Dva roky „sucha“ v podpoře dekarbonizace. České firmy čeká méně dotačních výzev a těžší shánění prostředků

Evropská unie chystá obrat ve financování přechodu na zelenou ekonomiku. S novým rozpočtovým obdobím mají místo dotačních programů přijít zvýhodněné půjčky. Mezi koncem současné podpory a spuštěním nové však budou dva roky dotačního „sucha“.

Evropskou unii čeká boj o to, jak bude vypadat víceletý rozpočet pro roky 2028 až 2034. Evropská komise loni v létě zveřejnila první návrh o objemu 1,8 bilionu eur a lídři evropských zemí teď mají před sebou dlouhá vyjednávání. Výsledek mimo jiné zásadně ovlivní, jak bude v budoucnu vypadat podpora dekarbonizace. Předseda Evropské rady António Costa uvedl, že státy musí dosáhnout dohody do konce tohoto roku.

Komise opakovaně zdůrazňuje, že Evropa potřebuje investovat do čistých technologií, dodavatelských řetězců a přeměny průmyslu. Zároveň navrhuje změnit způsob, jak se budou peníze rozdělovat. Namísto tradičních dotačních programů mají hrát větší roli finanční nástroje a investice, které mají přilákat soukromý kapitál.

David Hluštík z tiskového oddělení ministerstva průmyslu a obchodu to potvrzuje. „V programovém období 2028+ se počítá s pokračováním podpory v rámci Národního a regionálního partnerského plánu. Větší důraz se bude klást na využívání finančních nástrojů místo klasických dotací,“ řekl Ekonews.

Do roku 2028 bez výzev

Po následující dva roky se budou muset firmy při financování dekarbonizačních projektů obejít bez nové podpory. Dotace pro toto období se totiž prakticky vyčerpaly. V běhu je sice ještě několik posledních programů, další už ale nepřibydou. „Nové výzvy se očekávají až po roce 2028,“ uvádí Hluštík.

Alternativní možnosti pro překlenutí období sice existují, ale nejde o příliš mnoho peněz. V úvahu přicházejí prostředky uvolněné z neuskutečněných projektů v Modernizačním fondu, národní výnosy z prodeje emisních povolenek či případné realokace v rámci Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK).

Zájem firem je přitom velký, jak potvrzuje ministerstvo průmyslu a obchodu. „Ve většině případů zájem převyšuje alokace jednotlivých výzev OP TAK,“ konstatuje Hluštík.

Podobná situace je v programu ENERG ETS. Státní fond životního prostředí v něm vypsal sedm výzev s celkovou alokací 35,4 miliardy korun, firmy však podaly žádosti o 57 miliard korun. „Poptávka po modernizaci průmyslu je vysoká. Evidujeme trvalý zájem také o budoucí podporu a očekáváme, že celá stávající alokace programu bude plně vyčerpána,“ říká mluvčí fondu Stanislava Beyerová.

Aktuálně je otevřených pár programů, přibýt by mohl ještě jeden. „V letošním roce plánujeme otevřít výzvu z programu ENERG ETS zaměřenou na modernizaci průmyslu,“ dodává Beyerová.

NRB přijímá žádosti

Národní rozvojová banka (NRB) v srpnu znovu otevře příjem žádostí v programu Nové úspory energie. Ten pomáhá podnikatelům financovat projekty zaměřené na snižování energetické náročnosti, a to jak v budovách, tak při modernizaci strojů a technologií.

O program byl v minulosti velký zájem a rozdělilo se v něm více než 1,7 miliardy korun. Pro tyto účely banka nově získala od ministerstva průmyslu a obchodu alokaci ve výši dvou miliard. Žádat mohou podnikatelé v Jihočeském, Jihomoravském, Plzeňském a Středočeském kraji a také na Vysočině.

Podpora funguje jako kombinace bezúročné půjčky a finančního bonusu. Firmy si mohou s nulovým úrokem půjčit až na 90 procent způsobilých nákladů projektu. Pokud navíc splní plánované energetické úspory, stát jim pošle až pětinu investovaných peněz zpět na účet.

Banka aktuálně také nabízí zvýhodněné úvěry ENERG a Nový ENERG, které mohou primárně využívat podniky platící emisní povolenky v Praze a částečně také v rámci celého Česka. „V programu Nový ENERG byly doposud podány žádosti v předpokládaném objemu financování více než 400 milionů korun. Stejně jako u Nových úspor energie jde o bezúročný úvěr s finančním příspěvkem,“ popisuje mluvčí banky Petra Vodstrčilová.

„Vedle samotného financování chceme posílit i roli poradenství, které firmám pomůže lépe připravit a realizovat projekty úspor energie. NRB se stala Advisory partnerem Evropské komise a připravujeme ke spuštění nový program Advisory Hub,“ dodává Vodstrčilová. Náklady na služby expertů v rámci programu Nová ELENA banka aktuálně hradí až z 90 procent a podobnou službu nabídne i nový Advisory Hub.

Investice se řídí podle technologií

Ředitelka sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR Pavlína Žáková upozorňuje, že tuzemské podniky často investují do dekarbonizace bez ohledu na dotační kalendář. Velké projekty se plánují roky a určuje je životnost technologií, například sklářské pece se mění po sedmi letech.

„Řada podniků tak podpory nevyužije, protože se jednoduše netrefí do otevřené výzvy. Jiné firmy zase nechtějí být svázány podmínkami a raději investují samy. Další část firem by ji sice možná využila, ale kvůli omezujícím podmínkám na ni nedosáhne, takže si zajistí financování jiným způsobem,“ říká.

