Globální instalovaný výkon větrných elektráren vzrostl loni o rekordních 169 gigawattů na 1346 GW. Více než tři čtvrtiny nového výkonu připadaly na Čínu, kde se roztočily větrníky o celkovém výkonu 130 GW. Česko má do „gigawattového“ klubu daleko.
Roční produkce větrných elektráren na konci minulého roku dosáhla téměř tří tisíc terawatthodin elektřiny, což odpovídá více než jedenácti procentům globální poptávky po elektřině. Vyplývá to z výroční zprávy Světové asociace pro větrnou energii.
Nejvíce se na přírůstku podílela Čína, která zprovoznila elektrárny o výkonu 130 GW, takže ke konci roku provozovala větrníky o celkovém instalovaném výkonu téměř 700 GW. Druhým největším trhem se v minulém roce stala Indie, která zprovoznila elektrárny o celkovém výkonu 6,3 GW, třetí byly Spojené státy americké s 6,272 GW. Na čtvrtém místě asociace eviduje Německo, kde loni instalovali 4,6 GW nových elektráren.
„Ke konci roku 2025 mělo 46 zemí instalovaný výkon větrných elektráren vyšší než tisíc megawattů, to je o dvě více než v roce 2024. Novými členy ,gigawattového klubu‘ jsou Srbsko a Peru, které v roce 2025 zprovoznily 460, respektive 270 MW nových větrných elektráren,“ uvedla asociace.
Česko do tohoto klubu nepatří. Na konci minulého roku dosáhl celkový instalovaný výkon v tuzemsku asi 370 megawattů.
„Již dvanáct zemí nyní vyrábí více než 20 procent své elektřiny z větru, přičemž Dánsko, Německo, Spojené království, Nizozemsko, Irsko a Uruguay mají dokonce více než 30procentní podíl. Globálním lídrem je Dánsko, které vyrábí z větrných elektráren více než polovinu elektrické energie,“ dodala asociace.
I ve světě růstu brání pomalé povolování
Větrná energetika zažívá v současnosti největší rozvoj v Číně a Indii. Naopak agresivní kroky proti větrné energetice v USA vedené administrativou prezidenta Donalda Trumpa vedou podle Světové asociace pro větrnou energii k narušení rozvoje tamní větrné energetiky i k destabilizaci mezinárodních dodavatelských řetězců. Překážkou je podle asociace také pokračující podpora fosilních zdrojů.
Jednou z nejvýznamnějších překážek bránících rychlejšímu rozvoji větrných elektráren jsou nicméně stále zdlouhavé povolovací procesy pro nové projekty. „Průměrná doba povolování překračuje pět let, v některých zemích dokonce i deset a více let. Taková zpoždění jsou v sektoru, kde se technologie a poptávka vyvíjejí tak vysokým tempem, neobhajitelná. Zkrácení těchto procesů na dva roky či méně by odemklo významný růst, zejména u náhrady starších turbín, díky nimž by mohlo dojít ke ztrojnásobení či zečtyřnásobení výkonu v dané lokalitě,“ uvedla asociace.
Asociace upozornila i na stále přibývající dezinformace o větrné energetice, se kterými je podle ní třeba bojovat. A to například přímou podporou obyvatel, kterých se rozvoj větrné energetiky dotýká.
„Lidé, kteří znají a zažijí výhody větrných elektráren, se stanou vůči těmto nepravdivým informacím imunní,“ tvrdí asociace. Podíl větrných elektráren na globální výrobě elektřiny by podle ní mohl do roku 2050 vzrůst na 40 procent. K tomu by bylo zapotřebí navýšit instalovaný výkon na deset tisíc gigawattů.
Tento článek byl publikován na webu O energetice.
Jan Budín
Jan Budín patří mezi zakládající členy webu oEnergetice.cz. Nejčastěji se věnuje tématům spojeným s transformací energetiky a komoditním trhům. Vystudoval Fakultu elektrotechnickou ČVUT v Praze. V energetice se profesně pohybuje od roku 2014.
Redakce oEnergetice.cz
Internetový portál oEnergetice se zaměřuje na zpravodajství a odborné články z energetického sektoru, nabídky práce a monitoring médií.
