Škoda Auto za týden představí svůj nejdostupnější elektrický model Epiq. Stejně jako ostatní české automobilky čelí náročné dekarbonizaci: investují do nových technologií a upravují výrobu. Dopady se dotýkají i dodavatelů, část z nich musí zásadně proměnit výrobu.
Podíl elektromobilů na nově prodaných autech má do čtyř let dosáhnout 55 procent. To je dřívější cíl Evropské unie, jenže momentální prognózy počítají zhruba s 38 procenty. „Problémem je výrazný nesoulad mezi tempem zpřísňování evropské emisní regulace a skutečným vývojem trhu,“ uvádí manažer pro dopravu Svazu průmyslu a dopravy ČR Tomáš Hrabal.



„Tento rozdíl vytváří vysoké riziko sankcí pro výrobce, ohrožuje dostupnost vozidel pro zákazníky a může destabilizovat dodavatelský řetězec,“ vysvětluje Hrabal. Automobilový průmysl přitom patří mezi hlavní tahouny tuzemského hospodářství. Sdružení automobilového průmyslu uvádí, že tvoří devět procent tuzemského hrubého domácího produktu a do státního rozpočtu ročně přináší kolem 80 miliard korun.
Pětina vyrobených aut se dá dobíjet
Pokud jde o výrobu aut, Česko je v Evropě na třetím místě. Jen za první tři měsíce letošního roku sjelo z výrobních linek téměř 400 tisíc vozů. Za celý loňský rok to bylo přibližně 1,4 milionu aut. Většina produkce míří na export. Vedle osobních aut se v tuzemsku vyrábějí také autobusy, motocykly a nákladní vozidla.
Za minulý rok se v Česku podle Sdružení automobilového průmyslu vyrobilo 285 tisíc elektromobilů a plug-in hybridů, což tvořilo zhruba pětinu celkové produkce. Meziročně jde o výrazný nárůst o 130 tisíc vozů.
To vše zvládají tři velké automobilky. Škoda Auto má závody v Mladé Boleslavi, Vrchlabí a Kvasinách, Hyundai v Nošovicích a Toyota v Kolíně. Kolem nich se rozprostírá síť stovek dodavatelů napříč republikou, soustředěná zejména v průmyslových regionech Mladoboleslavska a severní Moravy.
Podíl prodaných elektromobilů je ale v tuzemsku mnohem nižší, než kolik činí evropský průměr zhruba ve výši 17 procent. Podle dat webu Čistá doprava se loni registrovalo asi 13 tisíc nových bateriových elektromobilů, což představuje zhruba pět procent všech nově prodaných vozů. Celkem po českých silnicích jezdí necelých 60 tisíc elektroaut.
Zájem o elektroauta by v Česku mohla osvěžit Škoda Epiq, kterou automobilka představí příští úterý ve švýcarském Curychu ve světové premiéře. Cena elektroauta by totiž měla být do 650 tisíc korun.
První byla Kona
Jak transformace vypadá v praxi, ukazuje výrobní závod jihokorejské auutomobilky Hyundai v Nošovicích. Jeho mateřská společnost si dala za cíl uhlíkovou neutralitu do roku 2045, což se postupně promítá i do fungování závodu.
Na evropském trhu nabízí Hyundai sedm plně elektrických modelů. V Nošovicích se od roku 2020 vyrábí Kona Electric, vůbec první sériově produkovaný elektromobil v Česku. Elektrifikované vozy dnes tvoří skoro polovinu produkce závodu.
Od roku 2022 veškerá spotřebovaná elektřina v továrně pochází z obnovitelných zdrojů. Nově společnost Hyundai Motor Manufacturing Czech dokončila instalaci vlastní fotovoltaické elektrárny o vrcholném výkonu téměř pěti megawattů, která pokrývá zhruba pět procent roční spotřeby. Aktuálně v závodě připravují další rozšíření o osm megawattů.
Společnost navíc postupně modernizuje klíčové technologie. Nová pec v lakovně umí necelou třetinu paliva nahradit vodíkem a letos Hyundai obmění i druhou z pěti pecí. Prozatím ještě nové palivo ale pec nevyužívá. Vyměněné LED osvětlení přineslo úsporu 706 megawatthodin, což odpovídá roční spotřebě zhruba dvou set domácností.