Dotační programy fungují jako důležitá investiční pobídka, podle Žákové však firmy kladně reagují i na jiné formy pomoci než na klasické granty. „Z hlediska řízení veřejných prostředků jsou efektivnější bankovní záruky či zvýhodněné úvěry. Stát by mohl uvažovat také o daňové podpoře nebo výhodnějších odpisech,“ navrhuje.

Úspěch nové podpory ovšem závisí na flexibilitě pravidel. „Pro správné nastavení programu jsou klíčové podmínky, které nesmějí být příliš omezující. Proto je zásadní, aby správci programů konzultovali nastavení podpory s byznysem,“ dodává.

Zelenou transformaci podle Žákové v tuzemsku dlouhodobě brzdí také zdlouhavé povolovací procesy a chybějící kapacita distribučních sítí, kvůli níž podniky odkládají elektrifikaci. Problémem zůstávají ceny energií.

„Zatímco pro investice do energetických úspor je vysoká cena elektřiny prvotní motivací, pro investice do dekarbonizace prostřednictvím elektrifikace snižuje návratnost a pro řadu oborů se tak při současných cenách nevyplácí,“ tvrdí Žáková.

Méně programů, více reforem

Nový víceletý rozpočet Evropské unie přinese mnoho změn včetně snížení počtu programů. „Zatímco v minulosti existovalo několik samostatných operačních programů, nyní se počítá s výrazně jednodušší strukturou,“ vysvětluje Jana Pospíšilová Maussen, projektová manažerka neziskové organizace Centrum pro dopravu a energetiku, která se zaměřuje na fondovou agendu. Cílem je, aby financování nebylo rozdělené do izolovaných programů, ale fungovalo jako jeden koordinovaný systém se společnou logikou.

„Jedna z největších změn spočívá v tom, že budoucí fondy nebudou fungovat tak, jak dnes známe operační programy. Má vzniknout nový nástroj, který bude více centralizovaný a svou logikou se má částečně podobat například Národnímu plánu obnovy,“ přibližuje expertka na klimatickou politiku Centra pro dopravu a energetiku Heda Čepelová.

Navrhovaný výkonnostní model má mnohem více sledovat, jaké konkrétní výsledky podpořené reformy a investice přinesou. V novém programovém období se nebude hodnotit jen to, kolik peněz se proinvestovalo, ale zda státy splnily předem dohodnuté milníky a cíle vztahující se k reformám i investicím. Nejde přitom jen o snižování emisí, důležité budou i rozloha obnovených území či dosažené energetické úspory.

České úřady už nyní pracují na jasnějších pravidlech. Klíčové bude hlavně to, které resorty budou jednotlivé výzvy vyhlašovat, protože každé ministerstvo má jiné podmínky a priority.

Pospíšilová Maussen uvádí, že se bude pracovat ve větší míře s finančními nástroji, jako jsou bankovní záruky nebo zvýhodněné úvěry. Pro tuzemské prostředí to však bude znamenat výraznou změnu. „Jejich využívání je v evropském měřítku relativně nízké, pohybuje se kolem devíti procent. V Česku jsou to tři procenta,“ upozorňuje.

Důležitým pilířem pro firmy nicméně zůstane Modernizační fond, ze kterého se v posledních letech financovala velká část tuzemských dekarbonizačních projektů. Evropská komise s jeho pokračováním počítá i po revizi systému obchodování s emisními povolenkami.

Český mix na obtíž

Mnohé evropské státy jsou na přechodné období připraveny daleko lépe než Česko. Německo například nefinancuje dekarbonizaci výhradně z evropských zdrojů, ale ve velké míře využívá vlastní národní prostředky, a to i na úrovni jednotlivých spolkových zemí.

„Díky tomu mají větší flexibilitu. Pokud se dostanou na konec jednoho programového období nebo nastane určitá mezera mezi jednotlivými evropskými nástroji, není dopad tak výrazný, protože mají k dispozici vlastní podpůrné mechanismy,“ popisuje Čepelová.

Letos v březnu představila Komise ETS Investment Booster, který je určen pro zařízení v systému obchodování s emisními povolenkami. Novým dlouhodobým pilířem má být Evropská průmyslová dekarbonizační banka. Ta se stane jedním z hlavních nástrojů v rámci chystaného Fondu konkurenceschopnosti.

Hlavním rysem obou těchto programů bude, že půjde o celoevropské mechanismy řízené přímo z Bruselu, které budou pravděpodobně fungovat podle principu „kdo dřív přijde, ten dřív dostane“. Jejich finální podoba a pravidla ale budou jasné až po schválení revize systému obchodování s emisními povolenkami ETS.

Právě v celoevropských výzvách přitom české podniky dříve často v přímé konkurenci západních států nedokázaly obstát. Pravidla hodnocení jsou totiž obvykle postavena na absolutním snížení emisí. Pokud na elektřinu přejde český podnik, má kvůli vysokému podílu fosilních zdrojů v domácí síti papírově horší výsledky než firma ze země s čistším energetickým mixem.

O to důležitější je, aby Česko bylo na nadcházející mezidobí dobře připravené. „Za nás by proto měly existovat jasně formulované požadavky českého průmyslu, které správcům fondů řeknou, které podmínky potřebujeme splnit, aby pro nás budoucí finanční nástroje byly vůbec využitelné a dávaly ekonomický smysl,“ říká Čepelová.