Stromy jsou nejlepší nástroj v boji proti vedrům. Jejich údržba je pro města drahá a často chybějí data, kam síly napřít nejdříve. Pomoci má nová technologie UpGreen fungující díky spojení satelitních dat s umělou inteligencí.
Když Martin Vokřál v roce 2019 přebíral ateliér krajinářské architektury, věděl, že nechce jít cestou běžných postupů. Lákaly ho inovace a technologie.„Rozčilovalo mě, když přišlo zadání typu: ‚Revitalizujte park, a hlavně levně.‘ Nikdo po nás nechtěl: ‚Udělejte ho příjemnější pro lidi, umožněte rekreaci během vln veder a přidejte vodní prvek,‘“ vzpomíná.
Rozhodl se proto do krajinářského týmu přibrat odborníky na datovou analýzu. Dnes se jeho společnost Asitis zaměřuje na poradenství v oblasti adaptace na klimatickou změnu a zmírnění jejích dopadů. Samosprávám i firmám radí s udržitelností, vodním hospodářstvím i územním plánováním, ale také energetikou a udržitelností.
„Data jsme využívali už od našich prvních projektů. Mapovali jsme s nimi městské tepelné ostrovy, hodnotili citlivost zeleně na vysoké teploty a sledovali, jak moc se města přehřívají,“ dodává.
Nejlevnější klimatizace pro města
Asitis přišel v roce 2021 s projektem UpGreen, který monitoruje stav městské zeleně pomocí družicových snímků. Stromy ve městech pro firmu byly jasnou volbou, hrají totiž klíčovou roli v adaptaci na změnu klimatu a Asitis se jim věnoval také v dalších projektech.
„Města nemají dost peněz na to, aby zvyšující se teploty řešila plošně jinými způsoby. Zejména stromy, ale obecně modrozelená infrastruktura jsou pořád jedním z nejlevnějších a nejefektivnějších opatření. Je to přírodní klimatizace pro města,“ vysvětluje Vokřál.
Stromy podle Zprávy o životním prostředí ČR za rok 2024 zabírají v tuzemských městech třináct procent území. Průměrná životnost stromu v městském prostředí se podle něj přitom pohybuje okolo pouhých dvanácti let, pokud se mu nevěnuje zvýšená péče. UpGreen se proto zaměřuje na produktivitu jednotlivých dřevin. Porovnává družicové snímky v čase a sleduje, jak se stromy mění.
„Představte si, že nám nad hlavou družice proletí třeba každé dva dny. Za rok tak máme například kolem 170 snímků. Řadu z nich ale musíme vyřadit, protože je na nich oblačnost,“ popisuje.
Kombinací dat z družic, letadel a dronů dokáže systém určit produktivitu stromu i míru jeho stresu. Odhalí tak, pokud strom nějakou dobu stagnuje a strádá, což by arboristovi při běžné kontrole mohlo uniknout.
Inovativní přístup k ochraně stromů firmě přinesl úspěch v konkurenci 60 týmů ve výzvě Evropské vesmírné agentury, která hledala praktické využití pro svá data. „Tato podpora pro nás byla klíčová. Díky ní jsme mohli financovat první tým zkušených odborníků a v praxi vyzkoušet, zda jsou naše hypotézy správné,“ dodává. Spolupráce navíc pokračuje, protože Agentura projekt vyhodnotila jako velmi úspěšný.
Kam poslat experta, napoví mapa
„Představte si, že máte ve správě padesát tisíc stromů. Na to, abyste ke každému poslali dendrologa, jednoduše nemáte rozpočet. Nemáte ho každý rok a pravděpodobně ani jednou za pět let. Většina českých měst zvládne nechat stromy zkontrolovat průměrně jednou za deset let,“ uvádí Vokřál.
Technologie UpGreen dokáže výsledky přehledně zobrazit na mapě. Červeně vyznačí konkrétní oblasti, kde jsou stromy pod největším stresem, což správcům zeleně zásadně usnadňuje hledání původu problémů.
Rozdíl v nákladech je přitom velký. Zatímco běžná pasportizace, tedy evidence a kontrola, vyjde přibližně na 200 korun za jeden strom, družicová analýza stojí v českých podmínkách zhruba 10 korun.
Odborník sice stále musí vyrazit do terénu a rozhodnout o dalším postupu, satelit mu ale ukáže, kde začít. Na místě pak může doporučit strom omladit, nebo zajistit dodatečnou závlahu.
Díky pohledu shora dokáže systém odhalit problémové zóny, kde stromy strádají. Důvody mohou být různé – od vyschnutého potoka a chybějící závlahy po nedávné stavební práce, které poškodily stromům kořeny. UpGreen také ukazuje, jak mohou zásahy do budoucna pomoct a jak se stav zeleně bude bez nich dál vyvíjet až v horizontu 20 let.