Algoritmus řadí auta podle barev
Výrazný posun mají za sebou v baterkárně, kde místo plynových jednotek instalovali elektrické systémy s rekuperací tepla. Provoz je tak o krok blíž uhlíkové neutralitě a zajišťuje kompletaci baterií nejen pro Nošovice, ale i pro sesterskou značku Kia v nedaleké Žilině.
Díky speciální technologii dokážou v lakovně odstranit přes 97 procent emisí těkavých organických látek. Algoritmus navíc chytře řadí auta podle barev, díky čemuž vzniká méně odpadu a spotřebuje se méně energie i materiálu. Úspory dosahují až 13 milionů korun ročně.
Loni závod vyprodukoval přes 43 tisíc tun odpadu, přičemž zhruba 90 procent se podařilo recyklovat. „Cílem je dál zvyšovat podíl materiálového a energetického využití a co nejvíc omezit skládkování,“ uvádí mluvčí závodu Jan Rodek.
Úspory se týkají i vody. Od roku 2010 klesla její spotřeba na jednu karoserii o 42 procent. Společnost kvůli tomu upravila rychlost linky, zlepšila vzduchotechniku a pravidelně měří spotřebu. „Dále hledáme způsoby, jak efektivněji využívat oplachové, procesní nebo dešťové vody,“ doplňuje mluvčí.
Škoda cílí na 335 tisíc elektroaut ročně
Největší česká automobilka Škoda Auto chce být v Evropě uhlíkově neutrální do roku 2030. Závod ve Vrchlabí, kde se vyrábějí převodovky, přitom na neutralitu dosáhl už před šesti lety. A to díky zelené elektřině a nákupu emisních offsetů.
V Mladé Boleslavi od roku 2020 vyrábějí elektrický model Enyaq, k němuž počátkem loňského roku přibyl model Elroq. „Naše portfolio v tomto roce rozšíříme prostřednictvím crossover SUV modelu Epiq a sedmimístného modelu Peaq,“ říká mluvčí Škody Martin Vejdělek. Nabídka čistě elektrických vozů se tak zdvojnásobí.
V únoru automobilka otevřela novou halu na montáž bateriových systémů. Aktuálně je největším výrobcem bateriových systémů do plně elektrických vozidel v celém koncernu Volkswagen a díky tomu získala důležitou roli v jeho celkové elektrifikaci. Ročně umožní výrobu až 335 tisíc plně elektrických vozů.
Škoda si dlouhodobě měří, jak moc její výroba zatěžuje životní prostředí, a snaží se tento dopad snižovat. Původně si dala cíl zlepšit se do roku 2025 o 52,5 procenta oproti roku 2010, ten ale nakonec překročila. V tuzemských závodech dosáhla zlepšení téměř o 60 procent.
Ukazatel sleduje hlavně energetickou efektivitu, postupnou dekarbonizaci a hospodaření s vodou i odpady. Nově se více zaměřuje i na odpadní vody, biodiverzitu a rozvoj ekosystémů v okolí závodů.
Soláry i teplárna na biomasu
Externě dodávaná elektřina pro všechny závody Škoda Auto pochází výhradně z obnovitelných zdrojů. Na střechách výrobních hal v Mladé Boleslavi a logistického centra fungují tři fotovoltaické elektrárny, které ročně vyrobí zhruba dvě gigawatthodiny elektřiny.
V mladoboleslavském areálu zároveň probíhá rozsáhlá modernizace teplárny za 4,5 miliardy korun, přičemž polovinu nákladů pokryje dotace. Teplárna zásobuje nejen samotný závod, ale i další firmy v okolí a zhruba 14 tisíc domácností.
„Po jejím dokončení bude pro výrobu tepla využívat výhradně biomasu. Očekává se, že tato změna přinese roční snížení emisí o přibližně 274 tisíc tun oxidu uhličitého,“ doplňuje Martin Vejdělek.
Od roku 2020 navíc ze závodů neputuje žádný odpad na skládku. Vše se recykluje, nebo energeticky využívá. Škodovka se také zapojila do projektu Saturnin na znovuvyužití oceli české společnosti Beneva. Ze zbytků tak vzniknou pláty vhodné k dalšímu využití.
