radikální odpůrce rozvoje. Proti plánovanému 3,5 kilometru dlouhému západnímu obchvatu, jehož výstavba má začít v roce 2027 a provoz o rok později, jsme se nikdy zásadně nevymezovali, protože odvedení tranzitní dopravy z centra bereme jako legitimní veřejný zájem, i když zasáhne západní okraj cenné lokality. Stejně smířlivě přistupujeme i k výstavbě rodinných domů ve spodní části území, protože ta se cenných biotopů v podstatě nedotýká.
Tím spíš vyniká a je velmi zarážející, jak nesmyslně vypadá odmítavý postoj radnice k té nejmírnější možné formě ochrany, takzvanému významnému krajinnému prvku (VKP). Ten by se přitom týkal jen asi půl procenta rozlohy města.
VKP je nejnižší stupeň zákonné ochrany přírody podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Jde o ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotnou část krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení stability. Ze zákona sem automaticky patří lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy, ale obecní úřad může jako VKP vyhlásit i další části krajiny – mez, remízek, vřesoviště, cenný biotop nebo lokalitu s výskytem ohrožených druhů.
V praxi to neznamená žádný absolutní zákaz stavební činnosti. Zásahy, které by mohly VKP poškodit, se musí předem projednat s orgánem ochrany přírody, který posuzuje konkrétní záměr a může stanovit podmínky. Ve srovnání s přírodní památkou, přírodní rezervací nebo evropsky významnou lokalitou jde o nejmírnější a nejméně omezující nástroj, jaký zákon vůbec nabízí.
Město svému úřadu nevěří
A tady se dostáváme k jádru problému. Místně příslušný Odbor výstavby a životního prostředí nám potvrdil, že vyhlášení VKP by neomezilo ani neohrozilo výstavbu obchvatu ani zástavbu rodinných domů. Vedení města přesto dál argumentuje tím, že by ochrana záměry výstavby ohrozila, což jsou protichůdné postoje. Jinými slovy, argument, kterým radnice ochranu odmítá, se jeví být výmluvou.
Nejde přitom jen o obchvat a domy. Vedení města jakoukoli ochranu odkládá dlouhodobě a systematicky, a to i v případě nejnižší možné formy, jakou VKP představuje. Tahle základní ochrana je ze strany vedení démonizována a vykreslována jako zásadní brzda rozvoje, přestože se týká jen zlomku rozlohy města. Přitom je to přesně naopak. Ochrana tak cenného a unikátního biotopu zvyšuje kredit města, zejména pro environmentálně smýšlející lidi a odbornou veřejnost, po kterých každé vedení města i obcí volá, a to platí především v odborné sféře.
Je těžké se ubránit dojmu, že za odkládáním ochrany se možná skrývají i jiné, dosud nezveřejněné záměry. Nabízí se tu dlouhodobě diskutovaný soukromý projekt obnovy výletní hospody Macnerka, která na kopci stávala do poloviny 20. století soukromé lesní parcele uvnitř lokality.
Otevřenou otázkou zůstává hlavně to, jak by měl vypadat přístup k objektu. Otevřeně můžeme říci, že o konkrétním řešení nemáme žádné informace. Obavy, že by šlo o zásah nad rámec nutného a další tlak na cenné území, tak jsou na místě.
Dobrovolníci si zaslouží víc
Kabátův kopec desítky let udržují desítky dobrovolníků. Likvidují invazní druhy, vyřezávají náletové dřeviny, kosí mozaikovitě a starají se o lokalitu způsobem, který má prokazatelné výsledky. Městu jsme navíc navrhli řešení, které zní jako win-win a to částečnou regenerativní pastvu ve spolupráci s místním ekologickým zemědělcem, což by snížilo náklady na údržbu hrazené z veřejných peněz a zároveň prospělo biodiverzitě.
Odpověď vedení města? Zdrženlivost, odmítavost a požadavek na další odborná stanoviska, která aktuálně na vlastní náklady připravujeme. Ve svém veřejném vyjádření z 18. července letošního roku jsme dali najevo, že nechceme, aby úsilí desítek dobrovolníků a mnoho let práce přišly vniveč kvůli soukromým zájmům.
Rozpor mezi prioritami
Celá tahle kauza podle mě ukazuje něco víc než spor o pár hektarů louky. Ukazuje rozpor mezi tím, jak město veřejně deklaruje ochranu krnovské přírody jako svou prioritu, a tím, jak k ní ve skutečnosti přistupuje. Rozpor vnímám i mezi tím, jakou váhu skutečně přikládá dobrovolné práci svých aktivních občanů, o kterých samo tvrdí, že jsou pro rozvoj města klíčoví.
Vyhlásit VKP na půl procentu rozlohy města, kde to podle vlastního úřadu nijak nebrzdí obchvat ani bytovou výstavbu, by nemělo být politickým rozhodnutím na neurčito. Mělo by to být samozřejmostí.
Ochrana přírody to ani dnes nemá mnohdy snadné a naráží na neochotu byrokracie, nepochopení a odmítání ze strany politiků a úředníků nebo na zbytečné a neopodstatněné nálepky některých spoluobčanů. I přes tyto překážky však boj nevzdáváme a snažíme se dál zajistit ochranu tomuto vzácnému přírodnímu ostrovu a vysvětlovat, proč je péče důležitá i díky jejím pozitivním výsledkům.
Bez zdravé a pestré krajiny s bohatou biodiverzitou to nejde. A její úbytek pociťujeme dnes a denně, zejména v horkých letních měsících a obdobích sucha.
Štěpán Hlaváč
Člen pobočného spolku Českého svazu ochránců přírody s názvem Slezské odrůdy. Spolek působí hlavně na Krnovsku, částečně i na Osoblažsku a Bruntálsku, a jeho původním cílem byla záchrana a obnova krajových odrůd ovocných stromů. Postupně však začal vnímat péči o krajinu jako celek a zapojuje se do plánování její budoucí podoby.