„Zásadní je, že díky datům přesně víme, kam experta poslat. To představuje obrovskou úsporu peněz i času, a hlavně to pomáhá zachraňovat stromy. Když totiž o vzrostlý strom přijdeme, ten nově vysazený nedokáže jeho přínosy nahradit ze dne na den,“ říká Vokřál.
V Kuřimi jako v Lisabonu
Projekt si tvůrci nejprve vyzkoušeli v Lisabonu, Kodani a jihomoravské Kuřimi. Paradoxně nejpodobnější stav ukázala analýza zeleně v portugalské metropoli a v českém městě. V obou případech jsou hlavní příčinou chřadnutí stromů vysoké teploty a sucho během letní sezony.
V Kuřimi technologie zmapovala asi 17 tisíc stromů. Ukázalo se, že necelá polovina z nich má podprůměrnou produktivitu a 43 procent je vystaveno zvýšenému stresu. Více než čtyřem tisícům stromů v zastavěném území dokonce hrozil předčasný úhyn, pokud se nedočkají zvýšené péče.
Oproti tomu Kodaň má odlišné podmínky. Vody je tam dostatek, někdy až příliš. „V Dánsku je navíc dobře znát vysoká úroveň péče. Díky tomu jsou tam stromy obecně v lepším zdravotním stavu než ve většině českých měst. Není to patrné jen na první pohled, ale potvrzují to i naše tvrdá data,“ popisuje krajinný architekt Vokřál.
Od začátku letošního roku Asitis nabízí nástroj komerčně. Služby prodávají také do zahraničí, ale veškerá data zpracovávají v Česku. Právě za hranice republiky bude nyní směřovat jejich hlavní snaha. „Každá evropská země má svá specifika a na každý trh je potřeba technologii uvést individuálně, vysvětlit její přínosy a ukázat, co přesně dokáže,“ vysvětluje.
Technologii už Asitis otestoval také ve Slavkově u Brna na sedmi tisících stromech a další města přibývají. Proniknout do veřejné správy ale není jednoduché. „Politiky zajímá, jak občané poznají, že se díky technologii něco změnilo. Správci zeleně zase řeší, co to znamená pro jejich každodenní praxi. Aby člověk mohl něco úspěšně nabídnout samosprávám, musí mít technologie jasnou přidanou hodnotu a dobře fungovat,“ dodává Vokřál.
Letos se projekt navíc zapojil do soutěže E.ON Energy Globe a dostal se do finálové pětice. O vítězi až do konce srpna může rozhodnout veřejnost na stránkách soutěže. „Je to pro nás hlavně ocenění práce našich odborníků. Jejich každodenní úsilí je někdy nenápadné. Oblast životního prostředí navíc není obor, ve kterém by lidé pracovali primárně kvůli penězům. Většina z nich se mu věnuje z čistého přesvědčení,“ říká.
Vidět tři stromy z každého okna
UpGreen doplňují ve společnosti Asitis dalšími metodami, aby městům přinesli komplexní obrázek. „Když se chce město o svou zeleň dobře starat, potřebuje všechny dostupné nástroje. Je to podobné jako u lidského těla. Nestačí vám jen bílkoviny, potřebujete vyváženou kombinaci živin. Každá z metod poskytuje jiný typ informací a dohromady vytvářejí celek pro kvalitní rozhodování,“ přibližuje.
Patří mezi ně studie systému sídelní zeleně, která řeší její celkové uspořádání. Odborníci zkoumají, jak na sebe plochy se stromy navazují, zda jsou propojené s okolní krajinou a jaký mají účel – zda jde o klidovou zónu, nebo dětské hřiště. Dalším krokem je detailní inventarizace dřevin. Ta určuje věk stromu, jeho druh, poškození koruny nebo přítomnost škůdců.
Důležitá je zmíněná pasportizace, zaručující přesné zmapování reálné rozlohy zelených ploch. „Často jsme se setkávali s městy, která platila za údržbu o dvacet procent více, protože se domnívala, že spravují o pětinu větší plochu, než jaká ve skutečnosti existovala,“ popisuje.
Všechny tyto postupy doplňují o mezinárodní pravidlo 3–30–300, které se soustředí na to, jak lidé zeleň ve městě reálně využívají. Podle tohoto principu by měl každý člověk vidět ze svého okna alespoň tři vzrostlé stromy, mít to maximálně 300 metrů do nejbližšího parku a v okolí jeho domova by mělo být alespoň 30 procent plochy pokryto korunami stromů. Právě poslední podmínku prozatím splňuje jen málo evropských měst.
Díky těmto zásadám pak mohou samosprávy vlastní zeleň efektivně plánovat. „Každý by měl mít stejnou možnost je využívat. Jinými slovy, neměly by existovat klimaticky znevýhodněné skupiny obyvatel a čtvrti, jejichž obyvatelé trpí v horkých létech nedostatkem stínu,“ říká Vokřál.
Partnerem tohoto článku je společnost E.ON.
Karolína Chlumecká
Karolína studuje žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Z témat se věnuje mimo jiné udržitelné módě či komunitní energetice.