Ve výrobě se postupně objevují i nové materiály. Například standardní jsou už potahy z recyklovaných PET lahví. Automobilka zároveň dál snižuje spotřebu vody v lakovnách a hledá způsoby, jak ji co nejlépe využívat.
Také Toyota vsadila s výrobou elektroaut na Česko
Automobilka Toyota loni oznámila výrazné rozšíření výrobního areálu ve středočeském Kolíně. Nově tam plánuje spustit výrobu elektromobilů i kompletních bateriových systémů pro celý evropský trh. Na tento krok navazuje i její dlouhodobý závazek v Evropě dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2040.
Přípravy na výrobu elektroaut aktuálně běží. „Projekt zahrnuje rozvoj infrastruktury, přípravu výrobních procesů i rozvoj kompetencí zaměstnanců. Jde o důležitý krok v transformaci závodu směrem k elektromobilitě,“ uvádí manažer HR a komunikace Ondřej Votruba.
Automobilka kombinuje vývoj hybridů, elektromobilů i vodíkového pohonu. Do roku 2030 Toyota plánuje uvést celosvětově tři desítky bezemisních modelů.
Kolínský závod zásobuje elektřina pouze z obnovitelných zdrojů. „Zvažovali jsme také instalaci vlastní fotovoltaiky, avšak projekt se neuskutečnil z důvodu ekonomické návratnosti. Do budoucna však zůstáváme otevřeni dalším řešením v závislosti na vývoji trhu,“ říká Votruba.
Nové investice už bez zemního plynu
Snižování emisí v kolínském závodě stojí na postupném vylepšování výroby. V praxi to znamená, že se průběžně upravují energeticky náročné procesy tak, aby spotřebovávaly méně energie.
Jde hlavně o lakovací pece, chlazení svařovacích robotů nebo systémy stlačeného vzduchu. „Zavádíme také úpravy oběhů čerpadel a řízení spotřeby energie podle aktuální výroby,“ vysvětluje Votruba.
Závod postupně přechází na LED osvětlení a u nových investic už počítá s řešeními bez zemního plynu. Do budoucna chce víc využívat odpadní teplo z výroby, hlavně v lakovně. Zároveň sleduje možnosti využití vodíku v procesech s vysokými teplotami.
V oblasti odpadů se závodu daří recyklovat zhruba 95 procent materiálu. Pomáhá tomu třídění přímo ve výrobě i spolupráce se specializovanými firmami na další zpracování. Toyota zároveň s dodavateli hledá nové způsoby, jak podíl recyklace zvyšovat. Globálně chce do roku 2030 ztrojnásobit množství recyklovaných plastů ve svých vozech.
Každý odběratel pracuje s jinou metodikou
Proměna průmyslu se netýká pouze automobilek, ale především jejich dodavatelů. Právě na ně dopadá tlak na dekarbonizaci a změny výroby často nejrychleji.
Jednou z firem působících v Česku je THK Rhythm Automotive v Dačicích. Společnost vyrábí klíčové díly pro podvozky, jako jsou kulové klouby, ramena náprav nebo vodicí tyče, které putují do osobních i nákladních vozů.
Ve výrobě se firma zaměřuje hlavně na úspory energie. Optimalizuje výrobu stlačeného vzduchu, využívá odpadní teplo nebo instaluje LED osvětlení. Zvažuje také vybudování fotovoltaiky a nákup zelených energií.
Tlak na firmu přichází od automobilek. Ty po dodavatelích požadují výpočty uhlíkové stopy firmy i jednotlivých produktů nebo zapojení do hodnoticích platforem. Firma tak musí sbírat data napříč výrobou i od vlastních dodavatelů.
„Mnohem větší výzvou než úprava a změna procesů v naší firmě je pro nás komunikace udržitelnosti a dekarbonizačních strategií s našimi dodavateli, slévárnami a hutěmi, v EU i mimo EU,“ vysvětluje Lada Kolářová, HSE a ESG manažerka společnosti.
To se promítá i do nákladů a organizace práce. Přibývají nové výdaje na poradenství, software a zaměstnance, kteří se udržitelnosti věnují. Proces je zároveň časově náročný a komplikuje ho to, že každý odběratel pracuje s jinou metodikou.
Pneumatikáři se rozloučili s uhlím
Cestu k dekarbonizaci hledá také závod Continental Barum v Otrokovicích. Vyrábějí se tam pneumatiky pro osobní, nákladní a speciální vozy a autobusy. Jde přitom o klíčový výrobní uzel skupiny Continental ve střední Evropě.
Otrokovický závod se na snižování emisí spojil s místní teplárnou. Závod postupně mění palivový mix při výrobě páry, od uhlí přechází na biomasu a zemní plyn. Zlepšily se tak podmínky i pro okolní domácnosti, které teplo odebírají.
Od ledna skupina celosvětově ve svých závodech nepoužívá při výrobě pneumatik uhlí ani těžký topný olej. Výroba je energeticky náročná zejména kvůli vulkanizaci, tedy procesu, při němž pneumatika získává své vlastnosti.
Všechny pneumatikářské provozy Continentalu postupně přecházejí na kombinaci obnovitelných a alternativních zdrojů. Mezi ně patří biomasa, bioplyn, elektřina, zkapalněný ropný plyn a zemní plyn. Elektřinu koncern už šest let nakupuje výhradně ze zelených zdrojů.
Continental Barum uvádí, že jen za poslední rok snížil intenzitu produkce skleníkových plynů o víc než deset procent, a oproti roku 2019 dokonce o 70 procent. Celkově tak za poslední čtyři roky ušetřil údajně zhruba 180 tisíc tun oxidu uhličitého.
Komise chystá změny
Evropská komise loni navrhla zmírnění pravidel pro automobilky, aby průmysl nebyl pod takovým tlakem. Od roku 2035 by se emise oxidu uhličitého u nových aut měly snížit o 90 procent oproti roku 2021 místo původně plánovaného úplného přechodu na nulové emise.
Zbývajících deset procent mají výrobci kompenzovat prostřednictvím kreditního systému. Ten má zohledňovat využívání zelených paliv a nízkouhlíkové oceli z Evropské unie. V prodeji budou moci zůstat plug-in hybridy nebo auta s prodlužovačem dojezdu.
Balíček má za cíl také podpořit pomocí bezúročných půjček evropskou produkci automobilů i baterek na úkor konkurence z Číny. Nově mohou přibýt také povinné kvóty na bezemisní automobily ve vozových parcích velkých firem. Návrh teď projednává Evropský parlament a čeká se na zprávy výborů.
Ústupky podle svazu nepomohou
Sdružení automobilového průmyslu v prosinci sice uvítalo, že Evropská unie reaguje na reálnou situaci v sektoru. Zároveň ale upozornilo, že změny podle nich nepřinášejí skutečné zjednodušení ani jasnou podporu.
„Výsledný́ návrh je spíše promarněnou příležitostí než skutečnou reakcí na reálné preference zákazníků a zhoršující se geopolitické prostředí. Původní ambice EU byly nastaveny pro svět levné energie, hladkých dodavatelských řetězců a rychle rostoucí důvěry v elektromobilitu – takový́ svět už dnes neexistuje,“ tvrdí Zdeněk Petzl, výkonný́ ředitel sdružení.
K návrhům Komise má výhrady i Svaz průmyslu a dopravy ČR. „Navržené flexibility pro období po roku 2035 vnímáme jako nedostatečné a administrativně náročné,“ říká manažer Tomáš Hrabal. Ani prodloužení průměrování emisních cílů na tři roky podle něj nestačí, lepší by bylo pětileté období.
„Návrh zavést povinné kvóty pro nízkoemisní a bezemisní vozidla ve vozových parcích velkých firem pak představuje další zásah do svobody podnikání dotčených společností a zbytečně ukládá povinnosti firmám, které jsou už nyní samy tahounem poptávky po elektromobilech. Tyto navržené cíle tak mohou být ve výsledku kontraproduktivní pro přijímání čisté mobility ve společnosti,“ uvádí Hrabal.
Další změny možná přijdou už na konci letoška. Evropská komise zhodnotí, zda jsou cíle reálné. V potaz vezme technologický vývoj, situaci na trhu a tempo rozvoje elektromobility. Na základě výsledků se tak mohou pravidla ještě změnit.
